Milí čtenáři,
letošní krásné léto je za námi a Loutkář, který máte v ruce, vám nabízí především pohled na festivaly, které nám přineslo v uplynulých měsících. A že jich nebylo málo! Jejich bilance – ať už to tak organizátoři zamýšlejí či nikoli – přináší vždy obraz současného dění v českém loutkovém divadle, a to, že se dostane i na konfrontaci s mezinárodní produkcí i osobnostmi, se stalo v posledních letech už příjemným zpestřením přehlídek domácí produkce, která by se bez ní mohla zapouzdřit do kruhu vzájemné adorace či ověřování zaběhnutého standardu. Kdo sledoval ostrý sprint těchto feswtivalů, který začínal Mateřinkou, hradeckým festivalem Divadlo evropských regionů se sekcí Gaudeamus teatrum a následně Loutkářskou Chrudimí, si na nedostatek takových podnětů rozhodně nemohl stěžovat.
Z článků, které se týkají Mateřinky i Loutkářské Chrudimi možná i ti z vás, kteří se těchto přehlídek neúčastnili, vysoudí, že se amatérské loutkářství a nezávislé skupiny dostávají do ofenzivy. Nejen, že přitahují nezanedbatelnou skupinu mladých lidí, která nachází v loutkách jako v prostředku svého sebevyjádření zalíbení, ale jak ukázaly i letošní chrudimské semináře, zajímá se i o trendy současného loutkářství, jejich filosofii a s tím i související řemeslnou dovednost.
Ale nejen Loutkářská Chrudim nabídla letos řadu podnětů. Na Mateřince, která se programově zaměřuje na tvorbu pro nejmenší děti a které se organizátoři snaží dát výraznou injekci v programových představeních zahraničních skupin, proběhla letos zajímavá diskuze doprovázená ukázkami z tvorby pro malé diváky. Cílený zájem o produkci pro tuto věkovou skupinu, který k nám přišel v posledních letech ze zahraničí, není módní vlnou, ale poctivou snahou vyrovnat se s potřebami malých dětí – jejich vazeb v rodině i smyslového vnímání světa doslova všemi smysly.
V Loutkáři 4–2013 najdete ale ještě jeden zajímavý materiál, který se současnou situací v našem loutkářství jen zdánlivě nesouvisí. Je to seriál o počátcích loutkářské katedry – o jejích problémech i širokém spektru záběru – od oscilování mezi tradičním loutkářstvím, moderním směřováním, výboji, odvaze, zklamání… Historie této oblasti našeho loutkářství je významným předělem, který opravdu odstartoval vykročení k jinému vnímání tohoto oboru. V situaci současného českého loutkářského školství, které čelí kritice z několika stran jde v tomto pohledu do historie o velmi poučné čtení.
Nina Malíková
P.S. Pro všechny, kteří nestihli zajímavé inscenace na výše zmíněných festivalech, jich hned celou řadu nabízí Přelet nad loutkářským hnízdem 1.- 3.11. opět ve všech prostorech pražského Divadla Minor!
Loutkář 4/2013, s. 1.
14. 11. 2024
Divadlo Radost, Brno
1950: Horáková ON AIR
15. 11. 2024
Divadlo loutek, Ostrava
Pilot a Malý princ
15. 11. 2024
Divadlo Spejbla a Hurvínka, Praha
Hurvínkova vánoční záhada
16. 11. 2024
Malé divadlo, České Budějovice
Uneste mě, prosím
Markéta Kočvarová Schartová (20. 4. 1934 – 12. 11. 2014)
Iva Peřinová (25. 6. 1944 – 6. 11. 2009)
Jiří Krba (17. 11. 1949)
Helena Štáchová (18. 11. 1944 – 22. 3. 2017)
Jana Sypalová (22. 11. 1959)
Marcela Jechová (25. 11. 1934)
Bohuslav Olšina (27. 11. 1924)
Erik Machart (28. 11. 1959)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS