Bábkarská Bystrica Tour 2018

Ribi, Hana: Inspirační zdroje Disneovy tvorby

Po zastávkách v Paříži a v Montrealu byla výstava Zázračný svět Walta Disneye a jeho kořeny v evropském umění představena od 19. 9. 2008–25. 1. 2009 v Kunsthalle v Mnichově. Další stanicí putovní expozice jsou Helsinky.

Cílem výstavy bylo přiblížení neuvěřitelného bohatství inspiračních zdrojů v díle Walta Disneye (1901–1966). Strhující úspěch přetavil filmového tvůrce během krátké doby ve významného představitele masové kultury a potlačil vzory, prameny a vývojovou cestu, které k tomuto uznání vedly. Z rozsáhlého Disneyova díla bylo pro koncepci výstavy vybráno přibližně 10 celovečerních filmů od Sněhurky a sedmi trpaslíků (1937) až po Knihu džunglí (Mauglí 1967). Na jejich podkladě byly rekonstruovány inspirační prameny, tj. spojení vážné a populární kultury, včetně kýče, jakož i vlivy Evropy a Ameriky. Výstava předložila jak originální kresby z Disneyových filmových studií, tak i díla evropského malířství, od gotiky až po surrealismus, která sloužila jako inspirace kreslířům ve filmových studiích.

Disney sběratel

Již od poloviny 30. let shromažďoval Walt Disney veškeré dostupné informace o evropských výtvarných umělcích, jejichž styl byl pro jeho filmové projekty upotřebitelný. Od okamžiku, kdy shledal, že jeho vlastní kreslířské schopnosti nejsou pro zvyšování kvality filmů dostatečné, navázal moudře kontakt s umělci, jejichž talent a umění stály nad jeho vlastními. Často se jednalo o evropské emigranty jako např. Švýcar Albert Hurter, Švéd Gustaf Tenggren, Dán Kay Nielsen, Maďar Ferdinand Horváth, Irčan David Hall či Angličanka Sylvia Moberly-Holland. Tito umělci byli vyškoleni na evropských uměleckých školách a disponovali vysokými technickými schopnostmi v oboru kresby, malby, sochařství, knižní ilustrace, karikatury atd. Mimo jiné přinesli s sebou do Nového světa i estetické tradice svých rodných zemí. Walt Disney kolem sebe soustředil také řadu nadaných, rodilých Američanů jako např. Joea Granta, velkého obdivovatele Daumierova; Vladimira Tytlu, který se vyškolil v Paříži u Charlese Despiaua, Rodinova žáka, a jehož rodiče pocházeli z Ukrajiny; Clauda Coatse, Mary Blairovou či Eyvinda Earleho, který byl znalcem vlámského a italského umění. Tyto zcela různorodé osobnosti dokládají bohatou mnohovrstevnost disneyovských tvůrčích zdrojů.

Pozoruhodná je také knižní sběratelská činnost Walta Disneye týkající se evropské literatury, zejména pohádek. Z každé cesty do Evropy se vracel s kufry naplněnými knihami. Literární díla staré Evropy ilustrovaná umělci jako Arthur Rackham, Gustave Doré, Honoré Daumier, Grandville, Benjamin Rabier, Ludwig Richter, Wilhelm Busch, John Tenniel, Attilio Mussino, Heinrich Kley atd. byla v pracovní knihovně filmového studia stále k dispozici.

Nedisneyovské umělecké filmy

Tato sběratelská činnost soustředěná na významné umělce i neustálá snaha o nový umělecký vývoj, vysvětlují důvody, proč padla volba při filmu Fantasia (1940) na německého režiséra Oskara Fischingera, jehož proslavené abstraktní filmy se tak vymykaly disneyovskému stylu. Filmem Fantasia chtěl Walt Disney vědomě přiblížit publiku klasickou hudbu a vytvořit současně ve stylu symbolismu dílo vysoké umělecké hodnoty v oblasti animovaného filmu. V této linii se nachází i krátká a bohužel nedokončená spolupráce se Salvatorem Dalím (1946) na filmu Destino. Disney ztratil odvahu dokončit tento experiment nejen proto, že spolupráce s Dalím byla finančně velmi nákladná. Jako dobrý obchodník si totiž uvědomoval, že by jeho publikum film bez konvenčního děje zamítlo. O rekonstrukci velmi spoře dochovaného materiálu se zasloužila v roce 2003 ve vší tichosti pařížská pobočka Studia W. Disneye pod vedením synovce zakladatele, Roye E. Disneye, bez vědomí na uchování disneyovské tradice tvrdě dohlížejícího mateřského koncernu v USA. Film Destino s 22 originálními kresbami Salvatora Dalího byl téhož roku poprvé uveden na Mezinárodním festivalu animovaného filmu v Annecy a obdržel mimo jiné mezinárodní ceny v Melbourne a v New Yorku.

Loutkář 3/2009, s. 102.

Bábkarská Bystrica Tour 2018

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.