nm; kld: Kurýr

Z domova

Loutka Hurvínka oslavila 2. května své 85. narozeniny. Roku ji 1926 vytvořil řezbář Gustav Nosek jako překvapení pro Josefa Skupu. Ten loutku s radostí přijal a začal ji obsazovat do rolí spolu se Spejblem. Poprvé se Hurvínek objevil na scéně plzeňského divadla Feriálních osad 2. května 1926 v inscenaci hry Rudolfa Nešvery Počestný dům. Hurvínek vystupuje kromě pravidelných představení pro děti i dospělé v Divadle S+H v Praze i na řadě CD, DVD a ve čtyřech večerníčkových seriálech a dokonce i v 3D filmu. Už dvakrát se Hurvínek dostal na poštovní známku a je po něm pojmenovaná i planetka Asteroid 29472 objevená r. 1997 českou astronomkou.

Kdo se vydal v úterý 19. 4. do kulturního centra Zahrada na Chodově, opravdu nelitoval. Hostovala zde Loutkohra Jihočeského divadla s inscenací Jidáš Iškariotský, zrádce (adapatce Ibraghima Šaoucha předlohy Leonida Andrejeva) v režii a výpravě Jevgenije Ibragimova. Tento režisér, o němž je známé, že je bytostně zaujatý loutkou a jejími možnostmi, nastudoval s jihočeským souborem remake své úspěšné inscenace ze sibiřského Abakanu z r. 1998 (oceněnou v r. 1999 významnou ruskou divadelní cenou Zlatá maska). Dospělí diváci, kterým je inscenace určena a kteří zcela zaplnili sál kulturního centra, zhlédli precizně loutkářsky vypracovanou inscenaci se silným etickým nábojem, zajímavou výpravou i atmosférou. Doufejme, že i ti, kterým tato divadelní událost ušla, se budou moci s inscenací „Jidáše“ setkat na některém z českých divadelních festivalů.

-nm-

F1 – Loutkohra JČD, Jidáš Iškariotský, zrádce

Výtvarník a performer Petr Nikl uvedl v Divadle Archa premiéru černobílého melodramu Já jsem tvůj zajíc. Autobiografická sonda času byla inspirována nafukovacími hračkami autorovy maminky Libuše Niklové. Petr Nikl svůj nový autorský počin popisuje jako „hudebně scénický obraz o čase a ozvěnách paměti. Komorní melodram vznikl souběžně s výstavou Hračky Libuše Niklové, která proběhla v loňském roce v Uměleckoprůmyslovém muzeu a výstavou Petra Nikla Dialog s maminkou v Letohrádku Hvězda. Obě tyto výstavy budou letos od června uvedeny v Paříži. Libuše Niklová bude vůbec první českou umělkyní, která představí svou tvorbu v prestižním Musée des Arts Décoratifs v pařížském Louvru.

-nm-

F2 – Já jsem tvůj zajíc

20. května se uskutečnila další SLAVNOST UNIMA/UNIMA FESTUM, která se letos konala v rámci oslav 20 let činnosti Národního divadla marionet/Centra českých loutkářů a 20 let od prvního uvedení rekordní marionetové produkce Don Giovanni v režii Karla Brožka. Slaví se ve výroční den založení mezinárodní loutkářské organizace UNIMA v celém areálu Říše loutek.

Od pátku 3. do neděle 12. června proběhne v Praze už šestý ročník festivalu experimentálního výtvarného Divadla ANPU. Odehraje se opět v divadelním šapitó postaveném na Kampě. Program nabídne představení pro děti i pro dospělé z dílny pořádajícího souboru. Vedle divadla program nabídne i několik koncertů a křest knihy R. Denemarkové.

Úspěšná inscenace Divadla bratří Formanů Obludárium bude od konce května k vidění v Paříži a ne jen tak ledaskde – od 24. května do 2. července rozloží Formani svůj dvoupatrový stan pro 146 diváků přímo na vyhlášené třídě Champs Élysées. Inscenace už se hrála nejen v České republice a Francii, kde měla ostatně premiéru, ale byla uváděna už i ve Španělsku, Itálii a Belgii.

F3 – Obludárium

Kladno

V Divadle Lampion (Středočeské divadlo) měla 8. dubna premiéru inscenace hry Milana Pavlíka Plaváček. Režisér Karel Brožek se v této inscenaci, která má všechny znaky jeho typické rukopisu, tj. spolupráci herců a loutek ve společném hracím prostoru a využití předmětů, kterým dává symbolický význam, naposledy setkal se svým dlouholetým spolupracovníkem – scénografem Aloisem Tománkem, jehož památce byla premiéra věnována. Brožkova pohostinská režie je jeho úspěšným návratem na scénu, kterou od 90. let řadu let řídil a kde vytvořil právě s Aloisem Tománkem řadu výrazných inscenací (Tragická historie o dr. Faustovi, Král jelenem, Česká mše vánoční, Žebrácká opera, Racek Jonathan Livingstone, Medvídek Pú, Zítra to spustíme, Malováno na skle, Macbeth a další).

-nm-

Plzeň

Neuvěřitelně úspěšní plzeňští Tři mušketýři v podání souboru Divdla Alfa získali další cenu – tentokrát od rady festivalu Dítě v Dlouhé. Vítězem ankety dětských diváků o Cenu Vojty Šálka se stala na konci festivalu inscenace O pračlovíčkovi olomouckého Divadla Tramtárie. Podle pořadatelů, je to “poněkud kuriózní situace, protože Tři mušketýři byli na festivalu uvedeni jako náhrada za Démonův pramen, který Divadlo Alfa nemohlo odehrát kvůli nemoci v souboru. Není to tedy inscenace nová, ale je stále skvělá, a ostatně na festival Dítě v Dlouhé byla pozvána hned po premiéře v roce 2006, ale tehdy její účast nevyšla kvůli termínu.„

F4 – Tři mušketýři

A ještě jednou z Alfy, kde se sešlo na 1200 použitých plyšových hraček. Plyšáci byli sbíráni pro světovou premiéru inscenace hororu Amberville podle knihy švédského autora vystupujícího pod pseudonymem Tim Davys a přišli podle pořadatelů doslova z celé republiky. “Ohlas na výzvu byl opravdu skvělý. Všechny vybrané plyšáky umístíme na scéně, která jimi bude doslova pokryta. Některé hračky se použijí v rámci hororových scén, takže jejich spotřeba bude opravdu velká.„ Inscenaci Amberville aneb Drsné město hebkých plyšáků (premiéra 27. května) připravil hostující režisér Radovan Lipus. Použité a vyřazené plyšáky do Alfy nosili jednotlivci i organizace. “Největší množství plyšových hraček bylo přivezeno z centra Klokánek z Prahy. Nejstarší darovanou hračkou je medvídek z roku 1950 od manželů z Plzně.„

Most

Nezvyklé nastudování pohádky o Popelce zvolilo pro ruské diváky mostecké Divadlo rozmanitostí. Na loutkový festival v sibiřském Kurganu přivezlo pohádku v ruštině s českým přízvukem, s hudebním doprovodem tahací harmoniky a doplněnou tančením častušky. Představení se podle slov ředitele mosteckého divadla Jiřího Rumpíka líbilo natolik, “že ho chtějí Rusové hrát stabilně a v současné době se jedná o ceně„. V mostecké verzi Popelky účinkují harmonikář a dva herci. Na ruském zájezdu se rolí zhostili Tereza Karásková a Tomáš Alferi, kteří přitom rusky prakticky neumějí a text se učili jen foneticky. “Ruština je naštěstí slovanský jazyk. A lidé reagují stejně a na stejné vtipy, takže ta zpětná vazba tam byla a bylo to velmi příjemné,„ doplňuje zkušenost ze zájezdu Karásková.

F5 – Popelka

Kolín

Slavný Kocour Garfield poprvé ožil na jevišti – 4. května měla v Kolíně premiéru tanečně-loutková inscenace podle známého komiksu Garfield v podání souboru Kocour Modroočko a v režii Jolany Burešové. Záštitu nad inscenací převzalo Americké velvyslanectví.

Ostrava

Otevření alternativní scény Divadla loutek

20. května byla slavnostně otevřena alternativní scéna Divadla loutek. Architektonický návrh přístavby vytvořila trojice autorů Petr M. Hájek, Gabriela Minářová a Bronislav Stratil v průběhu roku 2009. Vlastní výstavba byla zahájena v červnu 2010 a budova byla dokončena v lednu 2011. Do konce dubna pak byla nová přístavba ve zkušebním provozu, při němž se ověřovalo, zda technicky všechno funguje tak, jak má. Pětipodlažní přístavba, která je s původní budovou spojena proskleným dvouposchoďovým krčkem, je výrazná a impozantní kampanila. Dominantou stavby je první loutkový orloj v Ostravě, který v intervalu dvou hodin předvádí za doprovodu hudby Vlastimila Ondrušky dvojice postav – Krále a Královnu, Čerta a Anděla, Smrt a Kašpara – a spolupracuje s efektními hvězdnými hodinami. Nová alternativní scéna DLO bude pokřtěna českou premiérou pohádky O víle menší než zrnko máku, napsal slovenský hudebník a divadelník Martin Geišberg. Poprvé byla uvedena v jeho režii na Slovensku, v Bábkovém divadle na Rázcestí v Banské Bystrici. Alternativní scéna umožňuje hercům bezprostřední spojení s diváky a právě na něm je nová pohádka založená.

JUDr. Jarmila Hájková, ředitelka DLO

???

S myšlenkou umístit do plánované přístavby Divadla loutek orloj přišel inženýr architekt Petr Hájek v roce 2007. V té době vznikaly první architektonické studie, ve kterých byla stavba od počátku zamýšlena jako solitérní budova s orlojem, umístěná v těsné blízkosti stávajícího divadla. Alternativní scéna v ní byla projektována v podzemních prostorech. Vlastní podoba tohoto záměru se postupně měnila, a tak se přirozeně měnila i podoba orloje. V první variantě se uvažovalo o velikých hodinách, které měla zakrývat posuvná vrata s reliéfy Anděla a Čerta. V danou hodinu měli Anděl a Čert hodiny odhalit a pod nimi i loutkové divadlo, ve kterém měli spolu bojovat Kašpárek a Smrťák, symboly humoru a konečnosti. Poslední, konečná varianta, řeší orloj ve dvou samostatných prvcích. V levé horní části budovy jsou veliké světelné hodiny s hvězdnou oblohou a za vraty, v prvním patře průčelí, šest loutek. Ty se objevují každou sudou hodinu. Loutkové postavy Kašpar, Král, Královna, Ďábel a Anděl, které jsou také v podobě soch součástí stavby původního divadla, doplnila postava Smrti. Smrti, která bojuje s Kašparem a která je symbolem konečnosti vůči hvězdné obloze, symbolu věčnosti. Zmiňuji-li se o loutkách v orloji, nemohu opomenout zásadní podíl řezbáře Pavla Skorkovského na jejich realizaci. Těžko bych hledal schopnějšího člověka, který by dokázal postavy nejen vyřezat, ale řešit technické jednotlivosti, které souvisely s jejich oživením. Za výzvu tedy děkuji Petru Hájkovi a za skvělou práci Pavlu Skorkovskému.

Tomáš Volkmer, výtvarník

F6 – O víle menší než zrnko máku DLO

Ze zahraničí

14. dubna měla v New Yorku premiéru inscenace Mr. M/Pan M. podle knihy Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock v podání souboru Czechoslovak-American Marionette Theatre. Autorem dramatizace a režisérem je Vít Hořejš, kterého už od 70. let pronásledovala myšlenka na zpracování Fuksovy knihy.

Výstavy

13. dubna se v chrudimském Muzeu loutkářkých kultur uskutečnila vernisáž interaktivní výstavy Hnědé a veselé příběhy a boje, kterou připravili studenti scénografie KALD DAMU Antonín Šilar a Máša Černíková. Neobvyklá výstava byla nainstalována ve 4. patře muzea, “mimo prostor„ obvyklých expozic, a návštěvníci si mohli exponáty sami dobarvit podle své vlastní fantazie.

Od začátku května je na zámku Lysice zpřístupněna expozice 30 divadel se sériemi loutek od konce 19. století do roku 1950 ze sbírky Marie a Pavla Jiráskových. Výstava představuje ukázky modelovaných loutek i loutky jedinečné, originální, vytvořené umělci pro konkrétní rodinná divadla a stejně tak divadla sestavená z tištěných dekorací i divadla s originálními ručně malovanými kulisami. V druhé části výstavy je výběrově představena stejně početná kolekce rodinných loutkových divadel a loutek.

F7 – Loutky na zámku

Další dobrá zpráva pro milovníky dřevěných herců přišla ze zámku Lednice, kde bylo 13. května slavnostně otevřeno Muzeum loutek Milana Knížáka. Že má M. Knížák loutky rád, to se samozřejmě ví. Že je to jeho láska celoživotní, muselo být jasné každému, kdo zná jeho monumentální Encyklopedii výtvarníků loutkového divadla. A teď se konečně našla cesta, jak pro veřejnost zpřístupnit i značnou část Knížákovy loutkářské sbírky. A je skutečně nač se dívat. Jádrem expozice jsou loutky z těch nejprestižnějších řezbářských dílen – Sichrovského, Alessiho, Suchardů, Chochola, Adámka a dalších, zastoupeni jsou i pozdější tvůrci, jako např. Jan Vavřík-Rýz, Gustav Nosek či Emanuel Famíra. Zajímavou konfrontaci nabízí sousedství sériově vyráběných loutek firmy Münzberg, Jeka nebo maňásci BIBI. Ale lednická expozice nenabízí jen exponáty domácí provenience.

K vidění jsou loutky z Indonésie, Indie, Číny, Barmy, italští barokní manekýni a řada dalších. K unikátům patří nepochybně čínské funerální loutky, vozembouchy, varietní loutky, hřmotní sicilští rytíři či pestrá směsice zvířecích loutek. Nechybí ani lidové flákačky, dekorace, opony, zaujmou především impresionistické dekorace Karla Boháčka. V Lednici je k vidění 835 sbírkových předmětů – od metrových marionet po loutečky pro rodinná divadélka, od divadla kočovného loutkáře Šimka až po pečlivě vypracované rekvizity.

-vkw-

F8 – Loutky na zámku Lednice

V brněnském Divadle Reduta byla 18. května zahájena výstava Ambience rekapitulující desetiletého experimentování na hranici volného umění, designu a scénografie brněnské výtvarnice Marie Jiráskové. Výstava se koná jako součást doprovodného programu Pražského Quadriennale a potrvá až do konce května. “Prostřednictvím artefaktů a velkoformátových fotografií výstava představuje tři oblasti autorčiných děl: Divadlo objektů, Přírodní instalace, Světelné experimenty a dokumentuje tak snahu autorky svými díly reagovat na prostředí způsobem site specific či enviromentálního divadla, podstatně rozšiřujícího hranice tradiční scénografie.

Od 21. května je v Galerii Divadla Minor k vidění výstava loutek a dekorací z inscenace Velké putování Vlase a Brady podle stejnojmenného komiksu Františka Skály. Kreslený seriál vyšel poprvé v roce 1989. V letech 1995–1997 připravoval František Skála spolu s Martinem Otevřelem stejnojmenný celovečerní animovaný film, jehož natočení se však nikdy nerealizovalo. V rámci příprav vznikl filmový scénář, který se stal podkladem dramatizace komiksu v Divadle Minor. Autory výpravy jsou František Skála, František Antonín Skála a Robert Smolík. Výstava potrvá do 16. června.

Od 7. června bude na pražské Staroměstské radnici k vidění retrospektivní výstavy Ve službách divadla, která je věnována dílu scénografa a architekta Miroslava Meleny. Souběžně s výstavou připravují organizátoři vydání knihy, která bude na vernisáži slavnostně pokřtěna. Výstava potrvá do 28. června a je součástí doprovodného programu Pražského Quadriennale 2011.

Loutkář 3/2011, s. 108–110.

nm; kld: Kurýr

Aktuální číslo

Premiéry

Festivaly

Výročí

Odkazy

Podporují nás