kd: Kurýr

Z domova

Praha

Ve dnech 22. – 24. se na Malé scéně Divadla Minor a v Domě národnostních menšin uskutečnil už 6. ročník Přehlídky sólové tvorby pro děti, kterou pořádá občanské sdružení Xaver.

Přehlídka nabízí malým divákům nejen blízké setkání s divadlem, ale i řadu tvůrčích dílen, které následují po některých představeních (letos se uskutečnily např. hudební dílny vedené Marwanem Alsoleimanem ze Sýrie a Lambertem Asondjoem z Konga). Navíc byl letošní ročník Přehlídky součástí projektu Rosteme s knihou.

Hlavní hvězdou letošní přehlídky se stala Agata Kucińská, absolventka katedry loutkářství vroclavské Divadelní akademie, která se v Praze představila svou inscenací Sny, za niž získala na domácím Wroclavském festivalu jednoho herce a na mezinárodním festivalu sólových loutkářů v Lodži dohromady pět cen.

Divadelní ústav vede od března t. r. Pavla Petrová, dosavadní ředitelka odboru umění a knihoven ministerstva kultury.

Už jsme vás v Kurýru informovali, že sympatický festival VyšeHrátky, který pořádá divadelní Studio Damúza, od loňského prosince výrazně změnil svou podobu. Původní týdenní akce konající se začátkem září se nyní rozprostřela do průběhu celého roku. V sobotu 9. února se na pražském Vyšehradě uskutečnilo setkání na téma Masopustní veselí s karnevalem vyrobených masek, bubenickým workshopem vedeným studenty pražské HAMU, průvodem maškar a hlavně masopustním koněm. Ten byl návštěvníky v průběhu odpoledne olepován hříchy a měl být rituálně popraven. Leč, co se nestalo? Diváci začali tak vehementně protestovat proti obětování sympatického koníka, že lehce nervózní organizátoři přišli o pointu celého vystoupení! Ideály humanismu nakonec zvítězily a masopustní kůň byl zachráněn. Jarní setkání na téma VyšeHrátky aneb Rozžívání se ve Starém purkrabství uskutečnilo 8. března. Hostem byly tentokrát studentky Střední školy uměleckořemeslné a oděvní v Liberci, které vedly tvůrčí dílnu, v níž se přešívalo staré oblečení a vytvářely slušivé módní doplňky z PET lahví a korkových zátek. Manuálně nezruční návštěvníci si mohli zahrát kuličky, honit obruče nebo pouštět draka. Dubnové setkání se bude konat 12. 4. a pořadatelé slibují téma VyšeHrátky aneb Měsíc postavený na hlavu, inspirované tvorbou básníka Vítězslava Nezvala.

V Paláci Akropolis bylo 22. února slavnostně pokřtěno nové album Kašpárek v rohlíku – Bejbypank určené pro děti i dospělé. Hudebně na projekt dohlížel Ondřej Pečenka a mezi interprety patří např. David Koller, Blanka Šrůmová, Milan Cais nebo Jarda Svoboda. Texty napsala trojice Pečenka – Müller – Dvořák. „S nadsázkou jsme nazvali tento hudební styl bejbypank. Skladby na Kašpárkovi v rohlíku bourají zažitou představu hudební škatulky, která se nazývá dětská písnička a má být poučná, vzdělávací, vysvětlující, infantilní. Naše písničky děti baví, jsou ztřeštěné, bláznivé, energické a plné legrace.“ Celý projekt vznikl jako reakce na nedostatek kvalitních, původních písniček pro děti. Na základě nabídky Loutkohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích napsal a zrežíroval režisér David Dvořák kabaret Kašpárek v rohlíku, kde byla použita většina skladeb z tohoto alba. Na léto se připravuje turné po festivalech, na které Kašpárek v rohlíku zavítá s vlastním šapitó.

Foto 1 – Kašpárek v rohlíku

V experimentálním prostoru La Fabrika měla 5. března premiéru tanečně-loutková inscenace ExitOfUs (uvedená společně s inscenací Proposition v choreografii Lenka Vágnerové), kterou nastudovali režisér Tomáš Volkmer a choreograf Jaro Vinařský z divadelního uskupení DOT 504. Půlhodinová inscenace ExitOfUs zkoumá možnosti syntézy tance a animace, těla a loutky na téma konce života člověka.

Buchty a loutky, které mají obecně k filmu velmi blízko, letos 5. března zahajovaly svým populárním improvizačním Automatem na filmy v kině Lucerna velice podnětný festival Jeden svět, který pořádá nadace Člověk v tísni.

10. března vystoupil v Paláci Akropolis loutkář a tanečník Eduardo de Paiva Souza se svou cenami ověnčenou inscenací Anděl, která vypráví příběh o setkání tuláka a anděla na hřbitově. Díky přítomnosti transcendentní bytosti prožije tulák omamnou cestu na hranicích zjevení, snu či blouznění, které zavede diváka do neprobádaných končin podvědomí. Sugestivní herectví Duda Paivy, jeho brilantní práce s loutkou i elegantní choreografie inscenace pražské publikum doslova uhranuly.

16. března byly v pražském Divadle Kolowrat uděleny prestižní výroční ceny Alfréda Radoka, o nichž rozhoduje anketa 66 divadelních kritiků a publicistů. Loutkáři bodovali v kategorii scénografie, v níž byli oceněni Matěj Forman za scénu k Suchého a Šlitrově Dobře placené procházce v Národním divadle v Praze a také doktorandka KALD DAMU Kristýna Täubelová za výpravu inscenace Z knihy džunglí pražského Divadla Minor. Dalším želízkem KALD DAMU byl i režisér (a taktéž doktorand) Jiří Havelka, který se stal talentem roku. Všem oceněným gratulujeme!

16. – 20. 3. proběhl v Divadle v Celetné, klubu Mlejn a Divadle Minor už 8. ročník Přehlídky ke Světovému dni divadla pro děti a mládež, pořádané Českým střediskem ASSITEJ. V letošním programu, který nabízel inscenace pro úplně malé i velké diváky, se objevilo např. Divadlo DRAK, Divadlo Dagmar a Divadlo Aqualung. Každoročně udělovanou cenu Českého střediska Mezinárodní organizace pro děti a mládež za tvorbu pro dětské diváky letos převzal herec, režisér a hudební skladatel Jiří Vyšohlíd, dlouholetý člen královéhradeckého Divadla DRAK. Ocenění získal „za dlouholetý kreativní přístup k divadlu pro děti a mládež a neúnavné hledání otevřené divadelní komunikace s důrazem na pohyb, vtip a múzičnost.“ Blahopřejeme!

Kladno

Dosavadní umělecký šéf Divadla Lampion Ondřej Lážnovský se stal začátkem března vedoucím činohry Středočeského divadla Kladno, kde nahradil Štěpána Chaloupku. Vedením loutkového Divadla Lampion byla pověřena herečka a režisérka Zita Morávková.

Jižní Čechy

Malé divadlo (či jak se někdy uvádí Loutkohra Jihočeského divadla) z Českých Budějovic srdečně zve své návštěvníky nejen do svého stálého působiště v Hradební ulici, ale už od května na otáčivé hlediště v Českém Krumlově, které je nespornou atrakcí zámeckého parku. Pro diváky zde připravili Cestu kolem světa, „akční komediální jízdu pro celou rodinu“ inspirovanou nesmrtelným románem Julese Verna. Na dalším atraktivním místě, v klášterní zahradě ve Zlaté Koruně, pak můžete vidět další tituly z repertoáru Malého divadla – Čerta a kočku a kabaret Kašpárek v rohlíku. Ve Zlaté Koruně se hraje až od června a všechna představení jsou zároveň jistě atraktivní nabídkou i pro školní výlety. No řekněte, není to přímo výzva k návštěvě?

12. března se v Českém Krumlově uskutečnila premiéra nové inscenace Divadla Continuo Vrba podle básně K. J. Erbena. Pod vedením Pavla Štourače ji připravili tři dosavadní členové Studia DC, Alžběta Kostrhunová, Ewa Zurakowska a Tomáš Mischura a jeho dosavadní stážistka Soňa Capková. Výtvarnou stránku inscenace vytvořily Helena Štouračová a Kristýna Patková. Hudební kompozici připravil brněnský houslista Martin Mišík, který s divadlem spolupracoval na letním projektu Na hrázi. Inscenace reflektuje mnohá téma: „rozpor ve vnímání světa muže a ženy, spor rozumu a srdce, konflikt racionality a intuice. Motiv zoufalé lidské snahy pochopit nepochopitelné, neodbytná potřeba vědět, vlastnit a vládnout bez respektu k druhému člověku a pokoře k tajemství, pak dávají příběhu tragický rozměr.“

Ještě dodejme, že Divadlo Continuo nedávno získalo akreditaci EVS (European Voluntary Service) a bylo zařazeno do sítě hostitelských organizací programu při Evropské komisi EU. Evropská dobrovolná služba umožňuje mladým lidem zapojit se individuálně nebo ve skupinách do dobrovolnických projektů konaných v zemích EU a v partnerských zemích. Projekty v délce 2 až 12 měsíců jsou zaměřeny na kulturu, děti a mládež, sport, sociální péči, umění, ekologii. Cílem Evropské dobrovolné služby je rozvoj solidarity a tolerance mezi mladými lidmi a dobrovolníkem se může stát každý člověk ve věku 18 až 30 let.

Choceň

Loutkářka Hana Voříšková uspořádala 2. března v prostorách základní umělecké školy na zámku v Chocni už 4. ročník přehlídky Putování s…, letos na téma pohádky K. J. Erbena Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Akce se zúčastnilo sedm amatérských loutkářských souborů rodičů s dětmi (soubory Křížovic Marodi, Reciklus, Mudruňci, Tonda, Kuba a Štěpa Diblíkovi, MáJa, K. M. K. M. O.). Diváci procházeli v malých skupinách s mapou v ruce zámkem, kde postupně zhlédli sedm loutkových minipředstavení – sedm částí příběhu. Další díl Putování, tentokrát za živou vodou se uskutečnilo v neděli 30. března v tanečním sále ZUŠ na zámku v Chocni. Vystoupilo celkem sedm divadelních souborů studentů pražských a brněnských divadelních škol, které diváky provedly pohádkou K. J. Erbena Živá voda. Na rozdíl od předchozí přehlídky však neputovali po zámku diváci, ale naopak – jednotlivé soubory k nim přicházely se svými drobnými etudami. Obsáhlé povídání s Hanou Voříškovou, nejen o zámeckém pohádkovém putování, si můžete v tomto čísle Loutkáře přečíst na str. XX.

Foto 2 – Putování s…

Ostrava

3. února byli v pražském Divadle na Vinohradech slavnostně vyhlášeni držitelé cen 12. ročníku přehlídky regionálních divadel České divadlo 2007. Divadlo loutek Ostrava získalo za svou zdařilou inscenaci Z deniku Ostravaka zvláštní cenu poroty.

20. a 21. února 2008 v se Ostravě konala hojně navštívená dvoudenní mezinárodní akce Dokud nás Smrt nespojí, kterou uspořádal soubor THeatr Ludem. Jak už název napovídá, točilo se všechno kolem smrti, umírání i otázek dobrovolného odchodu ze života. Návštěvníci mohli zhlédnout řadu představení (THeatr ludem uvedl pohybovou inscenací Úzkosti, Divadlo DOT 504 z Prahy představilo projekt ExitOfUs) a filmových projekcí, na programu byly i diskuse, přednášky předních českých vědců, psychologů, psychiatrů, lékařů a publicistů, vernisáže a scénická čtení.

Ze zahraničí

Slovinsko

Pod záhadným názvem „Mizica, pogni se“ se skrývá pohádka bratří Grimmů Stolečku, prostři se, kterou pro děti od tří let režíroval (premiéra 26. 1. 2008) v ljubljanském Mini teateru Marek Bečka ve výpravě Roberta Smolíka. Pro Marka Bečku nešlo o první spolupráci, v roce 2006 už zde inscenoval se stejným výtvarníkem Kocoura v botách.

Foto 3 – Mizica, pogni se

USA

Peter Zapletal (někdejší absolvent loutkářské katedry DAMU, nyní žijící a tvořící ve vlastním divadle Puppet Arts Theatre v USA) nám do redakce poslal dlouho slibované fotografie z inscenace Golem, kterou nastudoval se studenty v Millsaps College v Jacksonu (2006) ve státu Messetchuset. V inscenaci byly využity trojrozměrné ale i stínové loutky, pro jednoduchou animaci v pozadí používali video-projektor s počítačem. Návrhy stínových loutek byly přeneseny do počítače a potom vytisknuty na fólii, která byla přilepena na silnější průsvitný a posléze vystříhaný polyesterový materiál. To, že základní materiál byl transparentní, umožnilo použít stejnou barvu z návrhu i na loutce. Peter Zapletal sleduje se zájmem dění u nás a, pokud mu to čas dovolil, mohli jste se s ním potkat na Skupově Plzni. V dopise, který nám do redakce poslal, ale slibuje návštěvu na některém z našich loutkářských festivalů až napřesrok.

-nm-

Foto 4 – Zapletal

Velká Británie

Kontroverzní opera Punch a Judy

Na jaře letošního roku proběhne v Londýně několik představení kontroverzní opery H. Birtwistla Punch a Judy pod taktovkou Edwarda Gardnera. Březnové uvedení se bude konat v Royal Opera House, jejichž webové stránky popisují operu následovně: „Dítě je vhozeno do ohně, Judy ubodána k smrti a pro Punche je nepřítelem každý, kdo mu odporuje. Příběh Punche a Judy je neveselá dětská show (hudba Harrison Birtwistle, libreto Stephen Pruslin), která je krutá a násilná již od samého počátku. Temná a zároveň i komická opera se po svém prvním provedení v roce 1968 v Aldeburghu okamžitě proslavila a nyní je na ni nahlíženo jako na ranné mistrovské dílo velkého dramatického skladatele.

Vědecké práce loutkářů z celého světa

Britská UNIMA zahájila v loňském roce projekt pro badatele v oboru loutkového divadla. Vědci či studenti mohou na stránkách časopisu Puppet Notebook uveřejnit stručný obsah své diplomové či jiné vědecké práce. Redakce má zájem i o překlady současných výzkumů a loutkářské teorie publikované v jiném než anglickém jazyce. Více informací je možné získat na adrese: puppetnotebook@unima.org.uk

V posledním čísle bylo otištěno 12 referátů vesměs od studentů doktorandského studia. Témata byla velice rozličná: loutkářská muzea, postmoderní loutkové divadlo v pozdním kapitalismu, proces interakce lidského těla a předmětu v prostoru, teoretický a praktický výzkum soudobých praktik v současném evropském loutkovém divadle pro dospělé, antropologický pohled na historické loutky, které přežily první světovou válku, thajské loutkové divadlo ad.

Jeden příspěvek za všechny od doktorandky hudební fakulty Londýnské univerzity: Juliana Dorschová si vybrala téma “Modernismus a nostalgie: Loutková hudba v Evropě v roce 1920„. Projekt se zabývá loutkovou hudbu, tzn. hudbou složenou pro “hrající předměty„, nebo takovou, která se zabývá loutkami jako prostředku uměleckého vyjádření na konci 19. a počátkem 20. století.

Zvláštní pozornost je věnována zkoumání hypotézy, že loutky byly jak nástrojem experimentu, tak nositelem nostalgie. Na základě čtyř studií autorka zkoumá podstatu a kontext různých forem nostalgie, které jsou evidentní v použití a vnímání loutkové hudby.

Seminář na téma “Co dělá loutkář?„

V londýnském divadle The Little Angel Theatre se v březnu uskutečnila debata na téma spolupráce herce a loutky v širším kontextu v současném evropském divadle. Diskutovalo se o tom, jak loutkové divadlo mění vnímání hereckého projevu, dramaturgie a divadelního prostoru.

Francie

Charleville-Mézières

Institut International de la Marionnette pořádá v létě 2008 dva mezinárodní workshopy:

1) Proč používat loutky? Hra s loutkou a techniky výroby

Stáž v angličtině pod vedením Gavina Glovera (ze souboru Faulty Optic, Velká Británie), 7. – 25. července 2008

Speciální cvičení s loutkou a vlastním tělem dovolí pozorovat subtilnosti, které dávají loutce její smysl na jevišti (loutka nepotřebuje k vyjádření svých emocí používat slova).

2) Tajemství Pulcinelly

Stáž ve francouzštině a italštině pod vedením Bruna Leoneho, 1. – 19. září 2008

Cílem workshopu je hlubší seznámení se s tradičním neapolským maňáskovým divadlem Guarattelle. (Teorie, praxe, výroba loutek a rekvizit, práce s hlasem ad.)

Uzávěrka přihlášek je 18. dubna, podrobné informace na www.marionnette.com

Foto 5 – Bruno Leone

Švýcarsko

“Terapie loutkou. Zrcadlo dětské duše.

Terapeutka Käthy Wüthrichová ve své nové knize vysvětluje, jak oživlé loutky dovolují nahlédnout vnitřní život dítěte.

Vše začalo zcela nepochybně v dětství, když bez rozpaků do záchodu vyhodila svou černou panenku, která pro ni představovala „zlo“. V té době ještě nevěděla, co se stane hlavním klíčem terapie loutkou, kterou se bude zabývat, netušila, že za tvářemi loutek se skrývají archetypy, originální psychické obrazy, tak jak se objevují v Jungově hlubinné psychologii.

Kniha napsaná spolu s Klausem Harterem pojednává o využití loutky v terapii. Emoce, myšlenky a pocity dětí se mohou rozvíjet při hře a bez zábran na „vnější scéně“. Výběrem loutek se vynoří „rodinné konstelace“, ale i utiskující archetypy. Když dítě drží v ruce loutku, kterou si vybralo, může se doslova vžít do jiné role. Ve scénáři, který vyplyne ze hry, se často objeví tvůrčí řešení, která odhalí zábrany nebo konflikty. Terapie loutkou překvapuje svou blízkostí diagnózy a vlastní terapie. Odhalení hluboko uložených strachů pomocí hry zvyšuje pravděpodobnost na opravdové uzdravení dítěte. K. Wüthrichová dokazuje, že terapie pomocí loutky ukazuje cestu z krize, dokonce i z tak vážných psychických stavů, jakými jsou smrt rodiče, sexuální zneužití nebo adopce. Dítě nepředkládá svůj vnitřní život pouze ve hře, ale také pomocí obrázků a kreslení, kterým Käthy Wüthrichová věnuje ve své knize velkou pozornost. Pro terapeuta je důležité neinterpretovat tyto obrázky pouze intuicí, ale propojit je s minulým životem a znalostmi vývojové psychologie. Proto Klaus Harter napsal teoretickou část o vývojové psychologii. Tato kniha je určena jak terapeutům a pedagogům, ale také rodičům. Povzbuzuje ke hře s loutkou, k tvorbě a improvizaci, ke čtení pohádek v dětských pokojích, aby tak děti mohly objevit své vnitřní světy a využít je ke svému rozvoji.„

Käthy Wüthrichová, Klaus Harter: Das therapeutische Puppenspiel. Ein Spiegel der kindlichen Seele. Kysel, 2007.

(Převzato z časopisu Figura č. 59.)

Francie

V posledním čísle francouzského loutkářského časopisu Manip byla v rubrice o nových knihách uveřejněna recenze knížky Blanky Kaplanové Loutkové divadlo za ostnatým drátem (Loutkář o této publikaci psal v čísle 5/07, rozhovor s autorkou uveřejňujeme v tomto čísle na str. XX). Autorem této informace je známý švédský pedagog a loutkář Michael Meschke, který zmíněnou knihu řadí mezi nepostradatelná svědectví naší historie, jež si zaslouží být přeložena.

(Výběr a překlad ze zahraničních časopisů Klára Konopásková)

Ukrajina

X. Medzinárodný festival divadiel pre deti

V Užhorode sa vám môže stať, že sa jedného dňa preberiete po konzumácii vynikajúcej ukrajinskej vodky a pôjdete si prevetrať hlavu do mesta. Zatárate sa do niektorých ulíc a naraz zbadáte, že sa pohybujete po pražských Vinohradoch. Neveriaci sa dotackáte do neďalekého parku a tam sa na vás bude pozerať veľká busta prvého prezidenta Československej republiky Tomáša G. Masaryka. Nedávajte si mokrý uterák na hlavu, iba si pripomeňte historické udalosti, že bývalá Podkarpatská Rus, neskoršie Karpatská Ukrajina bola súčasťou ČSR. Tam, okrem domácich Ukrajincov a Rusov žili Česi (ale aj Slováci, Maďari, Rumuni a ďalší), ktorí postavili spomínané budovy. Dnešná Zakarpatia je súčasťou Ukrajiny. Stačí prejsť cez peší most nad riekou Už a hneď vedľa je budova bývalého Mestského divadla, kde sídli Zakarpatské oblastné bábkové divadlo. Vzniklo v roku 1981 a ešte donedávna bol jeho riaditeľom Alexander Turianica. Hoci dnes už vedie divadlo mladý riaditeľ Vasil Čajkovič, Turianica žije divadlom naďalej. Ponechal si zodpovednosť nad Medzinárodným festivalom divadiel pre deti, ktorého je otcom. Jeho 10. ročník sa konal v Užhorode v októbri minulého roku. Hoci sa o festivale ešte zatiaľ málo vie, účinkovali na ňom už aj českí bábkari z Brna – Líšne, nitrianske Staré divadlo a niekoľko razy Košičania. Na jubilejnom ročníku vystúpili dve divadlá z Ukrajiny. Domáci súbor uviedol v réžii Olega Žjugždala Krásku a zviera a pre mňa neznáme Chmelnické oblastné bábkové divadlo (založené roku 1970), zahralo Dobrého princa. Režisér Žjugždal bol podpísaný aj pod inscenáciu Popolušky bulharského súboru z Targovišťa. Bieloruský súbor z Mogileva prišiel s Gogoľovou ľudovou povesťou Vij o kráľovi duchov a belehradské divadlo Pinokio s didaktickou hrou Karius a Bactus. Zaujala tieňohra rúk v podaní B. Michaleka a A. Piecucha z poľského súboru Maska z Rzeszowa, odohrávajúca sa v okne (podľa toho aj názov hry Okno). Rumuni z Baja Mare uviedli v réžii Trajana Savinesca operu Engelberta Humperdincka Hänsel und Grätel, ktorú u nás poznáme pod názvom Medovníková chalúpka. Bábkoherci vodili marionety na vynikajúcu nahrávku operných spevákov z Brašova.

Iniciatívny a vždy dobre a priateľsky naladený riaditeľ festivalu A. Turianica, usiluje sa prelomiť izoláciu a dostať do Užhorodu čo najväčší okruh bábkových divadiel z rôznych krajín.

-vp-

Výstavy

Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích uspořádalo v termínu 20. března – 27. dubna 2008 svou již čtvrtou krátkodobou výstavu nazvanou Malované opony. Výstavu pořádá Divadelní oddělení Národního muzea ve spolupráci s Muzeem českého amatérského divadla, které bylo v srpnu 2006 otevřeno na miletínském zámku, a jsou na ní k vidění opony, které “malovali mistři i neumětelové pro ochotníky v divadelních sálech v městech, městečcích i na vsích".

Foto 6 – Pozvánka Malované opony

Loutky, pimprlata a komedianti je název putovní společné výstavy loutek a inscenací Karla Kerlického, Jaroslava Chmelíka, Karla Vostárka a Františka Watzla. Výstava začíná 29. března v cisterciackém klášteře Osek, kde potrvá do konce dubna, a pak pokračuje v květnu v regionálním muzeu v Duchcově. V červnu a v červenci se přestěhuje na zámek do Teplic.

Loutkář 2/2008, s. 50–53.

kd: Kurýr

Aktuální číslo

Premiéry

Festivaly

Výročí

Odkazy

Podporují nás