Přelet nad loutkářským hnízdem

kld: Kurýr

Před Vánoci vyšla obsáhlá publikace autorů Marie a Pavla Jiráskových Loutka a moderna věnovaná historii scénografie loutkového divadla, která přináší osobitý pohled na českou loutkářskou kulturu mezi lety 1900–1950. Její autoři zaostřili svou pozornost na české avantgardní a modernistické umělce, kteří se během 1. poloviny 20. století odpoutali od tradice české řezbované marionety i tradičních dekorací a učinili z loutkového divadla prostředí svých uměleckých experimentů.

Kniha Loutka a moderna podle svých tvůrců sleduje \„sepětí autorů – návrhářů, řezbářů, malířů a scénografů – s vývojem avantgardních a modernistických snah v evropském umění. V knize se čtenáři stávájí svědky proměny loutkového jeviště od historismu, secesních a symbolických snah, přes impresionistické a expresionistické výboje, kubismus či architektonické art deco až po tvarově fundamentální barevně rozjásaný funkcionalismus či nablýskanou revuální stylizaci.\“

Loutkářská vizualita je autory podle jejich vlastních slov chápána \„velmi široce a zároveň komplexně, neboť vynikající počiny nebyly omezeny jen na tehdejší umělecké loutkové divadelní scény či rodící se loutkový film, ale probíhaly ve všech vrstvách loutkového divadla, přes spolkové scény, rodinné divadlo až po produkci určenou výhradně dětem a oscilující mezi loutkou a hračkou.\“

V knize je na 750 obrazových dokumentů určených artefaktů, zahrnujících dobové fotografie loutkových představení, scénické, kostýmní a loutkové návrhy, fotografie loutek, plakáty, programy, ilustrace, ex libris, karikatury i celý vizuální styl loutkářských časopisů a zejména kolekci nových barevných fotografií, která představuje unikáty z podstatných českých veřejných a soukromých sbírek loutkářských památek. Slavnostní křest knihy se uskutečnil 14. 12. v Galerii Smečky a vydalo ji nakladatelství Arbor vitae. Recenzi úctyhodné publikace přineseme v příštím čísle.

Výstavy

V úterý 29. listopadu byla v pražské Galerii Smečky zahájena výstava Česká loutka/tradice a současnost představující unikátní exponáty ze soukromé sbírky historických loutek Ing. Jiřího Vorla. Výstava byla také – pohříchu poněkud neústrojně – doplněna o loutkářskou tvorbu současných autorů (Michaely Bartoňové a Antonína Müllera, Mikuláše Havlíka, Martina Růžičky, Jana Růžičky, Jana Helcela, Jan Suši, Sota Sakumy). Galerie na vernisáži opravdu praskala ve švech a návštěvníci ocenili nejen vystoupení členů Divadla Zvoneček, kde byl Ing. Vorel leta principálem, ale především obětavou práci všech, kteří se na výstavě podíleli. Poděkování a blahopřání patřila zvláště paní MuDr. Aleně Vorlové, která měla na prezentaci i instalaci výstavy zásadní podíl. I když byla na výstavě prezentována jen menší část z bohaté kolekce loutek jejího muže, k vidění byly např. tradiční marionety Mikuláše Sychrovského, rodinná divadla Scheinerovo, Kyselovo, Alšovo divadlo a nádherné hlavičky loutek Aloise Šroifa. Výstavu uspořádal Nadační fond Galerie Smečky a Pražská plynárenská a.s. a skončila 28. ledna 2012.

Výstavu historických loutek připravilo také Karlovarské muzeum, a to ze soukromé sbírky výše zmiňovaných manželů Marie a Pavla Jiráskových, kteří jsou známými sběrateli a badateli v oblasti českých loutkových divadel a historických loutek. Vernisáž výstavy Klauni, čerti a Kašpaři se uskutečnila 30. listopadu. Výstava představuje ukázky tradičních řezbovaných loutek kočovných marionetářů, loutky modelované z massy i soustružené loutky a hračky, některé jsou jedinečné, vytvořené pro konkrétní originální loutková divadla s ručně malovanými kulisami, jiné jsou sériově vyráběné pro tištěná divadla s mnohými proměnami litografických kulis. Výstava potrvá do konce 26. února.

8. prosince se v chrudimském Muzeu loutkářských kultur uskutečnila vernisáž výstavy Barokní loutka? Hlavním exponátem bylo dosud nikde nevystavené torzo ženské postavy z lipového dřeva o velikosti 25 cm, u něhož se odborníci zatím neshodli, zda šlo o panenku nebo loutku (proto ten otazník v názvu výstavy). Figurka, nalezená společností Archaia při archeologických průzkumech na pražském Náměstí Republiky, vznikla pravděpodobně v 18. století, má pohyblivou hlavičku, ruce a nohy, které se rovněž pohybovaly, ale chybějí. Na výstavě byla dále k vidění poutní Panenka Marie ze státního zámku v Duchcově a barokní manekýn z Florencie uložený ve sbírkách MLK, oboje datováno kolem r. 1750. Muzeum vystavilo také soubor šesti barokních loutek ze svých sbírek. Na vernisáži promluvila historička doc. Alice Dubská a zazněl na ní výběr z Bachových suit pro sólové violoncello v podání Jana Zemena. Výstava Barokní loutka? skončila 8. ledna 2012 a budova se k tomuto datu pro veřejnost (až do června 2012) uzavře – naplánována je totiž nejen rozsáhlá rekonstrukce vstupních prostor muzea, ale i příprava zcela nové stálé expozice.

Loutkář 1/2012, s. 3–4.

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.