Loutkar.online

kld: Kurýr

Z domova

Pod heslem „vyčůrat a hrát“ proběhl na pražském Vyšehradě od 5. do 11. září již 8. ročník interaktivního festivalu VyšeHrátky. Novinkou letošního ročníku byl program věnovaný nedožitým osmdesátým narozeninám výtvarníka Radka Pilaře, tzv. „Trenažér Pilař“ a VyšeHrátky také poprvé vyzvaly ke hře dospělé – ve spolupráci s občanským sdružením Velký vůz byla připravena metaforická šifrovací procházka „Křížem krážem Vyšehradem“. I letos došlo na stálice VyšeHrátek – víkendový minifestival pohádek, workshopy věnované animaci a výrobě fotoasambláže nebo na každovečerní Odpolední večerníčky aneb tatínci čtou pohádky svého srdce. VyšeHrátkovskými tatínky letos byli David Prachař, Tomáš Sedláček, Pavel Tesař, Jiří Dědeček a další.

F1 Ekonom Tomáš Sedláček čte dětem

Foto. T. Vodňanský

Celkem tři ceny udělila inscenaci Divadla Alfa James Blond porota loutkářského festivalu PIF, který se uskutečnil v chorvatském Záhřebu od 5. do 11. září. Mezinárodní porota, ve které usedli Kyriakos Argiropulos (Bulharsko), Henryk Jurkowski (Polsko), Edvard Majaron (Slovinsko), Sanja Nikčević, (Chorvatsko) a Romano Bogdan (Chorvatsko) udělila Jamesi Blondovi celkem tři z devíti festivalových cen: za režii pro Tomáše Dvořáka, za scénografii a vizuální efekty pro Marka Zákosteleckého a za herecký výkon pro Petra Borovského.

Divadlo Buchty a loutky, které letos oslaví své 20. narozeniny, uspořádalo v Kinského zahradě na pražském Smíchově již 5. ročník festivalu pro děti a jejich rodiče nazvaný Buchty a loutky dětem. V sobotu 17. září byly v Musaionu a v jeho blízkosti nachystána loutková představení Buchet a loutek a jejich spřátelených divadel. Po celý den také probíhaly výtvarné dílny a hry či bazar hraček a knih pro děti.

F2 Neville Tranter na Spectaculu Interesse

Foto: K. Dolenská

Ve dnech 19. – 23. září se v Ostravě uskutečnil 9. ročník soutěžního bienále mezinárodního loutkářského festivalu Spectaculo Interesse pořádaného Divadlem loutek, kde své síly změřili umělci z celkem 13 zemí světa. Odborná porota ve složení Marek Bečka (Česká republika), Agnes Kiszely (Maďarsko) a Robert Waltl (Slovinsko) udělila hlavní cenu inscenaci běloruského Grodněnského oblastního divadla loutek Piková dáma. Další trofeje obdrželi Neville Tranter, Duda Paiva a čestné uznání poroty si odvezl Jiří Jelínek za inscenaci Svět podle Fagi. Podrobný referát o letošním ročníku si budete moci přečíst v příštím čísle.

Ve dnech 7. – 23. října se Prahou, Brnem a Drnovem prolila příbojová vlna tuzemské nezávislé divadelní scény: 18. ročník festivalu …příští vlna/Next Wave…, který zahájilo 7. 10. udílení Poct za alternativu v Divadle Na zábradlí. Slavnostní večer tentokrát uváděla třináctiletá arogantní holčička Fagi, jíž sekundovali Jiří Jelínek, Michal Dalecký a hosté Divadla Dno. Poctu v kategorii Živoucí poklad letos obdržel režisér Arnošt Goldflam.

F3 – Fagi, bez popisky

30. října se do pražského Divadla Na zábradlí už po páté vrátí jednodenní mezinárodní festival, nazvaný podle knihy G. K. Chestertona, Ohromné maličkosti, který pořádá redakce časopisu Svět a divadlo. Na festivalu miniatur se letos představí na 15 produkcí nejrůznějšího druhu, žádná netrvá déle než 30 minut a určeny jsou malému počtu diváků každého věku. Poprvé v Praze se objeví i inscenace pro děti mladší tří let, která bodovala na letošní liberecké Mateřince: HaDede Belgičana Karla Van Ransbeecka a maďarských herců z Kabóca Bábszínház. Na programu jsou dále Jiří Černý s horňáckou antidiskotékou, Boca Loca LAB s voicebandem beze slov, Buchty a loutky s automatem na pohádky, Ctibor Turba s komiksovým filmem, Hana Voříšková se sopkou, Viliam Klimáček s bankomaty, Naivní divadlo s trpaslíky, slavní umělci na stojáka i jinak.

F4 Teatr Niemozliwy – Životní volby

Foto: archiv

Ve dnech 4. – 6. listopadu se uskuteční už 21. ročník přehlídky Přelet nad loutkářským hnízdem, která letos proběhne ve všech prostorech pražského Divadla Minor a také na scéně Studia Ypsilon. Do Prahy se jako každý rok sjedou špičky českého profesionálního (Divadlo Alfa, Loutkohra Jihočeského divadla, Divadlo Lampion) nezávislého (Buchty a loutky, Divadlo jednoho Edy, Divadlo dobré kávy) i amatérského loutkového a alternativního divadla (Tate Iyumni, Čmukaři). Mezi pozvanými zahraničními hosty se letos objeví polský soubor Teatr Niemozliwy se svou vynikající inscenací Životní volby. Z doprovodných akcí se uskuteční odborný seminář na téma Současná situace a nové perspektivy a trendy divadelních vysokých škol, a divadelní dílna pro děti i dospělé.

Ze zahraničí

USA

7. října měla v kalifornské Santa Rose premiéru inscenace Frankenstein podle klasického románu Mary Shelleyové a v podání divadla Independent Eye. Tvůrci zrevidovali svou dramatizaci románu z roku 1998 pro tři herce, více než dvacet loutek, masky, hudbu a filmové dotáčky. V inscenaci účinkují loutkáři Elizabet Fuller, Conrad Bishop se svým synem; po měsíční sérii představení je pak čeká dokončování pamětí o pěti desetiletích společného soužití a tvorby.

F5 – Independent Eye – Frankenstein

Foto: archiv

Velká Británie

Po celosvětovém úspěchu inscenace War Horse (o níž se dočtete podrobně i v tomto čísle Loutkáře na s. XX) uvedlo jihoafrické Handspring Theatre loutkovou inscenaci Woyzeck on the Highveld/Vojcek na Highveldu v londýnském Barbican Centre. V této verzi je Vojcek černé pleti a děj je přesazen do Jižní Afriky 50. let 20. století. Inscenace byla prvně uvedena v roce 1992, letošní přepracovaná verze je však podle tvůrců bližší Büchnerově předloze. Nesoustředí se tolik na dříve akcentované rasové rozdělení společnosti, ale dělí ji spíše na „majetné“ a „nemajetné“, což prý lépe popisuje současný stav.

Lyndie Wright, která spolu se svým manželem Johnem (zemřel 1991) před 50 lety založila loutkové divadlo Little Angel Theatre, obdržela 4. 9. prestižní cenu J. M. Barrie Award (nesoucí jméno autora nesmrtelného příběhu o Peteru Panovi) udělovanou umělcům dlouhodobě tvořícím pro děti a mládež. Londýnské divadlo Little Angel Theatre bývá označováno jako „domov britského loutkářství“, protože patří mezi pouhé tři loutkové soubory s vlastní divadelní budovou.

Francie

U příležitosti 30. výročí založení Mezinárodního loutkářského institutu v Charleville-Mézières byly vytvořeny a letos (dne 19. 9.) také poprvé rozdány tři ceny udělované v souladu s posláním instituce. Nově ustanovené ceny uděluje mezinárodní porota a budou vyhlašovány každé dva roky během Světového loutkářského festivalu; autorem výtvarné podoby cen je Luc Amoros. První je cena pro umělce, který předává své mistrovství mladé generaci – jejím laureátem se stal Alain Recoing. Druhá připadá mladému tvůrci, který přinesl loutkovému divadlu něco nového a objevného – cenu získala Gisele Vienne. Třetí je určena historikům a teoretikům a udílí se za objevný výzkum na poli loutkového divadla. Letos ji obdržel John Bell za svou studii American Puppet Modernism (2008). Inspirativní studii téhož autora o smrti v loutkovém divadle si budete moci přečíst v tomto čísle Loutkáře na s. XX.

F6 – Dedeček Charleville

Připadá vám přiložená fotografie povědomá? Pro připomenutí se podívejte na titulní stranu Loutkáře 5/2009, kde je vyfotografován tehdy anonymní pouliční francouzský loutkář na Světovém festivalu loutkového divadla v Charleville Mézières v r. 2009. Měla jsem šanci se letos s oním bizarním loutkářem znovu setkat, říci mu o jeho portrétu na titulce našeho časopisu a zároveň získat na něj kontakt, abych mu mohla Loutkáře poslat. Jaké bylo moje překvapení, když jsem se z jeho webových stránek dověděla, že je pokračovatelem slavného maňáskářského rodu z Lyonu směřujícího až k legendárnímu Jeanu Guy Mourgetovi (synovi tvůrce Guignola) a že jeho vystoupení s loutkou opičky, kterou mě v rámci animování publika docela polekal, je neméně slavné jako on. Od letošního září tedy pro mne už není loutkářem beze jména, ale panem Gilbertem Pavaly působícím se svou Compagnie Pavaly v kraji Auvergne ve střední Francii. (www.compagnie-pavaly.com)

-nm-

F7A – Z výstavy Marionnettes An Zero

Foto: archiv

Výstavy

Slavnostní vernisáží byla v pátek 16. září zahájena na radnici ve francouzské „loutkářské metropoli“ Charleville-Mézières výstava s názvem Loutky od roku nula (Marionnettes An Zero), kterou uspořádal Institut umění – Divadelní ústav v rámci Světového festivalu loutkových divadel (16. 9. – 25. 9. 2011). Festival, který letos slaví 50 let své existence, zde tentokrát přivítal 132 divadelních skupin z 28 zemí v hlavním programu, 120 skupin v doprovodném programu v ulicích města a celkem 14 výstav, které připomněly jak historii loutkového divadla v hostitelských Ardenách, tak i v dalších centrech loutkářského umění, ke kterým se bezesporu řadí i Česká republika.

Dopolední vernisáž české výstavy byla prologem k celému festivalu, který byl velkolepě zahájen galaprogramem mapujícím 50 let existence festivalu na náměstí Ducal v nočních hodinách. Českou výstavu přivítal v prostorách radnice zástupce městské rady Charleville-Mézières Phillipe Paillat i ředitelka festivalu Anne-Françoise Cabanis a prezident festivalu Jean-Luc Felix. Česká expozice zaměřená na tvorbu loutkových divadel po roce 1989 čítala celkem přes 150 loutek ze současné tvorby profesionálních loutkových divadel i nezávislých skupin. Pohled na současné české loutkářství dokreslovalo v předsálí 40 fotografií zpracovaných pro expozici Kateřinou Leškovou-Dolenskou. Celá výstava se od počátku setkala s velmi dobrým ohlasem i návštěvností (přes 1500 lidí!). České loutky kromě společenského sálu na radnici zaplavily v Charleville-Mézières také výlohy obchodů a kaváren, kde byly loutky nápaditě nainstalovány již týden před oficiálním zahájením výstavy.

Výstava nebyla jedinou akcí, která představila současné české loutkářství – v hlavním programu vystoupilo Divadlo Alfa s inscenací James Blond, Teátr Víti Marčíka se Sněhurkou a Naivní divadlo Liberec s Labutím jezírkem. Mimořádné pozornosti se těšilo také Obludárium Divadla bratří Formanů, jehož stan byl v blízkosti výstavy a statečně čelil náporu domácích i zahraničních festivalových diváků.

Z programového bulletinu, který obsahoval i přehled účinkujících souborů za padesátiletou existenci festivalu, byla Česká republika (vedle hostitelské Francie, sousední Belgie a Německa) zemí s nejpočetnějším zastoupením. Letošní reprezentace byla dokonce největší od roku 1972, kdy se české loutkové divadlo objevilo na festivalu poprvé. Kromě festivalu slavil kulaté 30. výročí i Mezinárodní loutkářský institut v Charleville-Mézieres, u jehož založení stáli i významní čeští loutkáři – především Jan V. Dvořák a Josef Krofta a posléze jako vedoucí „master class“ i Ctibor Turba, Josef Svoboda a Jan Švankmajer.

Výstavu Marionnettes An Zero připravilo Oddělení mezinárodní spolupráce a vnějších vztahů Institutu umění – Divadelního ústavu, kurátorkou byla Nina Malíková a technicky výstavu připravil a zpracoval Antonín Maloň.

Eva Papánková

F7B Z výstavy Marionnettes An Zero

Foto: archiv

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi uspořádalo výstavu výtvarníka Rostislava Pospíšila nazvanou Blues a jiné krajiny. Vernisáž výstavy maleb, grafik a kreseb se v muzejní galerii uskutečnila ve středu 21. září; výstava potrvá do 30. prosince 2011.

Loutkář 5/2011, s. 303–305.

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.