Loutkar.online

: red; nm; sv; md

Z domova

Don Šajn

6. března 2015 měla ve Studiu Švandova divadla na Smíchově premiéru další inscenace loutkářské klasiky v originálním provedení Buchet a loutek. Po Jenovéfě a Posvícení v Hudlicích sáhl soubor po příběhu marnotratníka, smilníka a bezbožníka Dona Šajna.

Ceny Arnoštky a Matěje Kopeckých

11. března se v Jihočeském divadle konalo slavnostní předávání cen Jihočeská Thálie 2014. Udělovaly se zde mj. i ceny Arnoštky a Matěje Kopeckých za jevištní výkony herců Malého divadla, které získali Dana Chroustová (za roli Marijány Plajznerové v inscenaci Dalskabáty, hříšná ves) a Marek Menšík (za monodrama Jak jsem byl Cyrano). Poprvé o vítězích jednotlivých kategorií nerozhodovala odborná porota, ale sami diváci Jihočeského divadla. Předání cen proběhlo v rámci originálního večerního programu v režii Petra Haška (uměleckého šéfa Malého divadla) a Janka Lesáka (režiséra Malého divadla), kteří si s nadsázkou pohráli nejen s pompézností slavnostních ceremoniálů a hranicemi slávy, ale i s hranicemi baletu, opery a činohry. Boření zavedených pravidel a konvencí podpořili i tím, že hlediště situovali do prostoru jeviště a místa, kde divák obvykle sedává, obsadili tanečníci, hudebníci a zpěváci.

-sv-

Nové výstavy v Muzeu loutkářských kultur

U příležitosti nadcházejících oslav 70. výročí konce druhé světové války připravilo MLK v Chrudimi mimořádnou výstavu. Její první část, nazvaná Bílé prapory nad Evropou, přináší pohled na české i světové loutkářství v období nástupu fašismu i během 2. světové války. Druhá část s názvem Říše loutek – 95 let bez přestávky ukazuje životaschopnost české loutkářské tradice na příběhu jedné z našich nejvýznamnějších loutkohereckých divadelních scén. Mezi mnoha artefakty dokumentujícími zápas českých loutkářů za svobodu budou návštěvníci moci zhlédnout i unikátní soubor loutek Václava Podsedníka, který vznikl během jeho služby u československých jednotek ve Velké Británii. Pro veřejnost bude výstava otevřena až do 10. ledna 2016.

Mezinárodní projekt Three Layers

Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze se stala partnerem tříletého projektu Three Layers of Telling a Story: creation of joint curricula in the higher education of cinematographers, puppeteers and applied theatre practitioners, krátce – Three Layers. Šest evropských akademických institucí v oblasti múzických umění v něm usiluje o vytvoření dvouletých mezinárodních magisterských programů, otevřených pro talentované studenty z celého světa ve třech oborech – kinematografie, loutkářství a aplikované divadlo. Katedra alternativního a loutkového divadla DAMU se podílí na přípravě programu loutkářství, na kterém rovněž participují Univerzita divadelních a filmových umění v Budapešti, Divadelní akademie v Białystoku a Vysoká škola múzických umění v Bratislavě.

Realizační fáze projektu začala sérií workshopů na všech čtyřech zmíněných loutkářských školách. Od 9. do 18. února pracovalo téměř 60 studentů loutkoherectví, loutkové režie i scénografie z Białystoku, Budapešti, Bratislavy a Prahy pod vedením čtyř zkušených pedagogů na společném zadaném tématu „I, puppet“. Workshop organizovaný KALD DAMU vedl Pavel Štourač s dalšími členy Divadla Continuo. Dalším krokem ve vývoji loutkářské sekce projektu jsou dvě setkání expertů v Bratislavě a Nitře v dubnu a červnu 2015. Pedagogové vyhodnotí poznatky a zkušenosti získané z workshopů. Na jejich základě začnou s formulací obsahu společného studijního programu, ale také s přípravou jeho realizační formy. Práce na vývoji společného mezinárodního studia v oboru loutkářství by měly pokračovat až do března 2016, kdy je naplánováno podání žádosti o akreditaci programu.

Stanislav Doubrava převzal cenu ASSITEJ

Ředitel Naivního divadla Liberec Stanislav Doubrava obdržel 16. března v Praze cenu Mezinárodní organizace divadla pro děti a mládež (ASSITEJ). Oceněno tak bylo jeho dlouholeté vedení scény, v níž od roku 1991 inicioval řadu původních inscenací pro děti školního a předškolního věku. Především jeho zásluhou je liberecká scéna žádaným vyslancem českého loutkového divadla do celého světa. Předávání v Divadle v Celetné předcházelo uvedení inscenace Naivního divadla s názvem O beránkovi, který spadl z nebe, která zahájila přehlídku ke Světovému dni divadla pro děti a mládež. Loni cenu ASSITEJ převzal loutkář Josef Krofta, před ním například Marek Bečka, Pavel Šrut, Petr Nikl, Jiří Vyšohlíd, Jan Borna nebo Iva Peřinová.

Labyrint světa a ráj srdce

Výjimečný interaktivní projekt v režii slovenského režiséra Ondreje Spišáka a scénografa Tomáše Žižky se odehrává po celém Divadle DRAK i v budově sousedního Labyrintu. Premiéra inscenace proběhla 21. března a bude na programu Divadla DRAK pouze do 17. dubna. K projektu vznikl i speciální blog, který informuje o průběhu zkoušení a proměně Divadla DRAK formou časosběrného dokumentu. Zároveň návštěvníkům nabízí i rozličné materiály sledující spojitosti Komenského díla a města Hradec Králové.

Divadelní uskupení Handa Gote zrekonstruovalo svou dávnou inscenaci

Soubor Handa Gote představil 24. března v libereckém Naivním divadle svou inscenaci Safírová hlava, která vznikla v roce 1996. Dochovaly se trosky původní výpravy, zbytky loutek a objektů a také fragment záznamu původního představení. Rekonstrukce Safírové hlavy v podání divadelních experimentátorů z Handa Gote se ani tak nesnažila oživit starou inscenaci, jako spíše projít samotným procesem rekonstrukce. Součástí večera bude i krátký dokumentární film, vysvětlující pozadí celého projektu.

Thálie pro Blanku

Ocenění Blanky Josephové-Luňákové cenou Thálie za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla překvapilo divadelní obec, ale především samotnou Blanku. Hned při rozhovoru kolem ocenění si vzpomněla na řadu svých kolegů, kteří by si cenu zasloužili víc, a navíc s rozpaky přijímala cenu v době, kdy svou tvorbu ještě nepovažuje za uzavřenou. Však také diváky v Národním divadle i u televizních obrazovek zaujalo, že si pro tuto cenu na jeviště přišla tentokráte mladá dáma.

Blanka, která za svůj život posbírala už celou řadu cen – ať už na Mateřinkách, či na Skupových Plzních (pamětníci si možná vzpomenou, že už před lety byla nominována časopisem Mladý svět na cenu nazvanou Bílá vrána pro mladé talentované tvůrce) – si ale tuhle pozornost určitě zaslouží. Divadelní kritika už dávno zaznamenala její herecký přínos nejen ve vlajkových inscenacích domovského Divadla Alfa, ale na počátku její herecké dráhy především v partnerství s Vladimírem Čadou nejprve v Maličkostech, posléze v Domě u 500 básníků, na kterou navázal později veleúspěšný Poklad baby Mračenice. O šíři jejích hereckých možností svědčí jak práce s loutkou (skvěle vodí jak marionety, tak maňásky), tak herecké kreace, kterých bylo v Alfě v poslední době bezpočet, včetně výtečné interpretace vlastních šansonových textů např. v dnes již celosvětově slavné inscenaci Tří mušketýrů.

Ocenění Blanky Josephové-Luňákové je oceněním loutkového divadla. Posíláme jí a do plzeňské Alfy, na jejíž podíl na svých tvůrčích úspěších, příležitostech i formování Blanka při svém ocenění na jevišti i v natočeném medailonu nezapomněla, upřímnou gratulaci.

-nm-

VÝSTAVY

Trnkova Zahrada 2

S velkým očekáváním a v návaznosti na životní retrospektivu díla Jiřího Trnky nazvanou Jiří Trnka – Atelier/The Studio byla 26. 2. 2015 zahájena v Západočeském muzeu v Plzni výstava Trnkova Zahrada 2. Její tvůrci, jimiž jsou potomci Jiřího Trnky Jan (syn) a Matyáš (vnuk), ji označili podtitulem „originální kybernetoskop“. Pro výstavu, která není jen multimediální, ale pracuje také s animovanými předměty či figurami ze slavné Trnkovy knížky, je to výraz opravdu přesný.

Zahrada 2 je rozdělena do několika velkých sálů, které mají být jakoby jednou magickou zahradou s několika poutními zastaveními, kde se spojují audiovizuální projekce na stěně, na stropě i na zemi s animací Trnkových ilustrací a pohádkových postav. Celá procházka končí u obří figury trpaslíka, jehož očima můžeme zpětně vidět celou zahradu s jejími kouzly. Návštěvníci (přesněji řečeno pozvaní hosté), kterých bylo na vernisáži opravdu více než dost, nemohli ani zaznamenat všechny atrakce, které jim výstava nabízela, a tak si zde nejvíce užily především děti v nekonečné honičce za kocourem, jehož obraz promítaný na koberec pronásledovaly na tříkolkách. Dalo se bohužel málo pohrát se zvukem doprovázejícím různorodou psí smečku a pro vernisážový hluk hostů nešlo příliš vychutnat ani moudrosti učené velryby. Snad nejklidněji si člověk mohl zažít gagy prošpikované cirkusové představení nemotorných, komických i dojemných slonů v sledu skvěle animovaných čísel, které se dalo z křesel jakoby právě přenesených z řad starých kinosálků sledovat na plátně.

Zahrada 2 je určena především dětem, které by se, podle tvůrců, měly právě zde stát oněmi Trnkovými hrdiny objevujícími tajemné a pro hraní jako stvořené prostory kouzelné zahrady. Velké sály však příliš intimní hře nesvědčí a pro podporu iluze její magie pár divadelních „ stojek“ představující keře nestačí. Možná, že jsem ve srovnání s kouzly a nápady výstavy Jiřího Trnky v Galerii města Plzně na náměstí čekala ještě něco víc, možná, že se vernisáže obou výstav, které se propojují, měly konat současně. Ze všeho ale vychází jedno poučení: chcete-li si Zahradu 2 opravdu užít, přijďte s dětmi v „normální“ návštěvní den a spojte návštěvu Plzně a Trnkovy výstavy, která zaujme především dospělé, s touto dětskou hernou. Možná, že vám děti objeví tajemná zákoutí a další nápady tvůrců, které mohly při vernisáži uniknout. A třeba vás přinutí Trnkovu Zahradu koupit jako knížku či ve filmové podobě. A pak se do Plzně vraťte a povídejte si znovu o ní. Ale pozor, obě výstavy končí už v květnu!

Nina Malíková

Výstava Stoletý Přerovský Kašpárek

Jedno z nejstarších loutkových divadel v zemi se lidem připomene v prostorách Muzea Komenského v Přerově nejen autentickými loutkami, kulisami a rekvizitami, ale i řadou fotografií. Expozice s názvem Stoletý Přerovský Kašpárek bude otevřena 24. dubna a potrvá až do konce září.

Výstava bude umístěna ve třech sálech druhého patra přerovského zámku a návštěvníci si na ní budou moci prohlédnout nejenom zázemí divadla, ale také výrobu a opravu loutek, šití oblečení, uskladnění loutek a kulis, jevištní konstrukci a mnoho dalších zajímavostí. Součástí expozice bude promítání záznamů z představení loutkového divadla.

Připraven je i doprovodný program. V plánu je cyklus přednášek, muzejně-edukační program pro školní skupiny, které chtějí na vlastní kůži zažít, jak loutky ožívají, nebo muzejní noc s názvem Kašpárkovo noční dobrodružství, která se připravuje na konec května a návštěvníkům otevře výstavu v netradičních večerních a nočních hodinách.

-md-

Ze zahraničí

Bábkové divadlo na Rázcestí oslavilo 55. výročie založenia

Najmladšie z tzv. kamenných slovenských bábkových divadiel oslavuje 55. výročie svojho administratívneho založenia. Vzniklo 1. apríla 1960 pod názvom Krajské bábkové divadlo 1. apríla 2015 tento fakt svojim divákom a diváčkam pripomenú na námestí Štefana Moysesa v Banskej Bystrici. Popoludnie nazvali PPPPP, teda Prvoaprílový program pre prajné publikum. Uvedú dve rozprávky a pouličnú recepciu, kde ponúknu aj spomienky a fakty.

-ldz-

Miroslav Huňka (20. 9. 1935–6. 4. 2015)

Slávek, jak Miroslavu Huňkovi divadelníci říkali, začal s dřevěnou Thálií již ve svých osmi letech. Kluk z Libně chodil do loutkového divadla ve škole Na Korábě. První loutkoherecké zkušenosti získal od starších kolegů v čele s otcem Miloše Kirschnera. I později, jako učeň ve vývojovém středisku motocyklů, tahal za nitě v divadélku Jawy na Pankráci. Pracoval v konstrukci přípravků ČKD, stavěl letecké modely, ale loutky neopustil a pravidelně jezdil na Smíchov do Kováčku, kde před léty začínal. V roce 1974 mu Miloš Kirschner nabídl místo v divadle Spejbla a Hurvínka. Od drobných loutkářských úkolů se zde stal také technologem divadla a s výtvarníkem Zdeňkem Juřenou spolupracoval na mnoha výpravách. Ani v důchodu divadlo neopustil, novou rolí se stala péče o technický provoz budovy.

S jeho odchodem zmizelo ze světa mnoho loutkářských zkušeností a celoživotní oddanost dřevěnému umění.

– red –

Loutkář 2/2015, s. 3–5.

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.