Přelet nad loutkářským hnízdem

Šaldová, Lenka: Sbírka loutek a loutkářských dekorací v Národním muzeu

Prvním přírůstkem sbírky bylo loutkové divadlo lidového loutkáře Vocáska, získané roku 1927. V roce 1948 daroval Český svaz přátel loutkového divadla v Praze muzeu loutkářskou \„výbavu\“ Arnošty Kopecké, vnučky legendárního loutkáře Matěje Kopeckého (26 marionet, dekorace, opona s vyobrazením hradu Karlštejna před jeho přestavbou, několik plošných loutek a předměty, které doprovázely kočovného loutkáře na jeho cestách – lucerna, hůl a flašinet).

Jádro sbírky tvoří marionety, sbírka je programově soustředěna především na tři významné kapitoly českého loutkářství: potulné lidové loutkáře, rodinná loutková divadla a amatérské loutkové scény 1. poloviny 20. století.

Za nejstarší loutky ve sbírce jsou považovány duch a poustevník z konce 18. století (původně součást souboru marionet loutkářské rodiny Kočků) a výše zmíněné loutky rodiny Kopeckých. Loutky lidových loutkářů jsou ve sbírce zastoupeny v širokém spektru a výrazně se liší místem původu, velikostí i výtvarným stylem. Jmenujme alespoň 90 cm vysoké loutky pražského řezbáře italského původu Giuseppe Alessiho, loutky vytvořené novopackým řezbářem Antonínem Suchardou pro rodinu Janečků, loutky Františka Vidy inspirované barokní řezbou a loutky rodu Dubských, jehož potomek Prokop působil na českém venkově jako potulný loutkář ještě v 50. letech minulého století. Ve sbírce jsou kromě loutek i na plátně ručně malované dekorace, opony (mj. od Jindřicha Bošky z Vlachova Březí), patrony sloužící k výrobě loutkářských návěstí, rukopisy her apod.

Fenomén rodinných loutkových divadel dokládá několik set sériově vyráběných loutek (firmy Antonín Münzberg, Modrý – Žanda, JEKA, APAS) i několik tisíc tištěných dekorací podle návrhů významných českých výtvarníků (Karel Štapfer, Ota Bubeníček, Vít Skála, Artuš Scheiner ad.). Ve sbírce je např. kompletní divadélko Svatopluka Bartoše s celým loutkovým souborem, dekoracemi a rekvizitami. Kromě toho divadelní oddělení získalo série loutek, se kterými se v první polovině 20. století hrálo v rodinách herců, literátů, vědců, mj. rodinné divadlo profesora Antonína Matějčka s loutkami Karla Svolinského a plošné loutky, které Mikoláš Aleš vytvořil pro děti své bytné.

Z amatérských spolkových scén je zastoupena především Říše loutek (loutky Vojtěcha Suchardy, scénické návrhy i dekorace Anny Suchardové – Brichové) a Loutkové divadlo Umělecké scény (loutky Bohumila Budešínského, Víta Skály ad.). Z individuální umělecké tvorby připomeňme Jiřího Trnku, Jaroslava Švába či Jaroslava Horejce. Za zmínku stojí i Šroifovy hlavičky nerealizovaných loutek s nezvykle expresivním výrazem tváří. Světoznámí aktéři divadla S+H, Spejbl, Hurvínek a pes Žeryk, a také spodové loutky z Ústředního loutkového divadla v Praze dokumentují začátky profesionálního loutkového divadla u nás.

Sbírku doplňují návrhy loutek a scénické návrhy, loutkářské rekvizity a dekorace, kompletní soubor plakátů a pozvánek divadla Umělecká výchova. Zvláštní postavení a velkou dokumentární hodnotu mají soukromé archivy z pozůstalostí významných loutkářů Františka Čecha, Erika Kolára, Vojtěcha Cinybulka a bohatá loutkářská knihovna.

Loutkářská sbírka byla donedávna z velké části uložena v hlavní budově Národního muzea na Václavském náměstí. Ta v příštích letech projde zásadní rekonstrukcí a bylo tak nutno ji zcela vyklidit. Pro sbírky Historického muzea byly vytvořeny nové, moderní depozitáře v Terezíně. V Ústředním depozitáři Terezín II je na stálo nově uložena i loutkářská sbírka, a to ve výrazně lepších podmínkách, nežli tomu bylo v Praze. V rámci stěhování se navíc podařilo zajistit pro všechny loutky nové sáčky z vliselinu.

Muzeum české loutky a cirkusu

V nově rekonstruovaných, původně renesančních domech na prachatickém náměstí byla v roce 2006 otevřena stálá expozice Národního muzea k tématům loutky, cirkus, varieté a kouzelníci.

Loutkářská expozice Národního muzea prezentuje vývoj a význam českého loutkářství (především marionetového divadla) od lidových loutkářů, přes rodinná divadla až k amatérským scénám 1. poloviny 20. století. Exponáty jsou doplněny panely s obsáhlým textovým i obrazovým materiálem: historická fakta i poetické vzpomínky mají přiblížit významné osobnosti českého loutkářství i situaci, ve které žily a tvořily: nelehké životní podmínky lidových loutkářů i nadšení a obětavost, díky nimž se rodily amatérské scény.

Cirkusová expozice mapuje historii od prvních českých cirkusů a vystoupení v arénách přes slavnou éru Karla Kludského až po vznik státních cirkusů (Humberto, Slovan, Praga, Evropa). Představuje některé významné cirkusové rodiny, jejich tradice jsou delší jedno století (mj. Berouskovi, Wertheimovi, Tříškovi a Kaiserovi, Štipkovi a Štaubertovi), unikátními předměty ilustruje jednotlivé cirkusové disciplíny: klauny, žongléry, kontorsionistiku (plastická i kaučuková akrobacie, klíšnictví), drezúru šelem, výcvik koní. Součástí expozice je též unikátní historické panoptikum – atrakce, která často cirkusy doprovázela.

Kouzelnická expozice připomíná nejen zakladatelské osobnosti Viktora Ponrepa či Františka Kellnera, ale také \„tátu\“ českých kouzelníků Leopolda Beránka, největšího kouzelníka – více než dvoumetrového Longmarka, dokonalé manipulátory Karliniho či Balzara. Jádrem jsou historické rekvizity (nejstarší pocházejí z poloviny 19. století) ze soukromých sbírek českých magiků, zejména Pavla Langra, Josefa Kaisera a Pavla Doubka.

Muzeum české loutky a cirkusu je prostorem pro setkávání milovníků loutkového divadla, cirkusu a kouzel. A nejen to: je jedním z kulturních center Prachatic: pořádá akce pro mateřské, základní i střední školy, pro rodiny s dětmi a pro další zájemce nejen o stálou expozici. V podkrovních výstavních prostorách se střídají různorodé výstavy, v bývalé konírně probíhají divadelní představení i dílny, v nichž se mohou zájemci seznámit s různými technikami výroby loutek, kulis a dalších tajů divadelní tvorby.

Lenka Šaldová

Muzeum české loutky a cirkusu

Velké náměstí 43

383 01 Prachatice

www.nm.cz

Loutkář 2/2012, s. 66–67.

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.