nm: Loutkové divadlo V Boudě

V roce 1928 se sokolové v Plzni na Borech, kteří hráli nejprve pro děti svých známých rodinné loutkové divadlo, rozhodli založit Loutkové divadlo při Sokolu Plzeň III, které začalo ihned hrát pravidelně pro širokou veřejnost. Jedním ze zakladatelů byl také inženýr Josef Kašpar, který byl blízkým přítelem nejen známé loutkářské rodiny Nováků a jejich divadla Feriálních osad, ale i samotného profesora Skupy. Ten také inženýru Kašparovi věnoval loutky Hurvínka a Spejbla a dovolil divadlu, aby s nimi hrálo.

Za 2. světové války byly loutky i dekorace uschovány pod uhlím ve starém vagoně na hřišti Sokola Plzeň III. Po válce začalo hrát divadlo v dřevěné boudě na hřišti na Borech a nemělo žádný oficiální název, ale bylo známé široké plzeňské veřejnosti jako Borská trojka. Jeho zřizovatelem byl Závodní klub ROH Průmstav, Pozemní stavby a později Krajská odborová rada.

Po přesunutí divadla do Domu kultury na Americké třídě v roce 1988 vznikl právě na památku dlouholetého působiště název Loutkové divadlo V Boudě. A tento název trvá stále, i když se divadlo ještě dvakrát stěhovalo, nejprve do Besedy a později do současného působiště „M“ klubu v Macháčkově ulici ve Skvrňanech. V roce 1991 divadlo vytváří právní subjekt a stává se spolkem.

V průběhu let se začíná divadlo prosazovat zřetelněji na městských a posléze i krajských přehlídkách. Přichází rok 1989 a s ním i první postup do Chrudimi v historii divadla s inscenací Don Šajn, na které se podílí režisér Divadla Alfa Tomáš Dvořák. Po Donu Šajnovi následují další úspěšné inscenace, jako byly Poslechněte, jak bývalo, Příběh prvopočátku, Blázen Pabo, Jossile Golem. V té době ovlivnil úroveň divadla významnou měrou i další člen Divadla Alfa, výtvarník Ivan Nesveda. V roce 2006 mělo divadlo zatím největší úspěch s inscenací Jan za chrta dán, a to nejen na Loutkářské Chrudimi, ale i na Přeletu nad loutkářským hnízdem.

Divadlo hraje nejčastěji klasickými marionetami a převážně na tzv. „kukátkovém jevišti“.

Loutkář 2/2009, s. 0.