Bábkarská Bystrica Tour 2018

Lešková Dolenská, Kateřina: Řekni mi, dálnice, kdo po tobě jede?

Herec a režisér Jiří Jelínek už se v pražském Divadle Minor zdá se zabydlel. Po svém tamějším debutu Konžert (2009), inscenaci Anežka chce tančit (2014) a jednom z prvních pokusů o tuzemskou podívanou pro nejmenší děti Brum! (2014) nastudoval inscenaci milou a v použitých prostředcích velice skromnou, jejíž název zní jako oblíbená dotěrná otázka spolehlivě šponující rodičovské nervy k prasknutí: „Mami, už tam budem?“ s podtitulem „Pro malé autisty i velké nemotory“.

Jiří Jelínek ve svých inscenacích s oblibou účinkuje a jeho herecká živelnost, naprostá bezprostřednost v improvizaci a vehemence leckdy obratně zamaskuje některé dramaturgické a režijní nedostatky. Nicméně jsem jak Konžert tak inscenaci Anežka chce tančit přijala malinko s rozpaky kvůli jejich dramaturgické dvojlomnosti – vcelku dovedně rozehraný příběh (v případě Konžertu šlo o výchovné etudy pro maličké děti, u zdařilejší Anežky byl velice nápaditě využit zvukový plán inscenace, jež má na konci velmi překvapivou pointu ) se v druhé půli představení zcela rozplyne v koncertu a divácké tancovačce. Jinými slovy, po pouhých třiceti minutách končí – dobré! – divadlo a začíná zábavná show. Nemůžu se zbavit dojmu, že je to trošku nefér vůči divákům.

Ovšem všechny tyto výtky u novinky Mami, už tam budem? vůbec neobstojí, protože navzdory četným improvizacím jde o mnohem sevřenější tvar (byť opět sestává z drobných situací a etud řazených za sebou), ale má funkční rámec a ukázněnou náplň s tematicky jednolitou linkou.

Syžet je jednoduchý: manželský pár (Lenka Volfová a Jiří Jelínek) uvízl v koloně a během popojíždění si vybavuje momentky ze svých výletů s dětmi a připomíná si pohádky, které jim k ukrácení dlouhé chvíle během jízdy oba vyprávěli. Jsou to drobné mikropříběhy, samozřejmě tematické, týkající se vybavení vozidla, a tak dojde na příběh stěračů, což jsou vlastně loupežníci, povídání o víle Mlhovce, o princezně Tachomíře, o panu Mycilinkovi, co likviduje menší šmouhy na skle hadříkem a větší šmouhy rovnou kladivem, nebo Pepovi Heverovi. Jak je u Jelínka obvyklé, dojde i na slovní hříčky a bizarní výjevy, které tvůrci s naprostou samozřejmostí a kamennou tváří realizují na scéně – auto s obrovským růžovým jazykem pod kapotou, které příliš žere, postupně spolyká celé vybavení vozu, uplakaní policisté neúspěšně chytají malou kačenku jezdící příliš rychle, řidičem jednoho z aut v koloně je morče a podobně.

Hlavním scénografickým objektem (autorkou výpravy je Bára Čechová) je čelní pohled na maketu žlutého (pažravého) auta v reálné velikosti, jehož přední sklo se dá využít i jako malé jeviště pro výstupy s loutkami (v inscenaci se objevují plošné loutky, drobní manekýni, dětské hračky či autentické předměty, z nichž mírná úprava vytvořila loutky – například šedé plastové trubky se změní přidáním černobílých čepic v policisty). Maximální jednoduchost scény je záměrná, protože s inscenací by podle tvůrců mělo divadlo zajíždět do mateřských škol z okrajových částí Prahy, jejichž návštěva Minoru je realizovatelná jen velmi obtížně. Podle dramaturgyně Ivy Kopecké proto vznikly dvě verze – jedna cestovní, která nevyužívá divadelní svícení a je mnohem interaktivnější v práci s publikem, a druhá divadelní, která se hraje na Malé scéně a má parametry regulérního představení, ovšem s velkým podílem improvizace.

Inscenace Mami, už tam budem?, prostoupená řadou písní (naživo je s akordeonem interpretuje Slávek Brabec, který má i drobné herecké úkoly), dává (konečně) velký prostor skvělé herečce Lence Volfové, která suverénně opanuje jeviště jako laskavá, ale také rozhodná Maminka. Roztomile popletenému Tatínkovi v podání Jiřího Jelínka je naprosto rovnocennou partnerkou ve všech potrhlých improvizacích, drobných špílcích a legráckách, které jsou někdy zamířeny i na starší diváky. Rodinná inscenace (zamýšlená pro děti už od 3 let, ale určitě pobaví i děti starší) o cestování autem, hraná energicky a nápaditě, se v Minoru zkrátka povedla.

Divadlo Minor (Malá scéna), Praha

Jiří Jelínek: Mami, už tam budem?

Režie: Jiří Jelínek, dramaturgie: Iva Kopecká, výprava: Bára Čechová, hudba: Marek Doubrava a Slávek Brabec.

Psáno z premiéry 15. března 2015.

Loutkář 3/2015, s. 16.

Bábkarská Bystrica Tour 2018

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.