Z domova
Don Šajn
6. března 2015 měla ve Studiu Švandova divadla na Smíchově premiéru další inscenace loutkářské klasiky v originálním provedení Buchet a loutek. Po Jenovéfě a Posvícení v Hudlicích sáhl soubor po příběhu marnotratníka, smilníka a bezbožníka Dona Šajna.
Ceny Arnoštky a Matěje Kopeckých
11. března se v Jihočeském divadle konalo slavnostní předávání cen Jihočeská Thálie 2014. Udělovaly se zde mj. i ceny Arnoštky a Matěje Kopeckých za jevištní výkony herců Malého divadla, které získali Dana Chroustová (za roli Marijány Plajznerové v inscenaci Dalskabáty, hříšná ves) a Marek Menšík (za monodrama Jak jsem byl Cyrano). Poprvé o vítězích jednotlivých kategorií nerozhodovala odborná porota, ale sami diváci Jihočeského divadla. Předání cen proběhlo v rámci originálního večerního programu v režii Petra Haška (uměleckého šéfa Malého divadla) a Janka Lesáka (režiséra Malého divadla), kteří si s nadsázkou pohráli nejen s pompézností slavnostních ceremoniálů a hranicemi slávy, ale i s hranicemi baletu, opery a činohry. Boření zavedených pravidel a konvencí podpořili i tím, že hlediště situovali do prostoru jeviště a místa, kde divák obvykle sedává, obsadili tanečníci, hudebníci a zpěváci.
-sv-
Nové výstavy v Muzeu loutkářských kultur
U příležitosti nadcházejících oslav 70. výročí konce druhé světové války připravilo MLK v Chrudimi mimořádnou výstavu. Její první část, nazvaná Bílé prapory nad Evropou, přináší pohled na české i světové loutkářství v období nástupu fašismu i během 2. světové války. Druhá část s názvem Říše loutek – 95 let bez přestávky ukazuje životaschopnost české loutkářské tradice na příběhu jedné z našich nejvýznamnějších loutkohereckých divadelních scén. Mezi mnoha artefakty dokumentujícími zápas českých loutkářů za svobodu budou návštěvníci moci zhlédnout i unikátní soubor loutek Václava Podsedníka, který vznikl během jeho služby u československých jednotek ve Velké Británii. Pro veřejnost bude výstava otevřena až do 10. ledna 2016.
Mezinárodní projekt Three Layers
Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze se stala partnerem tříletého projektu Three Layers of Telling a Story: creation of joint curricula in the higher education of cinematographers, puppeteers and applied theatre practitioners, krátce – Three Layers. Šest evropských akademických institucí v oblasti múzických umění v něm usiluje o vytvoření dvouletých mezinárodních magisterských programů, otevřených pro talentované studenty z celého světa ve třech oborech – kinematografie, loutkářství a aplikované divadlo. Katedra alternativního a loutkového divadla DAMU se podílí na přípravě programu loutkářství, na kterém rovněž participují Univerzita divadelních a filmových umění v Budapešti, Divadelní akademie v Białystoku a Vysoká škola múzických umění v Bratislavě.
Realizační fáze projektu začala sérií workshopů na všech čtyřech zmíněných loutkářských školách. Od 9. do 18. února pracovalo téměř 60 studentů loutkoherectví, loutkové režie i scénografie z Białystoku, Budapešti, Bratislavy a Prahy pod vedením čtyř zkušených pedagogů na společném zadaném tématu „I, puppet“. Workshop organizovaný KALD DAMU vedl Pavel Štourač s dalšími členy Divadla Continuo. Dalším krokem ve vývoji loutkářské sekce projektu jsou dvě setkání expertů v Bratislavě a Nitře v dubnu a červnu 2015. Pedagogové vyhodnotí poznatky a zkušenosti získané z workshopů. Na jejich základě začnou s formulací obsahu společného studijního programu, ale také s přípravou jeho realizační formy. Práce na vývoji společného mezinárodního studia v oboru loutkářství by měly pokračovat až do března 2016, kdy je naplánováno podání žádosti o akreditaci programu.
Stanislav Doubrava převzal cenu ASSITEJ
Ředitel Naivního divadla Liberec Stanislav Doubrava obdržel 16. března v Praze cenu Mezinárodní organizace divadla pro děti a mládež (ASSITEJ). Oceněno tak bylo jeho dlouholeté vedení scény, v níž od roku 1991 inicioval řadu původních inscenací pro děti školního a předškolního věku. Především jeho zásluhou je liberecká scéna žádaným vyslancem českého loutkového divadla do celého světa. Předávání v Divadle v Celetné předcházelo uvedení inscenace Naivního divadla s názvem O beránkovi, který spadl z nebe, která zahájila přehlídku ke Světovému dni divadla pro děti a mládež. Loni cenu ASSITEJ převzal loutkář Josef Krofta, před ním například Marek Bečka, Pavel Šrut, Petr Nikl, Jiří Vyšohlíd, Jan Borna nebo Iva Peřinová.
Labyrint světa a ráj srdce
Výjimečný interaktivní projekt v režii slovenského režiséra Ondreje Spišáka a scénografa Tomáše Žižky se odehrává po celém Divadle DRAK i v budově sousedního Labyrintu. Premiéra inscenace proběhla 21. března a bude na programu Divadla DRAK pouze do 17. dubna. K projektu vznikl i speciální blog, který informuje o průběhu zkoušení a proměně Divadla DRAK formou časosběrného dokumentu. Zároveň návštěvníkům nabízí i rozličné materiály sledující spojitosti Komenského díla a města Hradec Králové.
Divadelní uskupení Handa Gote zrekonstruovalo svou dávnou inscenaci
Soubor Handa Gote představil 24. března v libereckém Naivním divadle svou inscenaci Safírová hlava, která vznikla v roce 1996. Dochovaly se trosky původní výpravy, zbytky loutek a objektů a také fragment záznamu původního představení. Rekonstrukce Safírové hlavy v podání divadelních experimentátorů z Handa Gote se ani tak nesnažila oživit starou inscenaci, jako spíše projít samotným procesem rekonstrukce. Součástí večera bude i krátký dokumentární film, vysvětlující pozadí celého projektu.
Thálie pro Blanku
Ocenění Blanky Josephové-Luňákové cenou Thálie za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla překvapilo divadelní obec, ale především samotnou Blanku. Hned při rozhovoru kolem ocenění si vzpomněla na řadu svých kolegů, kteří by si cenu zasloužili víc, a navíc s rozpaky přijímala cenu v době, kdy svou tvorbu ještě nepovažuje za uzavřenou. Však také diváky v Národním divadle i u televizních obrazovek zaujalo, že si pro tuto cenu na jeviště přišla tentokráte mladá dáma.
Blanka, která za svůj život posbírala už celou řadu cen – ať už na Mateřinkách, či na Skupových Plzních (pamětníci si možná vzpomenou, že už před lety byla nominována časopisem Mladý svět na cenu nazvanou Bílá vrána pro mladé talentované tvůrce) – si ale tuhle pozornost určitě zaslouží. Divadelní kritika už dávno zaznamenala její herecký přínos nejen ve vlajkových inscenacích domovského Divadla Alfa, ale na počátku její herecké dráhy především v partnerství s Vladimírem Čadou nejprve v Maličkostech, posléze v Domě u 500 básníků, na kterou navázal později veleúspěšný Poklad baby Mračenice. O šíři jejích hereckých možností svědčí jak práce s loutkou (skvěle vodí jak marionety, tak maňásky), tak herecké kreace, kterých bylo v Alfě v poslední době bezpočet, včetně výtečné interpretace vlastních šansonových textů např. v dnes již celosvětově slavné inscenaci Tří mušketýrů.
Ocenění Blanky Josephové-Luňákové je oceněním loutkového divadla. Posíláme jí a do plzeňské Alfy, na jejíž podíl na svých tvůrčích úspěších, příležitostech i formování Blanka při svém ocenění na jevišti i v natočeném medailonu nezapomněla, upřímnou gratulaci.
-nm-
VÝSTAVY
Trnkova Zahrada 2
S velkým očekáváním a v návaznosti na životní retrospektivu díla Jiřího Trnky nazvanou Jiří Trnka – Atelier/The Studio byla 26. 2. 2015 zahájena v Západočeském muzeu v Plzni výstava Trnkova Zahrada 2. Její tvůrci, jimiž jsou potomci Jiřího Trnky Jan (syn) a Matyáš (vnuk), ji označili podtitulem „originální kybernetoskop“. Pro výstavu, která není jen multimediální, ale pracuje také s animovanými předměty či figurami ze slavné Trnkovy knížky, je to výraz opravdu přesný.
Zahrada 2 je rozdělena do několika velkých sálů, které mají být jakoby jednou magickou zahradou s několika poutními zastaveními, kde se spojují audiovizuální projekce na stěně, na stropě i na zemi s animací Trnkových ilustrací a pohádkových postav. Celá procházka končí u obří figury trpaslíka, jehož očima můžeme zpětně vidět celou zahradu s jejími kouzly. Návštěvníci (přesněji řečeno pozvaní hosté), kterých bylo na vernisáži opravdu více než dost, nemohli ani zaznamenat všechny atrakce, které jim výstava nabízela, a tak si zde nejvíce užily především děti v nekonečné honičce za kocourem, jehož obraz promítaný na koberec pronásledovaly na tříkolkách. Dalo se bohužel málo pohrát se zvukem doprovázejícím různorodou psí smečku a pro vernisážový hluk hostů nešlo příliš vychutnat ani moudrosti učené velryby. Snad nejklidněji si člověk mohl zažít gagy prošpikované cirkusové představení nemotorných, komických i dojemných slonů v sledu skvěle animovaných čísel, které se dalo z křesel jakoby právě přenesených z řad starých kinosálků sledovat na plátně.
Zahrada 2 je určena především dětem, které by se, podle tvůrců, měly právě zde stát oněmi Trnkovými hrdiny objevujícími tajemné a pro hraní jako stvořené prostory kouzelné zahrady. Velké sály však příliš intimní hře nesvědčí a pro podporu iluze její magie pár divadelních „ stojek“ představující keře nestačí. Možná, že jsem ve srovnání s kouzly a nápady výstavy Jiřího Trnky v Galerii města Plzně na náměstí čekala ještě něco víc, možná, že se vernisáže obou výstav, které se propojují, měly konat současně. Ze všeho ale vychází jedno poučení: chcete-li si Zahradu 2 opravdu užít, přijďte s dětmi v „normální“ návštěvní den a spojte návštěvu Plzně a Trnkovy výstavy, která zaujme především dospělé, s touto dětskou hernou. Možná, že vám děti objeví tajemná zákoutí a další nápady tvůrců, které mohly při vernisáži uniknout. A třeba vás přinutí Trnkovu Zahradu koupit jako knížku či ve filmové podobě. A pak se do Plzně vraťte a povídejte si znovu o ní. Ale pozor, obě výstavy končí už v květnu!
Nina Malíková
Výstava Stoletý Přerovský Kašpárek
Jedno z nejstarších loutkových divadel v zemi se lidem připomene v prostorách Muzea Komenského v Přerově nejen autentickými loutkami, kulisami a rekvizitami, ale i řadou fotografií. Expozice s názvem Stoletý Přerovský Kašpárek bude otevřena 24. dubna a potrvá až do konce září.
Výstava bude umístěna ve třech sálech druhého patra přerovského zámku a návštěvníci si na ní budou moci prohlédnout nejenom zázemí divadla, ale také výrobu a opravu loutek, šití oblečení, uskladnění loutek a kulis, jevištní konstrukci a mnoho dalších zajímavostí. Součástí expozice bude promítání záznamů z představení loutkového divadla.
Připraven je i doprovodný program. V plánu je cyklus přednášek, muzejně-edukační program pro školní skupiny, které chtějí na vlastní kůži zažít, jak loutky ožívají, nebo muzejní noc s názvem Kašpárkovo noční dobrodružství, která se připravuje na konec května a návštěvníkům otevře výstavu v netradičních večerních a nočních hodinách.
-md-
Ze zahraničí
Bábkové divadlo na Rázcestí oslavilo 55. výročie založenia
Najmladšie z tzv. kamenných slovenských bábkových divadiel oslavuje 55. výročie svojho administratívneho založenia. Vzniklo 1. apríla 1960 pod názvom Krajské bábkové divadlo 1. apríla 2015 tento fakt svojim divákom a diváčkam pripomenú na námestí Štefana Moysesa v Banskej Bystrici. Popoludnie nazvali PPPPP, teda Prvoaprílový program pre prajné publikum. Uvedú dve rozprávky a pouličnú recepciu, kde ponúknu aj spomienky a fakty.
-ldz-
Miroslav Huňka (20. 9. 1935–6. 4. 2015)
Slávek, jak Miroslavu Huňkovi divadelníci říkali, začal s dřevěnou Thálií již ve svých osmi letech. Kluk z Libně chodil do loutkového divadla ve škole Na Korábě. První loutkoherecké zkušenosti získal od starších kolegů v čele s otcem Miloše Kirschnera. I později, jako učeň ve vývojovém středisku motocyklů, tahal za nitě v divadélku Jawy na Pankráci. Pracoval v konstrukci přípravků ČKD, stavěl letecké modely, ale loutky neopustil a pravidelně jezdil na Smíchov do Kováčku, kde před léty začínal. V roce 1974 mu Miloš Kirschner nabídl místo v divadle Spejbla a Hurvínka. Od drobných loutkářských úkolů se zde stal také technologem divadla a s výtvarníkem Zdeňkem Juřenou spolupracoval na mnoha výpravách. Ani v důchodu divadlo neopustil, novou rolí se stala péče o technický provoz budovy.
S jeho odchodem zmizelo ze světa mnoho loutkářských zkušeností a celoživotní oddanost dřevěnému umění.
– red –
Loutkář 2/2015, s. 3–5.
14. 11. 2024
Divadlo Radost, Brno
1950: Horáková ON AIR
15. 11. 2024
Divadlo loutek, Ostrava
Pilot a Malý princ
15. 11. 2024
Divadlo Spejbla a Hurvínka, Praha
Hurvínkova vánoční záhada
16. 11. 2024
Malé divadlo, České Budějovice
Uneste mě, prosím
Markéta Kočvarová Schartová (20. 4. 1934 – 12. 11. 2014)
Iva Peřinová (25. 6. 1944 – 6. 11. 2009)
Jiří Krba (17. 11. 1949)
Helena Štáchová (18. 11. 1944 – 22. 3. 2017)
Jana Sypalová (22. 11. 1959)
Marcela Jechová (25. 11. 1934)
Bohuslav Olšina (27. 11. 1924)
Erik Machart (28. 11. 1959)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS