psl; Kuschmitzovi: Koutek SAL

Rada SAL

24. října v Praze se konalo 1. zasedání nově zvolené Rady SAL. Hlavním úkolem bylo projednání a schválení nového Plánu práce SAL na období 2009–2013. Schválený plán má celkem 6 částí, které obsahují 28 úkolů, mezi nimiž lze nalézt uspořádání dvou ročníků Přehlídek individuálních výstupů s loutkou a celé řady dalších přehlídek a festivalů, které bude SAL jako hlavní pořadatel zabezpečovat. Splnění plánu by mělo zvýšit význam SAL v rámci amatérského loutkářství a efektivněji napomáhat především členským souborům v jejich činnosti. Jednotliví členové Rady převezmou osobní odpovědnost za splnění jednotlivých úkolů. Dále se Rada zabývala aktuálními otázkami práce členských souborů a nárůstu členské základny.

Rolnička

V říjnu vyšlo 4. číslo letošního ročníku zpravodaje SAL Rolnička. Přináší část projevu předsedy SAL Jana Péma proneseného na konferenci SAL a konferenci SČDO dne 19. 9. 2009. Dále pak složení delegátů SAL na svazové konference a složení Rady SAL. Součástí této části Rolničky je rovněž výzva k členským souborům, aby podpořily účastí 9. ročník individuálek. 4. číslo přináší také vzpomínku na zemřelého Miloslava Linharda a zprávy o loutkářských akcích uspořádaných od posledního zasedání Rady SAL. Závěr čísla je věnován technologii marionet manželů Kuschmitzových a programu Čechovy Olomouce.

Z posledních loutkářských akcí

XII. Havelské posvícení se konalo ve dnech 10. a 11. října v Radotíně. Hlavní programovou zátěž nesl domácí soubor Gaudium, který se uchází o členství v SAL. Dále na posvícení vystoupily soubory amatérské loutkářské a také profesionální. Za všechny jmenujme Divadlo Krab, Vysmáto a Popelnice Vlasty Pilařové.

Ve dnech 7. a 8. listopadu úspěšně proběhl 19. ročník Čechovy Olomouce, mezi jehož pořadatele patří také SAL SČDO. Na festivalu vystoupilo 7 souborů (Jiskra Praha, Kováček Praha, Srdíčko Vysoké Mýto, Jitřenka Mladá Boleslav, Povidlo Otrokovice, Před Branou Rakovník, Kašpárkova říše Olomouc). Součástí festivalu, který zahájil primátor Olomouce Martin Novotný, byl seminář k marionetám, který vedli manželé Kuschmitzovi, společenský večer u cimbálu a vydání pravidelné metodické příručky o marionetách z pera vedoucích semináře. Nelze zapomenout ani na pěknou výstavu loutek v jednom ze sálů divadla Kašpárkovy říše. Úspěch posledního ročníku Čechovy Olomouce je velkým příslibem pro jubilejní 20. ročník v roce 2011.

IVL 2010

V současné době pokračují intenzivní práce při zajištění 9. přehlídky Individuálních výstupů s loutkou. Většina souborů obdržela během září pravidla a přihlášky pro účast na akci. Uzávěrka přihlášek byla stanovena na 31. 1. 2010. Přehlídka je rovněž po materiální stránce vcelku dobře zajištěna. Počítá se opět se dvěma oblastními výběrovými koly, která proběhnou v Praze a Přerově v termínu, aby to nenarušilo průběh konání regionálního výběru inscenací na LCH.

Zprávy členských souborů

Jednou ze základních povinností členských souborů je zaslat vedení SAL zprávu o uplynulé sezoně. Ke splnění povinnosti postačí vyplnit jednoduchý dotazník. Svou povinnost za sezonu 2008/9 splnilo v dané lhůtě 16 souborů. Tyto kolektivy realizovaly celkem 414 představení, což představuje průměr 26 na soubor. Uvedly 22 premiér (průměr – 1,6), zúčastnily se 21 festivalů (1,3), na nichž získaly 3 kolektivní a 3 individuální ceny. Představení navštívilo 23 655 diváků (průměr na soubor činí 1478). Čtyři kolektivy mají za spolupracovníky profesionální loutkáře. 14 souborů vystupuje na pevné domácí scéně, ostatní buď výlučně, nebo částečně provozují zájezdovou činnost. Průměrný věk souborů je 40 let. Z výše uvedeného počtu odehraných představení bylo 62 realizováno na zájezdech (průměr 3,8) a 4 představení pak byla uvedena v zahraničí.

Vcelku lze činnost souborů hodnotit pozitivně po kvantitativní stránce. Nahlédnutí do repertoáru souborů svědčí také o tom, že se zlepšuje jejich dramaturgie objevováním nových textů či vlastní tvorbou.

-psl-

19. Čechova Olomouc

Festival amatérských loutkových souborů přivítal dětské diváky a jejich doprovod výstavou loutek z inscenace Kašpárkovy říše a po slavnostním zahájení festivalu návštěvníci zhlédli ve dvou dnech sedm loutkových představení.

Opět jsme se přesvědčili, jak potřebná je tato amatérská loutkářská činnost pro děti, obzvlášť v současné době vlivu často neetické a neestetické masové zábavy. Už jen pro zájem obecenstva o loutkové pohádky a pro ochotu loutkářů věnovat svůj volný čas dětem – diváku nejpovolanějšímu, i pro jejich vůli hlásit se k loutkářským tradicím, by si tyto soubory zasloužily více pozornosti ve smyslu dlouhodobé a citlivé loutkářské pomoci. Soubory dnes, mimo jiné, postrádají nové loutkové pohádkové hry pro nejmenší. Přitom to jsou právě děti nižšího věkového stupně, které zaplňují hlediště působících tradičních loutkových divadel.

Nelehké podmínky mají amatérské soubory, které přišly o svoji stálou scénu, přesto hrají bez možnosti hrát pravidelně ve svém stálém prostoru a existují jistě další nedostatky, s kterými se potýkají amatérské loutkářské soubory.

Dobrá organizační připravenost festivalu i neuspěchaná srdečná pohoda dala příležitost loutkářům k výměně zkušeností a to nejen při semináři. Festivalem nás provázela též příslovečná pohostinnost domácího souboru a na závěrečném společenském večeru u cimbálu bylo milým překvapením i zážitkem revuální vystoupení dětského souboru Jitřenka, pod profesionálním vedením manželů Vidlařových.

Na festivalu 19. ČO mohli návštěvníci zhlédnout také výtvarně technologickou výstavu loutek z naší tvorby. Fundus loutek posloužil nejen pro zábavu a hru dětí, kterým jsme se v průběhu festivalu věnovali. Byl zároveň názornou pomůckou při sobotním semináři na téma „marioneta“ a doplňoval publikaci téhož názvu, kterou jsme s průvodním kresebným i fotografickým materiálem pro 19. ČO připravili. Publikaci zdařile tiskařsky zrealizoval principál divadla Aleš Pop.

Na dvouhodinovém semináři (se zahajovacím marionetovým výstupem Slávka Kuschmitze) bylo možné se pouze dotknout bodů k obsáhlé problematice marionety. Účastníci semináře si pak mohli na názorných cvičných loutkách prakticky vyzkoušet, jak důležitá je pro loutkoherce dobře vyřešená marioneta a uvědomit si, v čem je její pohyblivost. Zkušenost mohou loutkáři využít pro účelnou úpravu svých loutek (či případnou tvorbu v dílenském vybavení divadla). V publikaci najdou konkrétní doplňující poznatky.

Připravujeme též zpracování materiálů z naší tvorby na téma „Malé formy loutkového divadla“, „Javajka“ a „Scénografie na javajkovém a marionetovém jevišti.“

Manželé Kuschmitzovi

Loutkář 6/2009, s. 266.