Publikační ambice francouzského Mezinárodního loutkářského institutu v Charleville Mézières byly už několikráte předmětem obdivu i profesionální závisti, ale tentokráte jde o čin zcela mimořádný a svým dosahem v řadě ohledů převratný. Dlouholetý výzkum a spolupráce několika institucí a obdivuhodná práce kolektivu autorů (Didier Plassard, Marion Chénetier–Alev a Marc Duvillier) přinesly plody v podobě rozsáhlé 425 stránkové publikace (formátu A4) nazvané prostě: Edward Gordon Craig – Le théatre des fous/The Drama for Fools. (Coédition L´Entretemps/Institut International de la marionnette, 2012)
Odborná veřejnost a divadelní praktici, jimž je vydání doposud neznámých Craigových textů (autorem zamýšlené The Drama for Fools/Divadlo pro blázny zahrnuje dějiny lidstva a jeho proměny i divadelně modifikovaná významná literární i dramatická díla) určeno především, tak mají poprvé možnost seznámit se s tímto velkolepým Craigovým projektem. Součástí publikace jsou i Craigovy osobité Prology řešící otázky loutkového divadla i divadla vůbec a samozřejmě vysvětlující komentáře a studie editorů této knihy. Divadelní teoretici i praktici, kteří se již sto let snaží přijít na kloub Craigovým myšlenkám (jeho Nadloutce, úvahám o loutkovém divadle i jeho obrovským – v dané době utopickým – divadelním projektům) se tak mohou ponořit do jeho Divadla pro blázny, které – z neznalosti a nedostupnosti autentických textů – bylo dlouhá léta jen předmětem řady spekulací. Publikace obsahuje koncepci celého cyklu Divadla pro blázny a řadu dokončených i jen načrtnutých schémat Craigových dramatických textů. Zájemce o Craigovo dílo jistě potěší, že jsou všechny jeho texty v publikaci nejen ve francouzském překladu, ale v anglickém originále!
Craigovy ilustrace k jednotlivým částem cyklu, technologické náčrtky jejich provedení (nechybí překvapivě ani kresby spodových tyčových loutek–javajek!), doplňují kresby konkrétních scén Divadla pro blázny i detailní soupis všech jednajících postav celého cyklu. Craig se zde projevuje nejen jako výjimečný autorský talent, ale znovu potvrzuje svůj – pro veškerou vážnost, se kterou bylo vždy jeho dílo přijímáno, opomíjený – obrovský smysl pro humor. Ve zmíněném cyklu je tak trochu jeho sebeprojekcí postava Cockatrice – zvířecí figurky, která je něco mezi mořským koníkem a hadem a která s jízlivostí a provokativností (tak Craigovi blízkou) vstupuje do vážných dějů, je jejich komentátorem a někdy i hlavní postavou.
Usmívající se Craig byl pro mne v celé publikaci, kterou rozhodně nezvládnete přečíst na jeden zápřah, ale která by neměla chybět v žádné divadelně-vědné knihovně, snad největším překvapením. Ostatně i jeho články podepisované Tomem Foolem (Tom Fool – Blázínek Tom – nepřipomíná vám to jednu figuru provázející bloudícího Leara?), patří k dalším Craigovým mystifikacím, ve kterých se uplatňuje jeho schopnost pohrávat si s jinotaji, historiky, teoretiky, kritiky, publikem, svými příznivci i čtenáři.
V soupisu provedených Craigových her pro loutky (Craig nikdy své hry z Divadla pro blázny neinscenoval – výjimkou je snad jen salonní provedení Pana Ryby a Paní Kosti z r. 1917, které ale navzdory poznámkám v textu může být opět jednou z Craigových příslovečných mystifikací!) najdeme i Makonjovu inscenaci Dramat pro blázny z r. 2006, nechybí zde zmínky o inscenacích na divadelních školách ve Francii a Anglii, ale postrádala jsem zde pokus Vladimíra Nováka s inscenováním Romea a Julie na pražské KALD (xxxx).
Připravila Nina Malíková
Poznámky
E. G. Craig (1872–1966), anglický divadelník, byl nejdříve hercem, pak režisérem a scénografem, aby se stal svými knihami (On the Art of the Theatre, 1911) a jím vydávanou revue The Mask (1908–1929), ale také množstvím svých kreseb a grafik jedním z hlavních představitelů moderní režie. Tento autor rozsáhlého teoretického díla, z velké části ještě nevydaného, je zcela jistě vizionářským a utopistickým rozměrem svých projektů a úvah jednou z nejpřekvapivějších a Edaward Gordon Craig postav divadelní historie XX. století a přesto jednou z nejméně poznaných.
Didier Plassard je profesorem divadelní vědy na universitě Paula Valéryho v Montpellier a je známý především svou publikací L´ acteur en effigie (1992) a Les mains de lumieres (IIM 1996, reedice 2005). Je také šéfredaktore on-line revue Prospero.
Marion Chénotier-Alev přednáší na universitě Francois Rabelaise v Tours. O hrách E. G. Craiga (The Drama for Fools) publikovala v Revue d´histoire du théatre (2009).
Marc Duvillier přednáší na Sorbonne-Nouvelle Paris. Svou doktorskou práci věnoval rozboru revue E. G. Craiga The Maske.
Loutkář 6/2012, s. 250.
14. 11. 2024
Divadlo Radost, Brno
1950: Horáková ON AIR
15. 11. 2024
Divadlo loutek, Ostrava
Pilot a Malý princ
15. 11. 2024
Divadlo Spejbla a Hurvínka, Praha
Hurvínkova vánoční záhada
Markéta Kočvarová Schartová (20. 4. 1934 – 12. 11. 2014)
Iva Peřinová (25. 6. 1944 – 6. 11. 2009)
Jiří Krba (17. 11. 1949)
Helena Štáchová (18. 11. 1944 – 22. 3. 2017)
Jana Sypalová (22. 11. 1959)
Marcela Jechová (25. 11. 1934)
Bohuslav Olšina (27. 11. 1924)
Erik Machart (28. 11. 1959)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS