Malíková, Nina; Bousková, Světla: Blahopřejeme

Šedesát let Naivní?!

Je to vůbec možné být šedesát let naivní? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo. Jde totiž o to, co si pod tím kdo představuje: prostáčkovství nebo naopak čistý pohled na svět? Naivní divadlo v Liberci, které slavilo 20. února úctyhodnou šedesátku je živým příkladem pro tu druhou variantu.

Ale historickou pravdou je, že Naivní divadlo není Naivním celých šedesát let – původní Krajská loutková scéna založená 3. 11. 1949 byla jedním ze čtyř satelitů tehdejšího Ústředního loutkového divadla a trvalo to ještě nějakou domu, než se osamostatnila (přejmenována byla r. 1960 na Severočeské loutkové divadlo) a teprve r. 1968 dal tomuto divadlu nejen novou budovu, ale i nový název – Naivní divadlo Liberec.

V sobotu 20. 2. se tedy v Liberci s tříměsíčním zpožděním slavilo a slavilo se na dvě půle: v té první to byla premiéra nové inscenace Neklan.cz inspirované Starými pověstmi českými v provedení mladého teamu spjatého s pražskou Katedrou alternativního a loutkového divadla DAMU v Praze (text T. Jarkovský a J. Vašíček, režie J. Vašíček, scéna K. Bělohlávek a kostýmy a loutky T. Venclová) a v té druhé oblíbená „kravská revue“ – (čtenáři prominou, ale pod tímto názvem jsou jubilantské revue, ať už osob nebo kolektivů, pojmem už celá desetiletí). Liberecký herecký kolektiv vyniká nejen muzikálností, ale i vtipem, a ani tentokráte při oficialitách, které bývají kamenem úrazu podobných slavnostních příležitostí, nezklamal. Hlavním opěrným bodem revue byla tombola, při níž mohl šťastný výherce vyhrát cenu věcnou, nebo – dnes tak oblíbený – zážitek. A zážitkem nebylo nic menšího, než některá oblíbená čísla z inscenací Naivního divadla. Překvapením však bylo, že řadu těch nejznámějších (z Bezhlavého rytíře či z poslední inscenace – Labutího jezírka) předvedli interpreti nikoli loutkami, ale v ryze činoherní podobě.

A pak následovaly oslavné zdravice a gratulace (jako první od předsedy senátu Přemysla Sobotky, senátora za Liberecko, následovalo spřátelné a o přízeň publika i kritiky s Naivním divadlem léta soupeřící Divadlo DRAK, zástupci liberecké technické univerzity (katedry mechatroniky), pražské DAMU, finského divadla Mukamas a pražského Minoru.

A protože už v druhé půli všem notně vyhládlo a z jeviště se neustále opakovalo, že „kulajda určená pro kulaté narozeniny nahoře stydne“ – večírek končil společenským setkáním ve zkušebně a klubu divadla. Podle svědků, kteří vytrvali, to byla – čirá Naivní radost až do rána.

Blahopřejeme

Růžena Kolářová – Divadlo Radost

Když jsem dostala nabídku do angažmá v Divadle Radost, zeptala jsem se profesora Erika Kolára, zda ji mám přijmout, on řekl: „Samozřejmě, vždyť je tam Růženka.“ Úžasná kolegyně, vždy milá, příjemná a bez zášti. Čas uběhl jako voda a 26. května 2010 bude Růženka Kolářová slavit 97. narozeniny.

Růženko, blahopřejeme!

Tvoji

Světla, František a Martin

Loutkář 2/2010, s. 50.

28. přelet nad loutkářským hnízdem

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.