Malíková, Nina: 95 + 95 + 80

Pod těmito záhadnými ciframi se na Klubu UNIMA tentokráte skrývala troje, bohužel nedožitá, jubilea: 95 let výtvarníka Vojtěcha Cinybulka, 95 let dlouholetého člena Říše loutek Čestmíra Davida a 80 let loutkáře a sběratele ing. Jiřího Vorla.

Setkání začalo dynamickým Smetanovým „Faustem“ v provedení Komorního orchestru hudební školy hl. města Prahy pod taktovkou Evy Bublové-Cinybulkové a pak už se střídaly vzpomínky, ukázky z filmů, divadelních her i rozhlasové nahrávky. Na unikátních snímcích z počátků loutkářské katedry DAMU jsme mohli vidět nejen Vojtěcha Cinybulka, ale i Zdeňka Bezděka a Erika Kolára, na Vojtěcha Cinybulka v přednesu Hany Zezulové vzpomínal Emil Havlík a tento vzpomínkový blok uzavřeli členové kobyliské Jiskry s ukázkami ze hry Pyšná basa, ke které vytvořil Vojtěch Cinybulk výpravu. Další vzpomínka patřila Čestmíru Davidovi – ožil v rodinném filmu Den mého dětství (režie Vl. Šmejkal, kamera Čestmír David), ve vzpomínkách a fotografiích z rodinného archivu Hany Dotřelové i ve zvukových nahrávkách z inscenací Sněhurka a sedm trpaslíků a v nejen pro Říši loutek legendárních Hračkách na cestách (zde se zaskvěl ve skvělé herecké kreaci B. Koubek). Závěr večera, který rozhodně nebyl nostalgickým smutným vzpomínáním, byl věnován osobnosti, sběratele, loutkářského „fandy“ a principála amatérského loutkářského souboru Zvoneček inženýru Jiřímu Vorlovi. Na svého otce vzpomínal prostřednictvím Kašpárka jeho syn, režisér Tomáš Vorel. Jeho výstup s loutkou Kašpárka, notně okořeněný „sklepáckým“ černým humorem, patřil rozhodně k vrcholům klubového večera, který tradičně pokračoval ještě o patro níž v klubu Říše loutek. Tam jsme mohli připít i čerstvému sedmdesátníkovi a zároveň iniciátorovi tohoto prosincového Klubu – ing. Janu Novákovi.

Loutkář 1/2011, s. 37.