Malíková, Nina: Úvodník

Vážení čtenáři,

Možná to bude znít na počátku nového ročníku nepatřičně, ale myslím si, že situace v současném českém loutkovém divadle je alarmující – ať už jde nevyřčené napětí mezi příznivci alternativního divadla a těch, kteří drží palce spíše tradičním formám loutkového divadla, o kritiku přetvářející se podoby našeho současného českého loutkářského školství, poněkud rozpačitou dramaturgii zejména našich profesionálních loutkových divadel či prostou víru v sílu výpovědi loutkového divadla a jeho řemesla. Hrozí snad zánik českého loutkového divadla, nebo se zatím stává jen ohroženým druhem?

Je to taková všehochuť problémů, a i když se názory na stupeň vážnosti situace liší, časopis Loutkář, který sleduje nejrůznější výkyvy loutkového divadla doma i ve světě, nemůže nad slábnoucí dobrou pověstí českého loutkového divadla zavírat oči. Letošní ročník proto chce zahájit diskusi o tomto „bezčasí“ – ať už na stránkách Loutkáře, na našich webových stránkách, ale především na několika setkáních, na nichž by měla přímá diskuse k řadě aktuálních problémů proběhnout.

Ale nejen diskuse o stavu a problém současného českého loutkového divadla bude hlavním námětem našich příštích čísel, i když by měla být jeho hlavní linkou. Po delší době se vracíme k výtvarným seriálům – v jednom z nich vám chceme představit tvorbu současných mladých scénografů vzešlých z KALD DAMU, v druhém historii a technologii jednoho z fenoménů loutkového divadla, jímž jsou masky. Čekají na vás divadelní texty, pokračování seriálu o hledáních a zápasech prvních let loutkářské katedry a také pohled na staronové a znovu objevované techniky loutkového divadla. A samozřejmě i další překvapení.

Nejsme a ani nechceme být jen kronikou upínající se k historii, ale rádi bychom spolu s Vámi hledali odpověď na otázku, jak dlouho si bude muset české loutkové divadlo na svá lepší léta zase počkat?

Děkujeme Vám za Váš dosavadní zájem a podporu. Bez obojího by naše práce neměla smysl.

Loutkář 1/2014, s. 1.