Takhle by možná mohla znít otázka týkající se rozhodování pro tištěnou či elektronickou podobu časopisů. Řada těch odborných ji už šalamounsky pojednala (něco elektronicky, souhrnně jednou za čas výběr z textů tištěně), mnohé za jejich vydavatele vyřešila ekonomická situace, mnohým napomohl k větší čtenářské základně populární Facebook či Twitter a odkazy právě na elektronickou podobu, jiní setrvávají s notnou dávkou nostalgie na nepominutelném kouzlu papíru.
Ani odborný loutkářský tisk není v téhle historicky patrně rozhodující situaci výjimkou. Na jedné straně argument, ve kterém stojí na misce vah cosi jako „paměť oboru“, která díky papírové podobě nemusí končit v bezedné černé díře elektronických materiálů zranitelné citlivostí jejích zdrojů (stačí výpadek elektriky či dlouhodobá porucha na počítači a nezálohované materiály jsou pryč), na druhé straně dobou daná rychlost přenosu informací a přístupu k nim a kontakt mladé generaci především s těmito médii.
Většina loutkářských časopisů, které k nám do redakce pravidelně chodí, zatím zachovává tradiční tištěnou formu. Podívejme se alespoň ve stručném přehledu, jak řeší jejich formu i obsah.
Stálice mezi odbornými loutkářskými periodiky v Německu jsou dvě. Především odbornou veřejností respektovaný Double s podtitulem Magazin für Puppen, Figuren und Objekttheater vycházející ve spolupráci s divadelním odborným časopisem Theater der Zeit, vydáváný Deutschen Forum für Figurentheater und Puppenspielkunst v Bochumi a úzce související se Sdružením pro podporu umění a kultury divadla loutek, figur a předmětů, jak zní jeho podtitul. Bývá – kromě aktualit, přehledu festivalů a medailonů – v jednotlivých číslech tematicky zaměřený. V posledních číslech například na úlohu zvuků, ruchů a tónů ve vzájemném spojení s vizuální stránkou loutkového divadla, které je zde chápáno v tom nejširším slova smyslu – tedy i jako animace abstraktních objektů. Pravidelně se zde objevují informace z tvorby mimoevropských loutkářů a skupin – zejména z Afriky či Asie. Šarmem grafické úpravy časopisu Doule je sázka na černobílou variantu.
Také druhý německý odborný časopis – Puppen, Menschen, Objekte vydávaný Spolkem německého loutkového divadla (Verband deutscher Puppentheater e.V.) – přináší aktuality především z německé loutkářské scény. Věnuje se pravidelně tvorbě, premiérám i životním jubileím svých členů a podává dosti plastický přehled o současném dění v této rozmanité a rozsáhlé loutkářské síti. Ani zde nejsou výjimkou zprávy ze společných projektů mezi německými a zahraničními umělci (Japonsko, Afrika) i medailony věnované např. vlivu amerických puppet (v r. 2013 takto časopis oslavil 40 let existence i u nás poulární Sesam street Jima Hensona) a rozvíjení jejich stylu v Německu. Z černobílé varianty přešel časopis v r. 2014 i na vnitřních stránkách na barvu.
Odborné loutkářské časopisy však nevydávají jen občanská sdružení či spolky, jejich vydavatelem je v několika případech (a s řadou finančních těžkostí) i národní centrum UNIMA, jako např. ve Švýcarsku či v Polsku.
Švýcarský časopis Figura existuje už pěknou řádku let a má spíše podobu informativního bulletinu pro své členy (podobně jako francouzský MANIP, vydávaný ovšem loutkářským sdružením Themaa, které ve Francii UNIMU zastřešuje) a je věnován především zajímavým oborovým diskusím týkajícím se nových tendencí a často tématům zaměřeným na loutky a terapii, které se ve Švýcarsku (stejně jako ve Francii) zodpovědně věnují. Časopis vychází dvojjazyčně – francouzsky a německy – a nepravidelně mapuje nejen evropské loutkářské festivaly, ale věnuje se i pro nás stále ještě exotickým loutkářským technikám (naposledy např. v souvislosti s kongresem UNIMA loutkářství v Číně).
S polským Teatrem lalek, který vydává POLUNIMA (polské středisko UNIMA), pojí časopis Loutkář dlouholeté přátelství. Řadu článků si obě redakce v minulosti vyměnily a vzájemné kritické sledování tvorby české i polské patří – už vzhledem k časté účasti obou stran na polských i českých loutkářských festivalech – k pravidlu. Teatr lalek vychází v dvojjazyčné verzi – polsky a anglicky – a v posledních číslech nás zaujal zejména tematickým blokem týkajícím se robotů, androidů i mechanických figur (Henryk Jurkowski: Androidy – věda, ideologie, folklor) i studiím o polských jesličkách – šopce. Časopis má barevnou obálku, texty i fotografie uvnitř jsou v černobílém provedení.
Slovanské loutkářství je v rodině loutkářských časopisů dále zastoupeno dvěma historicky mladšími tituly – chorvatským odborným časopisem Luka a novou slovinskou výpravnou dvojjazyčnou slovinsko-anglickou revuí Lutka, jejíž první reprezentativní číslo bylo věnováno loutkářské tradici ve Slovinsku. Připraveno bylo s velkou grafickou pečlivostí a s řadou ukázek loutek i jejich technologií (zejména různých typů vahadel) s akcentem na marionety, které v úvodním článku nazval divadelní historik a režisér Edi Majaron královnami loutek. Zasloužená pozornost je v publikaci věnovaná dvěma významným osobnostem slovinského loutkářství „otci zakladateli“ Milanu Klemenčičovi a Jože Pengovovi, kterého pojila s českými loutkáři řada osobních přátelství.
Časopis Loutkář již nejméně tři roky, které uplynuly od jeho stých narozenin, vede a diskuse o své další podobě (jedna proběhla i s mezinárodní účastí při semináři na Skupově Plzni v červnu 2012) a zvažuje všechna výše uvedená pro a proti. Zejména nově koncipovanými webovými stránkami se snaží o větší kontakt se svými čtenáři. Byli bychom moc rádi, kdybyste se do debaty o všech těchto problémech a zejména o aktivním přijímání všech glos a aktuálních novinek, které náš web přináší, zapojili i vy svými názory a příspěvky.
Loutkář 1/2015, s. 6–7.
20. 11. 2025
Divadlo Alfa, Plzeň
Pohádka do dlaně
4. 12. 2025
Naivní divadlo, Liberec
Vánoce aneb Příběh o narození
Zdeněk Peřina (3. 6. 1946 – 1. 11. 2015)
Petr Nikl (8. 11. 1960)
Blanka Josephová Luňáková (10. 11. 1955)
Jan ml. Krafka (15. 11. 1965)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS