Šefrnová, Blanka: 44. Třebíčské loutkářské jaro

proběhlo během jednoho dne, 27. března a při účasti sedmi souborů a osmi inscenací se to taktak stihlo. Do Národního domu se přišlo podívat 442 platících diváků a to prosím připočtěte herce ze souborů a máte dva na střídačku našlapané sály. Tato přehlídka, i když v Třebíči, hostila z kraje Vysočina jen jeden soubor, čtyři další byly z brněnského kraje a dva ze zlínského. Užili jsme si také široké spektrum vyjádření se loutkovým divadlem. Viděli jsme miniaturní divadlo jednoho herce, představení hrané úplně malými dětmi, klasické marionetové a maňáskové divadlo a vedle toho mladé experimentální divadlo ze ZUŠ s obrovskými plošnými loutkami, prostě od všeho trošku.

S loutkářským uměním v pravém slova smyslu jsme se asi nepotkali, ale s velmi sympatickými lidmi a zaujatými loutkáři ano. Například představení Povídání o pejskovi a kočičce kroměřížské Říše loutek bylo radostné a dobře zvládnuté hlavně na poli loutkohereckém. A tak získalo nominaci na národní festival v Chrudimi. Doufejme, že i tam potěší děti, stejně tak jako v Třebíči. Taky pan Petr Moudrý z Kyjova nás pobavil svou japonskou pohádkou, minimalisticky hranou na pozadí krásné autentické hudby. Tady bych se chtěla zastavit: škoda, že živou hudbu jsme na přehlídce slyšeli málo. Největší, i když drobnou a vtipnou roli hrála v představení O krtečkovi…, kde mladík, markýrující hru na mandolínu, byl dabován za paravánem znějící elektrickou kytarou. Tohle hudební napětí řeklo o hře skoro vše. Výtvarně zajímavý a působivý byl pokus divadla dětí Loutkino Brno. Jmenoval se MimoZoo 2 a byl opravdu druhým pokračováním divadelního sci-fi seriálu, který vymýšlejí děti na jedné brněnské základní škole. Je to živě odpoutaná tvorba, která bude možná jednou opravdovým divadlem. Nakonec, snad o těch nejmenších. Přijeli z Blučiny a zahráli pohádku Míček Flíček Jana Malíka. Tato hra svou transparentností, jasně ohraničenými situacemi a vazbou na známé národní pohádky malým hercům velmi sluší. Což jsme v Třebíči mohli spatřit.

Doufejme, že příští přehlídka, už pětačtyřicátá, proběhne v tomtéž klidu a míru a opět ve starém Národním domě, jehož tajemné labyrinty jsou s loutkovým divadlem dávno spřáteleny.

Loutkář 3/2010, s. 132.