Horáček, Pavel - Toupalová, Malvína: Letošní AniFest ve znamení filmové loutky

Hlavním tématem letošního AniFestu, mezinárodního festivalu animovaných filmů, byla \„magie filmové loutky\“. Téma se promítlo jak do doprovodného filmového i nefilmového programu, tak do programů pro odbornou veřejnost. V porotě mezinárodní soutěže zasedli především režiséři loutkových a stop-motion filmů – Michal Žabka, Špela Čadež a Will Vinton – a čestným prezidentem festivalu se stal Barry Purves, proslulý britský animátor, který má za sebou bohaté zkušenosti z prostředí divadla nebo studia Aardman. Magii filmové loutky zvolili organizátoři jako hlavní motto 11. ročníku proto, že se celý festival soustředil na oslavu 100. výročí narození Jiřího Trnky.

Dalo by se říct, že loutka ovládla celý festival – od vizuálu, znělky a výzdoby (jejichž autorem byl Trnkův vnuk Matyáš) až po doprovodné výstavy. Největší z výstav se soustředila právě na filmové loutky Jiřího Trnky. Kurátoři Michaela Mertová a Milan Svatoš jich vybrali téměř padesát, přičemž je posbírali z různých zdrojů – nejvíce loutek pocházelo z archívů Trnkovy rodiny, kde se našly úplné poklady – například Puk ze Snu noci svatojanské nebo Bajaja. Velkou část exponátů zapůjčilo muzeum v Chrudimi – například kočího z Árie prérie, který je pokládán za Trnkův autoportrét nebo pozoruhodně zachované \„breberky\“ ze Snu noci Svatojanské. Našli se ale i naprosto nečekaní vlastníci – například paní Tůmová z Prahy, která má už několik desítek let na poličce v kuchyni vystavené postavičky ze světoznámého Špalíčku. Milan Svatoš se svými pomocníky musel napřed loutky vyčistit a zrestaurovat, aby je následně rozmístil do vitrín této pravděpodobně zatím největší vystavené kolekce Trnkových filmových loutek, navíc doplněné fotografiemi, scénáři a skicami.

Milan Svatoš navíc, jako jeden z našich nejzkušenějších loutkových konstruktérů pro animovaný film, přichystal na letošní AniFest společně s Ondřejem Zikou workshop tvorby kostry loutky pro animaci. Zájemci si zde mohli vyrobit drátěnou kostru, tedy základ skutečné filmové loutky.

V Teplicích se také potkali zástupci animačních studií, aby prezentovali způsoby své tvorby a předvedli některé ze svých loutek. Ian Mackinnon, spoluzakladatel studia Mackinnon & Saunders, přivezl na festival neuvěřitelně propracované loutky z filmů Fantastický pan Lišák (r. Wes Anderson, 2009) nebo Mrtvá nevěsta (Tim Burton, 2005), Mark Shapiro ze studia Laika předvedl skutečnou Koralínu (2009) a také představil ukázky z právě dokončovaného filmu ParaNorman. Další ze studií, které se přijelo na AniFest \„pochlubit\“ svou tvorbou, byl polský Se-ma-for, v němž vznikly takové filmy jako Peter and the Wolf/Péťa a vlk (Suzie Templeton, 2006) či Maska (bratři Quayové, 2010). Spektrum studií a loutkových produkcí doplnil Jean-Pierre Lemouland zastupující francouzský styl. V jeho studiu JPL films vznikl kupříkladu někdejší vítěz AniFestu – poetický snímek Joskovi šneci (Les escargots de Josef, r. Sophie Roze, 2009). Producent a režisér Claude Barras pak ukázky prací jednotlivých loutkových produkcí uzavřel pásmem svých filmů, mezi nimiž se objevila například koprodukce s National Film Board of Canada Džin z plechovky od raviol (Le génie de la boite de raviolis, r. Claude Barras, 2006).

Vzhledem k tomu, že britská animace je již dlouhou dobu velmocí v oblasti stop-motion produkce (pookénková nebo fázová animace, při níž je reálný objekt mezi jednotlivými snímky ručně upravován a posouván o malé úseky), věnoval jí letošní AniFest značnou pozornost. Čestný prezident Barry Purves je možná nejvýznamnějším, ale zdaleka ne jediným reprezentantem současné britské loutkové animace. Průřez ostrovní stop-motion kinematografií od jejích počátků v roce 1908 až do současnosti pro AniFest připravil jeden z nejdůležitějších odborníků na animovaný film současnosti, kurátor, teoretik a pedagog Paul Wells. Ve třech pásmech se představily důležité filmové milníky včetně dnes už kultovního Sandmana (1991, r. Paul Berry) nebo již zmiňovaného oscarového počinu Suzie Templeton Peter and the Wolf. Pomyslným vrcholem britského programu byla česká premiéra posledního celovečerního filmu studia Aardman Piráti (2012) režisérů Petera Lorda a Jeffa Newitta.

V programu se objevila nejen loutka klasická (dřevěná), ale také plastelínová (clay animation). Kromě přednášky profesora Michaela Friersona na téma Kontexty a mezníky americké \„clay animation\“ ji zastupoval především program amerického porotce Willa Vintona – jeho celovečerní film The Adventures of Mark Twain (Dobrodružství Marka Twaina, 1986) a pásmo krátkých snímků, mezi nimiž nechyběl kultovní Closed Mondays (V pondělí zavřeno, 1974), vůbec první plastelínový film oceněný Oscarem (do té doby to pro americkou akademii existoval animovaný film pouze jako kreslený) či neuvěřitelně proměnlivý The Great Cognito (1982).

Na letošním AniFestu patřilo tedy loutce privilegované místo a program jasně ukázal, že loutkový film sebevědomě obstojí i v konkurenci masově produkované 3D počítačové animace.

Loutkář 3/2012, s. 128.