Soprová, Jana: Geisslerovské variace

Divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten v loňském roce oslavil už desáté výročí své existence. Jeho počátky můžeme hledat v Náchodě, odkud pochází „jádro“, tedy zakladatelé souboru. Ještě jako středoškolští studenti, z nichž někteří pracovali v místním souboru DRED, začali hledat nové cesty a nová témata k zpracování.

Jejich zájmy i schopnosti, stejně jako genius loci kraje, je nasměrovaly k novodobým adaptacím různých barokních her a hříček a většina z nich později vystudovala DAMU (Petr Hašek – režisér, Kateřina Bohadlová – překladatelka, Martin Bohadlo – herec, Vendula Holičková (Štíchová) – herečka, Ota Faifr – dramaturg). Jakýmsi předstupněm se stala Arnoldiho herecká společnost, vytvořená roku 1999 k provedení veselohry Únos Johanna Friedricha Jüngera ke 200. výročí její původní premiéry v Náchodě. Iniciátorem založení novodobých Geisslers Hofcomoedianten byl doktor Stanislav Bohadlo, muzikolog, žijící na Kuksu. Právě někdejší majitel kukského zámku hrabě Špork, velký příznivec kultury a umění, byl od počátků nejvýraznější inspirací pro soubor a jeho tvorbu, stejně jako doba, ve které žil. Proto tedy vznikl v roce 2002 soubor pojmenovaný po barokním Šporkově souboru Geisslers Hofcomoedianten -viz Anton Joseph Geissler (zemřel 1723), principál Šporkových divadelních společností, působících v Kuksu i v Praze. Každoročně vytvoří soubor nejméně jeden projekt, který se inspiruje starými, mnohdy neznámými texty (autorkou překladů je Kateřina Bohadlová). Ty transformuje do současné divadelní podoby, inspirované barokem v mnoha případech jen vzdáleně. Impresáriem je od založení Stanislav Bohadlo, uměleckým šéfem a režisérem Petr Hašek. V průběhu let se samozřejmě složení souboru poněkud proměnilo, ale jádro zůstává stejné. Vzhledem k tomu, že zakládající členové vesměs vystudovali různé umělecké školy, z amatérů se nenápadně stali profesionálové (k faktické profesionalizaci však došlo teprve nedávno). I když soubor hodně kočuje (převážně po vlastech českých a moravských, ale i do zahraničí), je jeho existence nerozlučně spojena s Kuksem. Právě zde již v roce 2002 v rámci nultého ročníku Festivalu barokní kultury Theatrum Kuks soubor uvedl v novodobé premiéře po 284 letech variaci na text Šporkova dvorního autora Heinricha Rademina podle starší hry Johannese Riemera pod názvem Amor tyran (hraje se dodnes a jako scéna slouží žebřiňák). Od té doby vznikla více než desítka inscenací, které se převážně odehrávají v netradičních prostorách, většinou na open-air prostoru (Pasquinus a Marforio vezou Herkomanna do podsvětí, Schola Christi et schola mundi, Atalanta neboli Následování z lásky neboli Krutá královna s Hans Wurstem, Andromaché, Kukský orloj/Das Christliche Uhrwerck, Chůdařská trilogie, Basilisco di Bernagasso aneb Nevděk světem vládne, Tymián a Citroník rande show, Nevyslovené oraculum aneb Výmluvná mlčenlivost aneb Ani muk! Nepomuk!, Hráč/Le Joueur, Believed Alchymist, Fitzli-Putzli, Ambrosia). Zatímco tyto tituly vycházejí mnohdy ze zlomkovitých textů symbolického či alegorického charakteru a soubor je volně multižánrově rozvíjí (opera, stylizované pohybové divadlo, akrobacie), v poslední době přibyly tituly odvíjející se od propracovanějších textů jako Molièrův Lakomec, loutkovou hrou inspirovaný Don Juan aneb Strašlivé hodování, a nejnovější Láska ke třem pomerančům. Geisslers Hofcomoedianten také spolupracují s dalšími soubory, pořádají divadelní dílny a semináře, pravidelně se účastní festivalů s příležitostnými variacemi na tzv. pouliční či plenérové divadlo. V desátém roce existence se soubor rozhodl změnit statut z amatérského na profesionální. Jejich současné sídlo je na malé scéně Městských divadel pražských Abíčko. Na konci roku 2012 absolvoval soubor turné po USA.

Loutkář 1/2013, s. 36.