vkw: Vzpomínáme

I loutkáři mají svého Čecha s velkým Č. Je jím Ing. František Čech, loutkář z Olomouce, zakladatel a principál souboru Kašpárkova říše, autor mnoha, a dodnes hraných, loutkových her, editor loutkářských tisků, neúnavný milovník a propagátor loutek. Narodil se v roce 1898 a zemřel 19. listopadu 1951. A právě v den 60. výročí jeho úmrtí se konala v Olomouci-Hejčíně malá slavnost. Na domě, kde žil, byla odhalena skromná pamětní deska ozdobená logem, které pro Kašpárkovu říši vytvořil Čechův přítel Vojtěch Cinybulk a ztvárnil na něm trojici kumpánů, kteří jsou hrdiny mnoha Čechových her: Kašpárka, Škrholu a policajta Pivoňku.

Kašpárek v rukou členky Kašpárkovy říše Jany Werdichové (která se o celou tu slávu zasloužila patrně nejvíc) přivítal přítomné a jmenovitě pravnučky Františka Čecha, ale i zástupce rodiny Štěrbovy a Vidlařovy, kteří tu zastupovali starou souborovou gardu. Za současný soubor vystoupila Mirka Nohelová a její vzpomínka na zakladatele Kašpárkovy říše slavnost ukončila.

František Čech byl bytostný optimista a usměvavý člověk a tak snad není znevážením jeho osobnosti, když ocituji vzpomínku Jaroslava Vidlaře, který prožil v Kašpárkově říši své dětství a mládí: „František Čech byl vždy tou hlavou dávající impuls jak dramaturgický, tak i potom realizační. Jelikož jsem v tomto divadle v Hejčíně trávil většinu volného času (i na školu jsem se často vykašlal), byl jsem přítomen většiny domluv, plánů a porad (mnohdy dosti vášnivých, kdy se práskalo i dveřmi), tak vím, že těmi hromosvody hlasitých debat byli František Štěrba a Honza Spáčil. Ing. Čech byl zásadně manuelní nešika. O tom se vědělo. Všechny Čechovy nápady realizovali oni dva. Věřte mi, že kdyby nebylo těchto zručně nadaných osobností, v Hejčíně by se nehrálo. Ano, Čech hlava, ale realizace Štěrba a Spáčil.“

Loutkář 6/2011, s. 354.