Malíková, Nina: Uherův pohled za zrcadlo

Na redakční stůl s jistým zpožděním doputovala publikace Pavla Uhera Čo je za zrkadlom s podtitulem Poznámky a úvahy o dramatike (nielen) bábkového divadla, kterou vydala v r. 2012 Vysoká škola múzických umění v Bratislavě. Pavla Uhera není asi třeba dlouze představovat – absolvoval režii a dramaturgii na loutkářské katedře DAMU v Praze, působil jako režisér V KBD v Banské Bystrici a v ŠBD v Bratislavě, v bratislavské televizi a po svém odchodu do zahrančí v Schwarzes Theater Zurich a pak Schwarzelicht Theater Augspurg jako režisér i herec. Po svém návratu režíroval v Divadle Lampion na Kladně a posléze zakotvil na několik let jako dramaturg Bibiany v Bratislavě.

Útlá publikace je věnována především posluchačům (nejen režie a dramaturgie) VŠMU v Bratislavě, na které učí. Už v jejím názvu, stejně tak, jako v celé knížce, si autor pohrává s několika metaforami spojenými s divadlem i literaturou, která je v řadě případů výchozím materiálem pro divadelní texty. Divadlo je zrcadlem své doby a Pavel Uher se snaží dobrat toho, co je za tímto odrazem naší skutečnosti, jak o ní vypovídá dramaturgie využívající jak divadelních textů, tak literárních (a filmových) předloh. Knížka má dvě části, z nichž první je rozbor právě oblasti dramaturgického hledání materiálu pro divadelní inscenaci – zabývá se pohádkou (lidovou i umělou), pohádkovým románem, pověstí a baladou i fantasy literaturou, pohádkou v komedii dell´arte, pohádkami v hudbě a klasickými dramatickými pohádkami. Výčet citovaných děl (někdy i s odkazy na konkrétní inscenace) svědčí o autorově sečtělosti a širokém přehledu o literatuře a literatuře pro děti zejména, ale současně i o dění na světové divadelní scéně.

Nejde však jen o dramaturgii. Pavel Uher předkládá i vlastní názor na postavení současného loutkového divadla a znovu upozorňuje na filosofický potenciál loutky, jehož využívá v současnosti s velkou invencí právě divadlo neloutkové. (Ostatně právě tyto partie jsou zajímavým materiálem a východiskem pro polemiku i pro ty, kteří se hlouběji zabývají stavem současného českého loutkového divadla.)

Ve druhé části zmíněné publikace jsou eseje věnované jednotlivým osobnostem (mj. Maeterlinck, ale i Ende a samozřejmě je zmíněn i autor Alenky za zrcadlem – Lewis Carroll…) a jejich impulsům pro oblast režie i dramaturgie.

Uherův text doprovázejí kresby významné slovenské scénografky, výtvarnice a profesorky scénografie na Katedře loutkového divadla v Bratislavě – Anny Cigánové, kterou s autorem spojuje i řada společných prací právě pro loutkové divadlo.

Loutkář 3/2014, s. 6.