Loutkar.online

Dotřelová, Hana: Raškovy Louny

Již podesáté se v Lounech 25. a 26. října sešli amatérští loutkáři na jubilejním dostaveníčku loutkářů Raškovy Louny. Spolek loutkářů v Lounech a Skupina amatérských loutkářů SČDO, kteří jsou již tradičně pořadateli přehlídky, přivítali v Loutkovém divadle Louny sedm loutkářských souborů.

Po zahájení přehlídky starostou Loun Ing. Janem Kernerem se na scéně vystřídaly Čtyři pohádky o jednom drakovi Milady Mašatové v úpravě a režii V. B. Vernera v podání domácího souboru. Text byl nenásilně rozšířen o další dialogy, což umožnilo hercům jednotlivé postavy více rozehrát. Dnes již klasickou čtyřpohádku předvedli lounští s látkovými manekýny zavěšenými na krku. Loutky ne vždy dosahovaly až na zem, a tak loutkoherci byli nuceni hrát v předklonu, což se projevilo v animaci manekýnů. Slušné představení s velmi dobrou hudební složkou by však potřebovalo více kázně herců při improvizacích.

Soubor Bubeníček Sokola Královské Vinohrady přijel na přehlídku se starší inscenací Kocour v botách od Hany Dotřelové. V této inscenaci, kterou si soubor vybral, aby si vyzkoušel nejen spojenou interpretaci, ale i odkryté vedení (doma hraje soubor v kukátkovém jevišti a využívá většinou rozdělenou interpretaci), byl znatelný posun vpřed. Velmi slušná práce s loutkou i s hlasem. Lounské představení Kocoura v botách bylo myslím to nejlepší, které jsem od Bubeníčků viděla. Přesto bych doporučila, aby se herci na jevišti více poslouchali a uvědomili si, že odkryté vedení má svá úskalí v tom, že je herec stále v zorném poli diváka, a to i když právě nemá jevištní akci.

Odpolední blok zahájil zkušený soubor Spojáček Liberec, jehož úspěšnou inscenaci Plaváček jsme mohli vidět v rámci letošní Chrudimi, kde byla oceněna jednou z cen. Bohužel pohádka Františka Čecha Pilulky čaroděje Dobroděje byla jasnou ukázkou, že ani velmi dobré loutkoherecké výkony nezachrání inscenaci, pokud není postavena na kvalitním textu. Snaha Spojáčku tak byla opravdu marná a projevilo se to i v hledišti. Škoda.

Pyšnou princeznu Mirky Nohelové přivezli na dostaveníčko členové souboru Pimprle Hostivice. Jednoduchá scéna a kornoutové stojanové marionetky vhodně ilustrovaly veršovaný text. Ačkoli ani loutky ani text pohádky nedávaly větší možnost rozehrání, přesto by inscenaci svědčil režisér nebo aspoň pohled zvenčí. Soubor totiž pracuje pouze ve dvou a absence nějakého koordinátora nebo supervizora byla na inscenaci znát. Představení přesto bylo velmi dobře zahrané, zvláště oceňuji hlasovou stránku představení, oba interpreti bravurně hlasově zvládali velké množství postav.

Posledním vystupujícím souborem prvního dne přehlídky byl mladý divadelní soubor Špalíček Plzeň, který předvedl báchorku Čert v domě. Kombinace živých herců v expozici a maňásků v samotném příběhu bylo zajímavé. Příběh začarovaného hostince, kde straší čert, se odehrával ve dvou plánech, první hraný herci před pozadím s namalovanými siluetami hostů bez obličejů, do nichž pak vstupovaly jednotlivé postavy hostů hostince. Škoda že tento prvek nebyl zcela důsledně využit. V druhém plánu, v malém kukátku, které představovalo hostinský výčep, se pak odehrálo vyhnání čerta z hostince. Přeměna vojáka, hraného hercem v prvním plánu, ve vojáka maňáska nebyla zcela dotažena, a tak byl příběh rozdělen na dvě samostatné části. Také konec vyzněl rozpačitě. První den přehlídky byl zakončen seminářem na téma Loutka a její hlas.

Nedělní ráno patřilo divadelním souborům z Rakovníka a Prahy. Pohádku O Budulínkovi určenou nejmenším divákům zahrál loutkářský soubor Před Branou Rakovník. Inscenace odehraná převážně mladými členy souboru si sice neklade vyšší cíle, zasloužila by si však více se zamyslet nad některými scénami – konkrétně zlobením malých liščat a samotným koncem pohádky. V představení oceňuji improvizační schopnosti představitelů Dědečka a Babičky, kteří dokázali velmi dobře komunikovat s dětmi v hledišti. Závěr přehlídky patřil loutkářskému souboru Kováček z Prahy. Na přehlídku přivezl starší inscenaci Zvědavé slůně. Kladem inscenace bylo výtvarné řešení scény i spodových loutek. Po velmi svěžím začátku však inscenace zvláště ve druhé půli ztrácela na temporytmu. Písničky v inscenaci by bylo vhodnější zpívat „naživo“, použití playbacku v inscenaci působilo rušivě.

Již tradičně přehlídka nebyla konfrontační, a tak odpadlo napětí, které právě některé soutěžní akce provází. Cílem byla chuť zahrát si, setkat se. Všichni si pochvalovali, že prožili příjemný víkend.

Loutkář 1/2009, s. 40.

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.