Veřmiřovská, Marie, Drtina, Michal: Přerovskému Kašpárku je letos sto let

Loutkové divadlo Sokola Přerov vzniklo v roce 1915 jako domácí loutkové divadlo bratra Josefa Horneka, který tehdy začal pravidelně pořádat loutková představení pro děti v Kozlovské ulici v Přerově, o čemž v roce 1928 píše časopis Loutkář v článku věnovaném moravskému loutkářství s názvem Loutkářská Morava, a tím jasně dokládá počátky vzniku tohoto divadla.

Na samém počátku vzniku souboru se k němu přidávají další významné osobnosti, například Artur Reich, který maluje nejen scény, ale i plakáty, a z rodinného divadla se stává soubor pod záštitou Sokola. Sám Josef Hornek stál v čele souboru až do doby, kdy se kvůli pracovním povinnostem a následnému přeložení do Prahy musel z Přerova odstěhovat.

V roce 1919 už původní prostory pro velký zájem dětí nestačily a divadlo hledalo nové místo, které našlo v Palackého ulici v hotelu Palác. Zde se pro přerovskou veřejnost hrálo nejdříve nepravidelně, ale od roku 1921 v sezonním rytmu od „dušiček“ do Velikonoc, vždy v neděli ve 14 a v 16 hodin, což přetrvalo až do dnešních dnů.

Třetím a posledním místem, kde se soubor usídlil, je dnešní scéna Sokola Přerov. Ta se veřejnosti představila v plné kráse spolu s otevřením nové sokolovny v roce 1936. Zásluhu na tom má Sylvestr Pleva a František Skopal s tehdejším výborem. Když za nimi loutkáři přišli s návrhem, aby znovu posoudili projekt a zařadili sem i loutkovou scénu (v původním projektu totiž loutkové divadlo nebylo), nezaváhali. Naopak vyhledali největšího odborníka na loutková divadla dr. Jana Malíka, aby pomohl do projektu divadlo začlenit. Ten poté vypracoval skvělý projekt, který byl v odborných časopisech přiřazen k nejmodernějším loutkovým divadlům ve střední Evropě. I dnes se svými sto šedesáti místy, bezbariérovým vchodem a dvěma bezbariérovými místy patří k nejlépe vybaveným amatérským kamenným divadlům hrajícím tradiční loutkové divadlo.

Divadlo hraje téměř nepřetržitě do dnešních dnů. Nucenou přestávkou byla jen doba druhé světové války, kdy v zabavených prostorách divadla vznikaly pokusy německé Hitlerjugend o divadelní produkce, které však nenašly větší odezvy. Další nucenou pauzu vyvolaly až povodně v roce 1997. Tehdy voda z Bečvy způsobila devastaci celého divadla. Od spodních prostor bylo naměřeno sedm metrů vody.

Peníze na opravu poničené budovy i vybavení divadla se podařilo najít a v obnovených prostorách se hraje od roku 2000, kdy se divadlo podruhé slavnostně otevřelo dětem 21. století.

Přes všechny peripetie po zrušení Sokola v roce 1948 nedošlo ke zrušení divadla, ale provoz převzal závodní klub Přerovských strojíren, který se o divadlo pečlivě staral až do roku 1990. Poté se hledaly nové možnosti, jak provoz amatérského divadla udržet. Díky představitelům města, starostům, později primátorům a radním města Přerova se podařilo překonat jakési po revoluční vakuum. Svou roli v tom hrála jistě i tradice, neboť toto amatérské divadlo vychovalo několik přerovských generací a Přerovští na ně slyší. V roce 1993 se loutkové divadlo, stejně jako celá sokolovna, vrací do majetku Sokola a v jeho mateřské organizaci působí jako jedna jeho složka dodnes.

Pravidelně se zde hraje pět měsíců v roce, dvě představení každou neděli, a představení tak zhlédne průměrně 5–6 tisíc diváků ročně. Po roce 2000 probíhají na půdě divadla dvě celostátní loutkářské přehlídky. Loutkářské letnice v sudých letech a Celostátní sokolská přehlídka v letech lichých. Před několika lety byla obnovena také postupová přehlídka individuálních výstupů s loutkou, která v Přerově vznikla již v roce 1970. Finále této soutěže probíhá v rámci doprovodného programu Loutkářské Chrudimi.

Stoletá historie tohoto sokolského loutkového divadla je pozoruhodnou bilancí lidské houževnatosti, odvahy a práce jednotlivců v souboru, který se ve své tvorbě věnuje několikáté generaci dětí z Přerova a širokého okolí.

Podle Marie Veřmiřovské upravil Michal Drtina

Loutkář 2/2015, s. 46.

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.