Bábkarská Bystrica Tour 2018

Pantáková, Magdalena: A byl to cirkus!

Soubor La Putyka, v čele s principálem Rostislavem Novákem, uvedl koncem září 2011 v Divadle Minor představení ve stylu tzv. nového cirkusu – A cirkus bude?!. Ve školní třídě se po třiceti letech scházejí bývalí spolužáci ze základní školy a vzpomínají na příhody, které zažívali v dětství. Spolu s diváky se vrací do roku 1975, do první třídy a vypravují o tom, jak se uměli schovat do tabule, či létat za pomoci vytahaných uší… To všechno za doprovodu hudby, tance, zpěvu, loutek a pohybu.

La Putyka se v průběhu minulých let proslavila u nás jako propagátor „novocirkusových“ divadelních projektů a úspěch zažívá i v zahraničí. Nový, resp. současný cirkus v sobě zahrnuje techniky původně užívané v klasickém cirkusu, akrobacii a tanec, které ale zapojuje do koherentního divadelní představení. Rosťa Novák, autor scénáře a režisér, propojil v Minoru tento styl s loutkami a námětově přitom vycházel ze známých pohádek Miloše Macourka.

Scéna, kterou navrhl Hynek Dřízhal, pracuje především s volným prostorem a příslušnými komponenty potřebnými pro akrobatické výstupy (trampolína, tyč na šplhání). Prostředí školní třídy je evokováno malovanou záclonou (na ní je vyobrazena tabule, umyvadlo, Husákova podobizna), která se dá snadno odhrnout na stranu, a je zároveň i trochu průhledná, takže díky prosvícení jsou viditelné i výstupy za ní (to je využito především v tajemnějších scénách, které se odehrávají například na nočním nebi nebo jakoby ve vzduchu u stropu školní třídy). Za záclonou je umístěna trampolína s bočními můstky a kovovým zábradlím, na kterém se herci při akrobacii zachycují. Na trampolíně se například odehrávají obdivuhodná čísla, ve kterých herci-děti mají létat (a opravdu to tak vypadá). Nedílnou součástí školního srazu jsou také lavice, které se dají variabilně využívat i v dalších scénách (ať při samotné výuce či jako postel, nebo jako improvizované jeviště pro loutky). Právě z loutek v paměti utkví především postava koníka, kamaráda dvou dětských postav, kterého hloupí klauni odlákají a unesou do cirkusu. Koník se na scéně objevuje ve dvou variantách, jednak jako malá, závěsná marioneta na nitích a jednak jako starý komediantský kostým koně, který si na tělo oblékají dva herci (jeden vodič nese hlavu a představuje přední nohy, druhý vodič v předklonu zpodobňuje jeho zadní část). Avšak nebyla by to La Putyka, kdyby v této nelehké pozici neposkakovali zmínění vodiči jako kůň na trampolíně.

Kostýmům a rekvizitám dominuje barvitost, pestrost a hravost a jsou stylizované do dětského dobového oblečení (resp. u postav např. ředitele nebo maminky korespondují naopak s jejich společenským statusem). Hlavní linie některých z kostýmů jsou opatřeny fosforující linkou, tudíž působivě doplňují i tmavší (a výše zmiňované) scény inscenace, ve kterých do popředí vystupuje světelné umění. Nápaditost kostýmů se výrazně projeví v závěrečné části představení, která se odehrává v opravdovém cirkuse (do kterého byl unesen zmiňovaný koník) a jehož hlavním programem je drezúra zvířat. Tvůrci ale neporušili pravidlo nového cirkusu, které práci se zvířaty odmítá – a do zvířecích kostýmů oblékli herce. Na scéně se tak objevují v akrobatických výstupech lachtani a tučňáci balancující na balónech, opice, šplhající na tyči nebo papoušek na výsuvné obruči. Nápaditých výstupů je ale v průběhu celého představení tolik, že se všechny ani vypsat nedají. V jedné ze snových scén se například děti-herci ocitají také v Africe mezi místními slony – herci v kostýmech v tomto případě vystupují na chůdách, čímž vzniká dojem opravdu velkých zvířat, na která děti téměř nemohou dosáhnout.

Neopominutelnou součástí jsou také taneční a hudební čísla až muzikálových rozměrů. V nejrůznějších situacích hlavní hrdinové vyznávají svoje pocity zpěvem a energickým tancem, vše podpořené hudbou nejrůznějších žánrů (reggae, tango, disko, cikánská hudba). Živá hudební kapela, v Minoru naštěstí tak hojně využívaná, i tentokrát skvěle dotváří celé představení a významně dopomáhá strhnout publikum. Vokálem jí doprovází herec Petr Stach, který vedle toho také propůjčuje hlas loutce koníka.

Jeviště se po celou dobu hemží událostmi, pohybem, humorem a vtipy, nápaditosti a kreativitou. Ale opravdu nejde o žádný cirkus, tedy zmatek. Vše je pečlivě poskládané a nacvičené a na kvalitě projektu je to znát. Přestože je představení hodně dlouhé (jedna polovina trvá skoro hodinu), dění na scéně svižně plyne a krásně rychle utíká. Podařilo se najít takovou symbiózu s dětskými i velkými diváky, že se nikdo na sedadlech neošívá nudou a všichni bedlivě (a často s otevřenou pusou) sledují děj.

Vivat circo!

Magdalena Pantáková

Foto: Martin Faltus

Divadlo Minor

Miloš Macourek, Rostislav Novák: A bude cirkus?!

Režie: Rostislav Novák, texty písní: Petr Vodička, dramaturgie: Martin Tichý, hudba: Jan Matásek, scéna: Hynek Dřízhal, kostýmy: Kristina Záveská, choreografie: Lenka Vágnerová

Premiéra 25. 9., psáno z reprízy 8. 10. 2011.

Loutkář 5/2011, s. 330.

Bábkarská Bystrica Tour 2018

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.