Blecha, Jaroslav: Jedinečná připomínka tradičního loutkového divadla ve slovenské publikaci Juraje Hamara

Loni v září u příležitosti zahájení mezinárodního loutkářského festivalu Anderleho Radvaň v Banské Bystrici byla slavnostně pokřtěna publikace Hry ľudových bábkarov Anderlovcov z Radvane. Její vydání patří bezesporu k výrazným úspěchům současné slovenské loutkářské historiografie. Vyšla díky finanční podpoře Ministertva kultury Slovenské republiky, vydalo ji Slovenské centrum pre tradičnú kultúru v Bratislavě s vročením 2010.

Autorem obsáhlé publikace (656 s.) je erudovaný estetik a literární vědec, jinak také vysokoškolský pedagog, dramaturg, scénárista a divadelník Juraj Hamar. Do povědomí českých loutkářů se zapsal především jako „asistent“, resp. divadelní partner Antona Anderleho, jehož loutkové produkce hudebně provázel coby lidový muzikant. V roce 1999 založil také svoje vlastní loutkové divadlo pod názvem Teatro Carnevalo. Mimo jiné je obdivovatelem a zastáncem tradičního loutkářství, díky nesmírnému entuziasmu se mu v tomto oboru podařilo zorganizovat již dva ročníky zajímavého mezinárodního festivalu „Anderleho Radvaň“ v Banské Bystrici, a to s mimořádným ohlasem. Na svém kontě má řadu odborných statí a publikací na Slovensku i v zahraničí. Z oboru loutkového divadla připomeňme alespoň publikaci Ľudové bábkové divadlo a bábkar Anton Anderle (Slovenské centrum pre tradičnú kultúru, Bratislava 2008).

Hamarova druhá kniha věnovaná rodině Anderlových je volným pokračováním zmíněné předchozí publikace. Přináší texty her z repertoáru bratří Bohuslava a Jaroslava. Vycházejí ze zvukových záznamů pořízených Antonem Anderlem v letech 1970–1971, kdy mu otec (Bohuslav Anderle) namluvil zpaměti na tři desítky starých her, které dříve hrával. Zde je publikováno celkem 28 textů, z toho 24 „vážných“, čtyři pak představují kratší tzv. dohry včetně pověstného „Šlusnumer“.

Publikace je logicky členěna do několika pasáží: Úvod, Škrholové a Gašparkové divadlo, Hry ľudových bábkarov Anderlovcov z Radvane, Použitá a odporúčaná literatúra, Slovník cudzích a neznámych slov, Poznámka autora.

Vstupní kapitola „Škrholové a Gašparkové divadlo“ představuje originální studii, v níž se Juraj Hamar dotýká problematiky tradičního marionetářství z několika zorných úhlů. Přibližuje loutkové divadlo Anderlovců zejména v kontextu historickém, estetickém, etnografickém a sociálním. I když se autor v publikaci nezabývá programově literárně-historickým studiem tradičního repertoáru lidových loutkářů, zmiňuje a hodnotí v kapitole „O estetice a poetice tradičního repertoáru“ celou řadu podstatných skutečností. Uvažuje např. o kategorizaci Anderleho loutkových her v mezinárodním kontextu, uvádí varianty názvů her užívané v praxi Anderlovců a zabývá se násilnými dramaturgickými úpravami tradičních kusů, k nimž byl Anderle nucen politickým nátlakem. Zmiňuje také inscenační praxi bratří Anderlovců a podobu improvizovaných „šlusnumer“, resp. komických výstupů tzv. varietních loutek. Text zdůrazňuje příznačné hraní zpaměti a udržování repertoáru memorováním od dob spřízněných loutkářů Stražanů.

Značně přínosná je pasáž o „procesu folklorizace“, zejména analýza principu a poetických postupů dehonestace vážných, resp. tragických, témat. Vyzdvihuje interpretační „talent“ Bohuslava Anderleho, zejména jeho improvizační vlohy a schopnosti aktualizovat hry dle událostí a prostředí, kde hrával nebo dle konkrétních reakcí publika.

V pasáži „Typológia postáv v ľudovom bábkovom divadle“ se autor podrobněji zabývá charakteristikou postav marionetového repertoáru v kontextu tří základních „smyslově-významových“ vrstev – sémantické, vizuální a fónické, a to na konkrétních příkladech divadelní praxe Bohuslava Anderleho. Dochované zvukové záznamy her Bohuslava Anderleho umožnily J. Hamarovi analyzovat zejména „fonickou vrstvu“ tradičních loutkových postav, resp. na příkladu hlasového projevu Bohuslava Anderleho charakterizovat na jedné straně individuální a naopak obecné atributy hlasového výrazu „lidového“ loutkáře. Hamarovy úvahy i závěry v tomto ohledu dokládají výsostnou, dlouhodobě formovanou, stylizaci tradičního marionetového divadla oproti některým starším názorům, které považovaly hlasový projev tzv. lidových loutkářů pouze za primitivní a prostoduchý.

Podnětnou pro další výzkum se jeví kapitolka „Spev a hudba v Škrholovom a Gašparkovom divadle“, zejména pasáž pojednávající o využití zpěvu, popř. hudby (u Anderleho foukací harmonika) bezprostředně v inscenacích. Znovu se potvrzuje dokumentární jedinečnost zvukového záznamu, přestože pořízeného v době, kdy již tradiční marionetové divadlo prakticky neexistovalo než v paměti dožívajících loutkářů nebo jejich potomků. V českém kontextu se de facto žádný takový ucelený dokument, na jehož základě by bylo možné analyzovat hudební a zpěvní stránku tradičního marionetového představení, nevyskytuje. Záznamy úryvků her v podání potomků několika českých loutkářských rodů na deskách Ultraphonu z roku 1947 jsou sice unikátní, ale hudební prvky neobsahují. Lze jen litovat, že se dřívějším historikům a badatelům nepodařilo realizovat takovýchto dokumentů více, když to již technika umožňovala.

V knize publikované texty, jak je hrávali Anderlovci, představují jedinečný srovnávací materiál pro historiky loutkového divadla všeobecně. Řada z nich jsou varianty titulů staršího internacionálního repertoáru známých v mnoha jazykových mutacích a podobách, zahrnují legendy o svatých, látky biblické, mytologické, světské – Don Juan alebo Márnotratný syn, Život svätej Genovéfy, Knieža Maximilián, Ján Doktor Faust alebo Nevesta z pekla, Falošně obžalovaná královná alebo Falošný maršal (

Král Záhorský). Dále dramatizované literární epické předlohy – Hrob dvoch zamilovaných alebo Zaživa zamurovaní, Leopold alebo Rimanova pomsta (

Nalezenec), také původně operní libreto – Ženíchovia alebo Živá mŕtvola. Zastoupeny jsou i hry zřejmě českého původu (domněle Prokopa Konopáska) – Falošný gróf Belengardo alebo Veselí kmotrovia, Kuranto a Špádolino alebo Bitka na hrade Biela Hora, Knieža Oldrich alebo Veselý uhliar, Návrat do domova alebo Po siedmich rokoch (= Obležení města Sibína). Nechybí ani tituly z kontroverzního vydání Komedií a her Matěje Kopeckého z roku 1862 – kupř. Žid Fajšl alebo Boleri z Cecílie, Rytier Klebeta nebo hry novější – např. Gašparkova cesta do Ameriky alebo Turecký ostrov (Alois Rada dle starší látky, resp. parafrázovaná hra Turecké pomezí), Ukradnutý Gašparko (Alois Rada) nebo Jánošík. Ostatní hry pak představují specifické tituly v českém prostředí neuváděné. Jedná se tedy o „vzorek“ repertoáru příznačného pro české a slovenské „dožívající“ tradiční loutkáře z konce 19. a první poloviny 20. století. Jako takové mohou posloužit k porovnání se staršími dochovanými texty, resp. k analýze a demonstraci společných znaků, přeměn a odlišností. Díky dochované zvukové podobě lze pak vyvozovat i přesnější dedukce o analogické zvukové stránce inscenačního stylu původních marionetářů.

Publikaci Juraje Hamara dotváří také seznam použité a doporučené literatury a účelný slovník „cizích a neznámých“ slov. Velmi podstatná „Poznámka autora“ přibližuje a osvětluje genezi a další zpracování nahrávek textů a zejména pak vlastní autorův metodologický přístup k jejich transkripci, redigování a případné rekonstrukci. Kniha je také velmi vkusně vybavena graficky, má dekorativní barevnou předsádku a výtvarně poutavý originální přebal. Úvodní studii provázejí zajímavé černobílé fotografie.

Za drobný handicap knihy považuji absenci cizojazyčných résumé, popř. jazykovou mutaci autorovy úvodní studie. Je nasnadě, že kniha je určena zejména odborné veřejnosti zvládající slovenštinu, nicméně úvodní Hamarova pasáž by si zprostředkování cizím čtenářům zasloužila.

Publikace Juraje Hamara Hry ľudových bábkarov Anderlovcov z Radvane představuje vynikající příspěvek k historii slovenského loutkového divadla. Kromě toho nabízí obsáhlý materiál pro další i česko-slovenský výzkum a je také inspirativní autorovým metodologickým přístupem. Na tomto místě se sluší slovenskému kolegovi pogratulovat a popřát invenci a sílu k další obdobné práci.

Jaroslav Blecha

Juraj Hamar: Hry ľudových bábkarov Anderlovcov z Radvane. Slovenské centrum pre tradičnú kultúru, Bratislava 2010, doporučená cena 36,00 €.

Loutkář 1/2012, s. 6–7.