Bábkarská Bystrica Tour 2018

kld; nm: Kurýr

Kurýr 3–10

Z domova

Praha

Divadlo Tichý Jelen z Roztok u Prahy (Jiří Jelínek a Jitka Tichá) – společně s muzikantským duem Dva (Bára a Honza Kratochvílovi) – uchvátilo diváky na Reunionu. Na jihu ostrova ležícího v Indickém oceánu nedaleko břehů Afriky vystoupili čeští tvůrci ve městech St. Joseph a Petite-Ile v rámci 3. ročníku mezinárodního festivalu Kom i di, který se konal od 17. do 24. dubna.

Tichý Jelen zde zahrál celkem sedm představení inscenace Richard 3 a kabaretní inscenace Oslík, obojí v česko-francouzské verzi. Není bez zajímavosti, že zde český soubor vystupoval úplně poprvé a pro velký úspěch pozvali pořadatelé Tichého Jelena napřesrok na festival znovu. Podrobnosti o úspěšném hostování se dočtete na str. XX.

F1 – Richard 3

Kresba Jiří Jelínek

Novinky z Katedry alternativního a loutkového divadla: 28. dubna měl premiéru česko-španělský pohybový divadelní projekt Očištění/Depurados. Tato doktorská inscenace režisérky Veroniky Riedelbauchové vznikla spoluprací Divadelní fakulty AMU v Praze a Institutu del Teatre v Barceloně. Jedná se o první intenzivní tvůrčí česko-španělskou spolupráci iniciovanou právě Veronikou Riedlbauchovou, která na obou školách studovala.

14. května měla premiéru další inscenace z líhně KALD a to CUBUS s podtituly Hovnajs! Grówno! Sranina!, které napovídají, že jde o další příspěvek do řady „ubuovských“ inscenací: „Studenti wroclawské PWST, bratislavské VŠMU a pražské DAMU si zvolili jako téma mezinárodního projektu fenomén “ubu„. Co je na “ubu„ inspirovalo, mohou diváci zhlédnout ve třech autorských inscenacích v jednom večeru.“ Českou část režírovali Michal Hába a Šimon Spišák a hrají v ní studenti 3. ročníku KALD.

Jubilejní 10. sezónu lodi Tajemství Divadla bratří Formanů zahájila 20. května (na novém kotvišti mezi Palackého a Železničním mostem na Rašínově nábřeží) premiéra rozverné inscenace Pytlákova schovanka 2010 aneb Šlechetný milionář v režii Ondřeje Lážnovského a v podání Divadla Aqualung.

Až do začátku října se v programu objeví i projekty Divadla DNO, taneční představení, vystoupení Bonaventura Gacona, Jeana Paula Lefebra, Didiera Andrého a dalších méně i více známých tvůrců, hudebníků, herců a divadelníků.

Společný projekt Divadla bratří Formanů a brněnského Divadla Husa na provázku nazvaný Ubohá Rusalka bledá se na lodi objeví na přelomu srpna a září. Na pět repríz naváže výroční přehlídka nazvaná Posádka lodi Tajemství 10 let poté.

Ve dnech 13. 5. – 19. 5. navštívila Institut umění – Divadelní ústav a divadelní oddělení Národního muzea v Praze tříčlenná delegace Z Columbus museum of Art v Ohiu ve složení Lisa Dent (kurátorka), Nannette Maciejunes (ředitelka), Jeff Sims (kameraman, kurátor oddělení pro práci s mládeží) a propagátor české kultury pan Joe Brandesky z Columbus University, aby zde dojednali konkrétní podobu připravované velké loutkářské výstavy, která bude v Ohiu na jaře r. 2013. Výstava bude mít dvě části – historickou a průřez moderním českým loutkovým divadlem od r. 1945 po současnost. Američtí hosté navštívili Naivní divadlo Liberec, Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi a Divadlo DRAK v Hradci Králové, kde obdivovali novou expozici loutek a interaktivní prostor pro kontakt dětských diváků s „výrobou“ divadelní inscenace, na níž se mohou sami podílet.

-nm-

F2 – Skřet Vítkovi

Divadlo Archa uvedlo 25. a 26. května inscenaci Skřet Půlnoc levou vzhůru vznes legendárních loutkářů Helgy Brehme, Věry Říčanové a Františka Vítka, která vznikla v produkci stuttgartského divadla Theater am Faden. Jde o vůbec první nový projekt Věry Říčařové a Františka Vítka po třiceti letech.

Stuttgartské divadlo Theater am Faden (Divadlo na niti) funguje zároveň jako loutkářské muzeum, ve kterém jeho zakladatelka Helga Brehme shromáždila sbírku originálních loutek z celého světa. Sami tvůrci k inscenaci říkají: „Na scéně, respektive na omšelém dřevěném stole se schází indonéské javajky, čínské stínové loutky, barmské, indické i české marionety, masky ze Srí Lanky, Afriky a Jávy, dřevěné hračky zvířat, africké plastiky a další všelijaké zvířecí a lidské postavy různých velikostí a různého původu. Inscenace s názvem vypůjčeným z básně Christiana Morgensterna Skřet Půlnoc levou vzhůru vznes je tedy především výletem do historie světového loutkářství a světa lidské hravosti.“

Inscenace Z knihy džunglí z repertoáru divadla Minor v režii Jiřího Adámka získala hlavní cenu na XXIV. ročníku prestižního Mezinárodního festivalu loutkářského umění (Międzynarodowy Festiwal Sztuki Lalkarskiej), který pořádá polské divadlo Teatr Lalek Banialuka ve městě Bielsko-Biała. Letošní ročník se konal ve dnech 22. – 26. května. Odborná jury festivalu se rozhodla udělit inscenaci cenu „za nalezení inovativního způsobu, jak přistupovat k nejmladšímu publiku“. Porota pracovala ve složení režisér Janusz Ryl-Krystianowski (PL), kritička a historička Ida Hledíková (SK), režisér a scénograf Aleksander (PL), kritik Tadeusz Kornaś (PL). Kromě jury divadelních odborníků fungovala na festivale i studentská a dětská porota. Podrobnosti o průběhu přehlídky přineseme v dalším čísle.

F3 Z knihy džunglí

Foto: P. Stach

Od soboty 29. května do neděle 6. června proběhl už 5. ročník festivalu experimentálního výtvarného Divadla Anpu. Festival opět proběhl v divadelním šapitó, z tradičního prostoru na Letné se však přehlídka poprvé přestěhovala do parku Kampa. Festival nabídl kompletní přehlídku inscenací pro děti i dospělé, včetně nejnovějšího titulu Dvě pohádky na břiše. Inscenace inspirovaná dvěma starými českými pohádkami využívá herce, loutky, masky, výrazný hudební doprovod a netradiční scénografii, kdy herci pracují loutkovými divadly zavěšenými na břiše.

Hradec Králové

Doslova před několika dny se otevřel vedle dnes již historické budovy Divadla DRAK nový prostor, který vznikl adaptací budovy bývalých kasáren. Výsledek velkorysého projektu, který se připravoval více než tři roky a který výrazně finančně podpořilo město Hradec Králové, opravdu stojí zato. Jde o multifunkční prostor – v architektonicky střídmé a účelné budově se totiž skrývá nejen divadelní sál vybavený moderní technikou (rozměry jde téměř o kopii sálu DRAKu ve staré budově, jde však o otevřený studiový prostor s řadou variabilních možností jak pro vlastní hereckou akci, tak pro diváky), ale i netradiční muzeum loutek, které není statickou expozicí, ale interaktivním prostorem, umožňujícím aktivní poznávací proces.

Alternativní charakter nových prostor nabízí návštěvníkům různé zážitky – prohlídku labyrintu loutek, i návštěvu kreativních dílen, umožňující účastníkům zažít proces tvorby divadelního představení, vyzkoušet si jednotlivé profese a nakonec i nazkoušet vlastní krátké představení. Pamětníky potěší loutky ze slavných inscenací, jako byla Pohádka z kufru, Píseň života, či překrásné dřevěné retablo – scéna Františka Vítka pro inscenaci Enšpígl v režii Josefa Krofty. (Není tajemstvím, že právě tuto celodřevěnou reliéfní scénu měla v dlouhodobé zápůjčce donedávna pražská Národní galerie). Nejmenší diváci (ale docela určitě nejen oni) se potěší v části určené k „poznání divadelní mašinérie hrou“. Na osnově pohádky o Červené Karkulce si mohou pomocí moderní techniky sami navrhnout kostýmy pro loutky, ozvučit představení, proměnit scénu a konečně zahrát tuhle pohádku „tradičně“ marionetkami i předměty. Mohou být režiséry, výtvarníky, zvukaři a samozřejmě diváky.

-nm-

F4 Divadlo DRAK a jeho Labyrint

Foto: archiv divadla

Liberec

Krátce po obnovené premiéře inscenace Naivního divadla Liberec Jak chodil Kuba za Markytou se nová představitelka hlavní (a jediné) role v této stolové pohádkové miniatuře, Markéta Sýkorová, dočkala významného uznání – na mezinárodním loutkovém festivalu Lutfest v Sarajevu obdržela cenu za herecký výkon.

Není to první herecké ocenění výkonu této dlouholeté členky souboru Naivního divadla (vzpomeňme ceny za herectví v inscenacích Tristan a Isolda či Vánoce s Kulišákem). A samotná inscenace Jak chodil Kuba za Markytou si díky Markétě Sýkorové připsala další čárku v dlouhé řadě mezinárodních úspěchů, kterých tato nonsensová drobnička na motivy bratří Grimmů dosáhla.

Ze zahraničí

Slovensko

V dubnu se uskutečnilo tvůrčí setkání tří zúčastněných divadel (královéhradecké Divadlo DRAK, varšavský Teatr Lalka a nitranské Staré divadlo Karola Spišáka) na projektu Jánošík v hrdinově rodišti v Těrchové, kde si vzájemně předvedli a zkonfrontovali své vlastní inscenace na jánošíkovské téma. Společný tvar s mezinárodním obsazením pak s obrovským úspěchem předvedli na premiéře projektu 10. 5. 2010 v Nitře. Čeští diváci mohou tento projekt zhlédnout na Skupově Plzni a v rámci festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Králové – oboje v červnu 2010. Jde o jedinečnou příležitost, i když v repertoáru zúčastněných divadel zůstanou jednotlivé „národní“ verze.

F5 Jánošík

Foto: Ctibor Bachratý

Německo

Velvet Theater ve Wiesbadenu, který založili absolventi loutkářské katedry DAMU Dana a Bedřich Hanyšovi před 40 lety a o jehož osudech jsme již v Loutkáři psali, svou činnost nekončí. Dcera Hanyšových Barbara Naughton přebírá žezlo a po 13 letech vlastního putování po musicalových jevištích Německa a Švýcarska chce s pomocí vedení města, které si práce Velvet Theater velmi váží, vybudovat ve Wiesbadenu černo-revuální divadlo. V dramaturgické koncepci je uvádění čistě černodivadelních inscenací v duchu tradice Velvet Theateru (Malý Princ, Kouzelná flétna) ale také revue kombinované s černým divadlem. Ta první, slavnostní ke 40. výročí existence Velvets Theatru bude značně autobiografická. Počítá se také s hostováním souborů a skupin s tzv. „bulvárním“ repertoárem, protože komediální produkce tohoto typu ve Wiesbadenu zcela chybí.

-nm-

F6 Manželé Hanyšovi s dcerou Barbarou

Foto: Paul Miller

Čína

Český den na EXPO 2010 v Šanghaji připadl na pondělí 17. května, kdy to v pavilonu České republiky a v jeho nejbližším okolí občas vypadalo takřka jako na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU nebo na loutkářském Přeletu. Již od zahájení EXPA k našemu pavilonu přitahovalo pozornost desetitisícových davů každodenně opakované a mimořádně atraktivní vystoupení 16-ti členné skupiny chůdařů, žonglérů, akrobatů, animátorů a muzikantů plenérového a průvodového projektu Jakuba Vedrala Long Vehicle Circus (společenství V. O. S. A. = Volné občasné sdružení alternativců).

V samotný Český den pak na hlavní scéně před naším pavilonem, na tzv. evropském tematickém fóru, letošní velmi bohaté zastoupení českého loutkářství předznamenali moderátoři celodenního národního programu: Hurvínek s Máničkou v ohlasné vokální interpretaci Heleny Štáchové a Martina Kláska v čínštině uváděli programový proud od vystoupení Gypsy.cz, přes komornější intermezza typu skečů Tros Sketos až k ansámblovým vrcholům (Čechomor, Laura a její tygři apod.).

Další loutkáři a absolventi KALD DAMU oživovali prostor všude kolem a to někdy až do značné vzdálenosti. Tak opakované vystoupení La Putyky Rosti Nováka, které u diváků vyvolávalo bouře nadšení a obdivu, z pohledu od našeho pavilonu prozrazovaly jen mohutné výskoky a přemety skokanů na trampolíně a příjemně řízný sound živě hrajícího tria Dyk – Maxián – Prachař. La Putyku na tomto nejvzdálenějším hracím poli střídala nová performance skupiny Skutr (Joke Killers) a loutkářům náleželo i bezprostřední okolí pavilonu: v produkci HAFAN-studia rozložily svůj loutkářský krámek Gabriela Berková, Olga Brožová a Magdaléna Rellichová, s označením Kratochvilný automat a s interaktivně rozehrávanými příběhy na témata kinematografie, tzv. filmy na přání.

A konečně nepřehlédnutelnou stavbou jeviště s malovaným portálem a historizujícími dekoracemi připomenulo bohatou českou marionetářskou tradici Národní divadlo marionet, jednak několikrát opakovanými ukázkami z Loutkového varieté i s využitím autentických historických marionet žonglérů, akrobatů, tanečníků, flákaček i dupáků (většinou ze sbírky ing. Jiřího Vorla, z fundusu souboru nebo z dílny Josefa Piknera), jednak komunikujícími průvody celého souboru kolem pavilónu pod čtyřmetrovým Kašpárkem a s defilé unikátních i typických českých loutek, které navázaly přímý dialog s diváky. A konečně také tradici evokovaly vzorky z marionetového evergreenu souboru, z nastudování Dona Giovanniho režiséra Karla Brožka, které se po více jak 70 místech 3 kontinentů, po nejbližších již dosažených kótách Soulu a Macau, dostalo i do Šanghaje, naprosto impozantního finančního a obchodního centra dnešního světa. Právě zde bylo možné si uvědomit, že právě v loutkářství a jeho tradicích máme jednu z nejzásadnějších kulturních hodnot, které navíc můžeme pro srozumitelnost a přitažlivost bez uzardění nabízet světu, což je potřeba si připomínat už ale jen u nás doma.

-jd-

Výstavy

Ve středu 26. 5. byla v muzejní galerii Muzea loutkářských kultur v Chrudimi zahájena výstava 20 let s Přeletem (výstavu pořádá České středisko UNIMA spolu se Sdružením pro vydávání časopisu Loutkář za finanční podpory města Chrudim, která mapuje devatenáct ročníků této oborové přehlídky. Návštěvníci zde najdou nejen soupis všech představení jednotlivých ročníků, přehled vítězů ceny ERIK, fotografie ze všech vystoupení našich zahraničních hostů, programy i plakáty, ale k vidění jsou i loutky z inscenací svitavského Céčka, bechyňských Tatrmanů, plzeňského Střípku, hradeckého Divadla DNO a také libereckého Naivního divadla. Nedostalo se samozřejmě na všechny, to by se musela pro loutky asi půjčit Jízdárna Pražského hradu. Vždy za devatenáct ročníků (teprve letošní od 5. – 7. 11. bude dvacátý, jubilejní) mohli diváci zhlédnout 234 představení! Ti, kteří výstavu nestačí zhlédnut ani o Loutkářské Chrudimi, ani do 29. 8. 2010, mají ještě šanci právě během letošního Přeletu, kdy bude k vidění v „ponorce“ Divadla Minor.

F7 Z výstavy 20 let s Přeletem

Foto: A. Tománek

Loutky a kompletní loutková divadla s mnoha proměnami určená pro domácí či spolková představení od poloviny19. století do roku 1950 jsou hlavním lákadlem aktuální výstavy ve velké výstavní síni v předzámčí Státního zámku Lysice. Výstava nabízí pohled na 30 historických spolkových a rodinných divadel se stovkami půvabných loutek různých modelérů a řezbářů. Všechny louky a divadla, kromě jednoho šlechtického ze zámku Kačina, zapůjčeného Národním muzeem v Praze, jsou ze sbírky výtvarnice a režiséra Marie a Pavla Jiráskových.

Výstava představuje ukázky modelovaných loutek i loutky jedinečné, originální, vytvořené umělci pro konkrétní rodinná divadla a stejně tak divadla sestavená z tištěných dekorací i divadla s originálními ručně malovanými kulisami. Značná část výstavy je věnována fenoménu školního a spolkového loutkového divadla. V druhé části výstavy je výběrově představena stejně početná kolekce rodinných loutkových divadel a loutek, které byly vyráběny také několika firmami, ale i mnoha jednotlivci s větší či menší uměleckou hodnotou. Marie a Pavel Jiráskovi začali loutky a loutkářskou scénografii sbírat v polovině 80. let a dnes po dvaceti letech je jejich sbírka ucelenou kolekcí zaměřenou především na tzv. rodinné a spolkové divadlo od konce 19. století až do roku 1950.

Od 12. června bude mít veřejnost příležitost zhlédnout ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy první část jedinečné výstavy Loutky ze sbírky Jiřího Vorla. Návštěvníkům bude představena jedna z nejbohatších loutkářských sbírek v České republice, kterou založil pražský sběratel Jiří Vorel. Sbírka čítá přes 2000 exponátů muzeální hodnoty a nejstarší z loutek pocházejí z první poloviny 19. století.

Expozice loutek bude rozdělena do dvou částí – první část bude otevřena 12. června a potrvá do 7. listopadu, druhá část výstavy bude k vidění od 16. července do 21. listopadu. Výstavu loutek obohatí doprovodný program, který bude zahrnovat například projekty loutkových představení amatérských i profesionálních souborů.

F8 Jiří Vorel – loutky

Upozornění

Loutkář se nově prodává na recepci Institutu umění – Divadelního ústavu! K 1. dubnu 2010 byl ukončen provoz knihkupectví Kosmas-Prospero v Manhartském paláci a zároveň byl zahájen zvýhodněný prodej publikací z produkce IU-DÚ na recepci instituce. Prodávají se zde i spřízněná periodika, mezi něž patří i časopis Loutkář.

Loutkář je k dostání také v Divadle Archa, nebo v novém obchodě Divadla Minor.

Loutkář 3/2010, s. 99–102.

Bábkarská Bystrica Tour 2018

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.