Malíková, Nina: Úvodník

Máme už několik týdnů roku s osmičkou na konci za sebou, ale nestačili jsme ještě oficiálně poděkovat těm z vás, kteří nám popřáli k Vánocům i Novému roku a učinili tak nejen elektronickou poštou (doprovázenou nejrůznějšími obrázkovými přílohami!), ale také tradiční „papírovou“ poštou, která zdobila počátkem ledna naši kancelář. Takže: děkujeme a přejeme, abyste přistoupili do roku 2008 – s tolikrát už v médiích propíranou „osudovou“ koncovou číslicí – s humorem (návod můžete třeba čerpat od skupiny Skutr),odvahou a vytrvalostí, která provází už odnepaměti veškeré české loutkářské snažení.

Tenhle Editorial (zní to vznešeněji a méně škrobeně než Úvodník, že?) vám chce být průvodcem po prvním letošním čísle. Ne že bychom podceňovali vaši čtenářskou orientaci, pro niž jsme se snažili po vašich připomínkách udělat maximum, ale abychom upozornili na unikátní materiály, které by neměly uniknout vaší pozornosti. Ke čtení toho budete mít letos – jak slibují naši autoři a konečně i celá naše dvoučlenná redakce – opravdu dost a pokusíme se v nejbližší době kontakt s vámi oživit i aktuálnějšími webovými stránkami (až do odvolání zatím na www.divadlo/loutkar.cz).

V prvním čísle zahajujeme výlet do exotického loutkářského světa. V seriálu mladé teatroložky Jany Vozábové, který vychází z autorčiny vlastní několikaleté zkušenosti, se vypravíte na ostrov Bali a dozvíte se, kdy a proč a jak zde „i bohové hrají loutkové divadlo“.

Pro ty, kteří sledují seriál Henryka Jurkowského o práci E. G. Craiga, je v Loutkáři 1/07 přichystána partie o jeho hrách pro loutky (včetně podrobných obsahů a ukázek z těch textů, které autor objevil v soukromých sbírkách a které ještě nebyly nikdy publikovány!) a další vyprávění Pavla Vašíčka o tom, čím Jan Schmid zamíchal kartami ve stojatých vodách českého loutkářství počátkem 60. let.

Nově vám v rubrice Galerie na II. straně naší barevné obálky budeme po celý rok představovat výrazné osobnosti současného českého loutkového divadla, jejichž tvorba je spjata s loutkovým divadlem amatérským. Volný seriál zahajujeme portrétem Luďka Richtera.

Informace o naší loutkářské reprezentaci v cizině (Okno do českého loutkářství), o úvahách o povaze loutkářství v době globalizace, rozhovor s nestárnoucím „enfant terrible“ českého loutkářství Karlem Makonjem i unikátní interview s přední osobností moderního světového loutkářství – Eduardem de Paiva Souzou a samozřejmě i řadu recenzí nových premiér na profesionálních i studentských scénách už musíte podle Obsahu absolvovat sami. Doufáme, že vás zaujmou.

A abychom vás pro příště trochu navnadili, tak jen malou ochutnávku: v nejbližších číslech se můžete těšit na „černou hodinku“ Hany Lamkové o minulosti i současnosti černého divadla u nás a na téměř detektivní pátrání Alice Dubské po osudech prvního historicky doloženého českého loutkáře Jana Bráta.

Pěkné čtení a rok plný splněných přání vám přeje

Nina Malíková, šéfredaktorka

Loutkář 1/2008, s. 1.