Když v cizině vyprávím o dějinách českého loutkového divadla a když se mi podaří vysvětlit pojem „amatérské loutkové divadlo“ (raději používám výraz „puppet theatre non-professional“, protože pojem „amatérské“ je zde vnímán spíše pejorativně, asi tak jako u nás výraz „neprofesionální“), nemůže nikdo uvěřit tomu, že máme u nás amatérské soubory, které nejen že mají několik desítek členů, ale že dokonce existují několik desetiletí. A co teprve, když řeknu, že jde i o soubory téměř stoleté, které hrají nepřetržitě, pravidelně a že tyto soubory tvoří lidé, kteří se práci s loutkami věnují mimo svá občanská povolání, ve svém volném čase a zdarma! Své vyprávění od letošního listopadu budu moci upřesnit o neuvěřitelné výročí, kterým přispěla do historie českého loutkářství kobyliská Jiskra.
Ano, v pátek 15. listopadu se v Praze-Kobylisích slavilo. A nebyly to oslavy ledajaké – Jiskra si v Divadle Karla Hackera se členy souboru a celou řadou pozvaných hostů připomněla 100. výročí založení této jedinečné pražské amatérské loutkové scény.
Oslavy, které probíhaly pod pevnou rukou současného principála souboru Jiřího Krásy, který neformálně a s přehledem večer moderoval, měly celou řadu vážnějších i veselejších momentů. Ty vážnější byly spojeny s oficiálními gratulanty (kromě starosty městské části Prahy 8 Jiřího Janků gratuloval spřízněný soubor Říše loutek, České středisko UNIMA, Sdružení amatérských loutkářů a další), z těch veselejších si přímí účastníci jistě vzpomenou na provozní trable kolem udělování čestných uznání i významných ocenění, na řadu překvapení (včetně zlobivé techniky) kolem soutěže týkající se historie divadla, na individuální výstupy členů souboru i na kolektivní zpívání souborové hymny i oblíbené písničky zakladatele souboru. Prostě vážnost situace se prolínala s momenty méně vážnými, chvíle dojetí s napjatým očekáváním závěrečného společenského setkání na jevišti divadla i v přilehlých divadelních šatnách.
Součástí oslav byla i premiéra zbrusu nového textu Nevěř čertu ani za mák kmenového autora, dramaturga a režiséra Petra Slunečka, který byl – jako ostatně nejen při těchto významných oslavách, ale i tradičních loutkářských přehlídkách v Jiskře – spiritus agens společenského dění. Nejnovějšímu titulu v repertoáru jubilujícího Loutkového divadla Jiskra by sice neuškodily rasantnější dramaturgické zásahy a někde i pevnější režijní vedení, ale pohodová atmosféra večera byla nakloněna příznivému přijetí novinky.
Jubilantovi se při významném výročí většinou přeje zdraví a dlouhověkost – já osobně bych se v případě Jiskry – tohoto „mladého starce“, přikláněla k přání pěkných nových repertoárových titulů pro soubor, který (jak se v průběhu večera v prezentaci zejména mladé generace několikráte prokázalo) má rozhodně nadějnou budoucnost a fandící publikum.
Takže nejen do další stovky, ale především pro nejbližší roky – zlomte vaz!
Loutkář 6/2013, s. 41.
5. 4. 2024 – 7. 4. 2024
Fandův dýchánek
12. 4. 2024 – 17. 4. 2024
Dítě v Dlouhé 2024
12. 4. 2024 – 14. 4. 2024
DIVadelní SEtkání
13. 4. 2024 – 14. 4. 2024
Opavská rolnička
19. 4. 2024 – 21. 4. 2024
20. Pimprlení
Ivan Kraus (1. 3. 1939)
Marie Kočková (3. 3. 1939)
Vlastimil Peška (3. 3. 1954)
Josef Brůček (4. 3. 1944)
Marie Jirásková (6. 3. 1964)
Alžběta Tomášková (8. 3. 1929)
Miroslav Pokorný (10. 3. 1934 – 15. 10. 2012)
Filip Homola (12. 3. 1969)
Hermína Motýlová (22. 3. 1944)
Jiří Řeháček (26. 3. 1934)
Jarmila Majerová (26. 3. 1920 – 2. 3. 2014)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS