Malíková, Nina: Odešly dvě velké osobnosti světového loutkového divadla

V dubnu 2011 odešly dvě významné osobnosti moderního světového loutkového divadla – paní Magda Moesto a prof. Albrecht Roser.

Magda Modesto (Magda Augusta Castanheira; 1925 Rio de Janeiro – 22. 4. 2011) patřila mezi nejvýraznější osobnosti jihoamerického loutkářství. Autorka, badatelka v oblasti historie loutkového divadla, vytvořila řadu pozoruhodných inscenací, mezi nimi A morta/Smrt autora Oswalda de Andradeho, Brechtovu Matku Kuráž, A opera de malandro/Žebrácká opera Chica Burquea a Rui Guerra a hru Clarice Lispector, A mulher que maton os peixes/Žena, která zabila ryby. Vlastnila vzácnou sbírku lidových loutek (zvláště „mamulengo“ a „colunge“ specifické pro oblast Rio Grande de Sol), organizovala řadu výstav. Byla duší a přední osobností brazilského loutkového divadla.

Měla jsem možnost se Magdou Modesto několikrát setkat na zasedání exekutivy UNIMA, kde jsme společně byly po několik funkčních období, ale paní Magda a schůzování – to nebylo nic pro ni! Se vší vážností vyslechla všechny příspěvky i návrhy, ale její temperament se projevil teprve, když vášnivě hovořila o jihoamerickém loutkářství, nebo při neformálních setkáních, kdy notně unaveným spolupracovníkům ukázala příslovečnou houževnatost a výdrž jihoamerických žen. Uměla tančit, v jejích veselých očích zářily potutelné jiskřičky. Nikdy jsem ji neviděla ani unavenou, ani ve špatné náladě. Ačkoli byla věkem snad nejstarší z celé společnosti, dávala všem mladším lekci z radosti ze života, životní vitality i optimismu. Darovala mi malou bílou hadrovou panenku. Dodnes ji mám na svém psacím stole, i když nevím, jestli šlo jen o turistický suvenýr, nebo spíše o loutku s čarodějnou mocí. Přikláním se samozřejmě k té druhé verzi.

Prof. Albrecht Roser

(1922 – Freidrichshafen – 17. 4. 2011 Stuttgart?)

Profesní formací byl grafik, který se učil konstrukci loutek u Fritze Herbnerta Brosse. V r. 1951 vytvořil nezapomenutelnou postavu klauna Gustafa (klasickou marionetu) a zároveň i divadelní inscenaci Gustaf a jeho ansámbl, kterou hrál snad po celém světě. Jeho loutky jako by se „vzpíraly přitažlivosti zemské“. Byl vynikajícím animátorem, zcela důvěřujícím v sílu výpovědi svých loutek i oblíbeného protagonisty. Za virtuozitu i hloubku svých představení (ke klaunovi Gustafovi přibyla časem také velmi populární babička Oma, kterou znali i televizní diváci) získal řadu mezinárodních i domácích ocenění. Od r. 1983 vedl kurzy loutkového divadla na Národní škole hudby a umění ve Stuttgartu, velmi často vedl kurzy i v USA. V r. 2001 založil Národní institut Albrechta Rosera pro marionety – jejich konstrukci a manipulaci. Z významných inscenací připomeňme Dona Juana (z r. 1988) či Příběh vojáka (1993). O jeho velkou popularitu se zasloužil film i televize. V Německu patřil k obdivovaným osobnostem a jeho tvůrčí úspěchy i osobní přesvědčivost přispěly nejen v Německu k uznání loutkového divadla jako umělecké disciplíny. Z našich umělců si byl velmi blízký s Milošem Kirschnerem, který ho pozval k několika pohostinským vystoupením v Divadle S+H. Miloš Kirschner je sám provázel svým neodolatelným a publiku blízkým komentářem vyjadřujícím úctu k Roserově umění.

S Albrechtem Roserem a jeho tvorbou jsem měla čest potkat se na několika festivalech UNIMA, a také zcela neočekávaně při krátkém pobytu v USA. Byl laskavý, vtipný, s naprosto evidentním pedagogickým talentem, který byl prost poučování, ale nabitý znalostmi i láskou k loutkovému divadlu.

Nejen německému loutkářství odešla jedna z nejvýznamnějších osobností poválečného loutkářství.

V letech 1968–1978 byl předsedou Sdružení německých profesionálních loutkářů (VDP) a v letech 1979–1982 prezidentem (západo)německého centra UNIMA.

BLAHOŘEJEME

Mezi smutnými zprávami přece jen jedna pozitivní. 17. 4. oslavila životní jubileum energická a stále velmi vitální a půvabná Penny Francis (nar. 1931 v Calcuttě) z Velké Británie. Také ona působila řadu let v exekutivě UNIMA a zasloužila se o vydání řady odborných (teoretických i historických) prací o loutkovém divadle – UNIMA The Worldwide Art of Puppetry (2000). Byla mimo jiné konzultantkou a redaktorkou několika prací Henryka Jurkowského (Aspect of Puppet Theatre z r. 1988 a zejména A History of European Puppetry vydané v r. 1998. Původním povoláním herečka podlehla kouzlu loutkového divadla a stala se jeho propagátorkou jak v revui Animations, do které psala odborné studie i recenze od r. 1976, tak posléze na škole Cebtral School of Speach and Drama v Londýně, kde založila loutkářské oddělení a kde působí dodnes. Několikráte jsme ji měli možnost poznat i u nás – navštívila libereckou Mateřinku i plzeňskou Skupovu Plzeň, je dodnes nadšenou obdivovatelkou Divadla DRAK a sleduje pozorně úroveň i výkyvy našeho loutkářstí. Spolupracuje s časopisem Loutkář.

Milá Penny, všechno nejlepší k narozeninám, které by Ti opravdu nikdo nehádal! Vím, že je budeš 4. 6. slavit se svými přáteli v Londýně, tak ti aspoň takto na dálku připíjíme!

Loutkář 3/2011, s. 126.

28. přelet nad loutkářským hnízdem

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.