Přelet nad loutkářským hnízdem

Brožek, Karel: Dramatik Václav Havel inscenovaný poprvé na loutkovém jevišti

Počátkem roku 2000 se na naše divadlo (Lampion v Kladně) obrátila agentura Aurapont, která zastupuje autorská práva Václava Havla s dotazem, zda bychom nechtěli pro jejich připravovaný festival her Václava Havla nastudovat některou z jeho her s loutkami. Nabídka, která se podle mého mínění snad ani nemohla odmítnout. Agentura mi dala velkoryse možnost volného výběru textu, a jelikož naše divadlo každoročně ve svém repertoáru počítalo vždy s jedním titulem, určeným pro dospělé a středoškolské publikum, chopili jsme se této příležitosti s nadšením a po uvážení jsme sáhli k titulu Zítra to spustíme jednak z důvodů jeho malé frekventace na českých jevištích a také proto, že podle našeho mínění obsahoval příběh, který se dramaturgicky hodil ke směrování edukativní linie divadla, určované mládežnickému divákovi a nacházeli jsme v jeho formě také mnoho prvků souvisejících s formálními postupy tehdejších loutkových divadel.

Musím říci, že nás všechny strašně zaujal tento nelehký úkol a vrhli jsme se nadšeně do práce. Přes prázdniny jsem pracoval na textových úpravách scénáře (chtěl jsem stáhnout text jako hru pouze pro čtyři herce a poněkud krátit některé dialogy). Obával jsem se příslovečné přísnosti autora na dodržování jeho textu a byl jsem připraven na boj o obhajobu svých zásahů, ale k mému překvapení vlastně snad ani žádné podstatné námitky ze strany agentury ani autora nezazněly a my jsme na podzim roku 2000 začali zkoušet. Je pravda, že se občas na zkoušce objevovali někteří zástupci agentury – zcela pochopitelně projevovali zájem a péči o tento nezvyklý a tak trochu dobrodružný experiment. Vzpomínám si, že jsem z těch návštěv byl někdy nervózní, ale pak jsem si dovolil jistý žert – v jedné chvíli se herečka zamotala ve velmi složitém monologu a za hřmění hromu a blesků se nad jevišťátkem rodinného divadélka, ve kterém se odehrávaly dialogy Rašína a jeho manželky, vynořil oficiální státnický portrét pana prezidenta a v telefonu (který v tom představení hraje důležitou roli) se ozval hlas sekretářky prezidentské kanceláře, která upozorňuje herečku paní Morávkovou, aby se důsledně držela textu. A za hřmění hromu portrét zase zmizel. Trochu jsem se obával reakce přihlížejících hostů z agentury, ale přešli ten žert taktním mlčením a my tuto vsuvku v představení ponechali.

Rád vzpomínám na atmosféru zkoušek, na představení, hraná pro středoškolní mládež a jsem dodnes hrdý na to, že nás agentura Aurapont poctila tím úkolem. Premiéra v divadle Lampion se odehrála 10. 12. 2000 ve výpravě A. Tománka. Představení v rámci festivalu her Václava Havla pak se hrálo v paláci Akropolis v Praze na Žižkově. Do konce sezóny 2000–01 bylo odehráno na dvacet repríz.

Karel Brožek

P. S.: Celá výprava k inscenaci je dnes ve sbírkách Muzea loutkářských kultur v Chrudimi.

Loutkář 1/2012, s. 21.

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.