Malíková, Nina: Loutková invaze - tentokrát i z VOŠH či přesněji z Pidivadla

První premiérou nové školní divadelní sezóny, kterou se představily posluchačky 3. ročníku VOŠH oboru Loutkářské umění byla „humorná koláž se zpěvy a monology hrdinek her K. Čapka, I. Ibsena, B. Shawa, E. Rostanda, bří Mrštíků, A. Jiráska, G. Preissové, A. P. Čechova a W. Shakespeara nazvaná S láskou nejsou žerty. A co mají všechny hrdinky společného? Odpověď je samozřejmě skryta už v samotném názvu scénické koláže: přece lásku. Přesněji řečeno její podoby a vztah ke druhé části lidského pokolení – totiž k mužům. Ty zastupuje v představení od samého počátku muže jeden jediný, hadrový panák v lidské velikosti, který je v první etudě dokonce podroben zkoumání zcela chirurgickému, což je záminkou pro rozehrání hry tří protagonistek s předměty, jimiž jsou “ty zbytečnosti„, co se nacházejí v jeho (tedy i mužských) útrobách a hlavě. Sled etud kabaretního charakteru je propojen písničkami (texty napsal autor celé koláže a spojovacích dialogů a zároveň režisér Jiří Středa, hudbu René Krupanský), jednotlivé výstupy jsou pak doprovázeny koláží známých skladeb renomovaných autorů (např. pro ibsenovské číslo neodmyslitelnou Griegovou hudbou).

Výběr jednotlivých výstupu i jejich loutkářské naplnění je skutečně pestrý – od maňáskářské scény monologu Mimi z Čapkova Loupežníka přes scénu koupání Lízy Doolitlové z Shawova Pygmalionu hranou se dvěma paraplíčky (s pointou paraplíčka s obnaženými dráty po úspěšné akci paní Pearceové dostat Lízu do vany), až vzdychání zklamaných Čechovových Tří sester Olgy, Máši a Iriny hrané plošnými loutkami na drátě. Nejvtipnější a herecky nejlépe zvládnutá jsou čísla inspirovaná Ibsenovým Peer Gyntem (lyžařka Solvejga čekající v zimní krajině na svého milého), již zmíněný výstup tří sester a dramaturgicky překvapivý, vtipný text scénického propletence setkání Vojnarky, Evy – Gazdiny roby a Maryši na kávovém dýchánku. Všechny tři protagonistky – Jana Březinová, Gabriela Dorantová (zaujme jako Solvejga i Maryša) a Lucie Radimerská přesvědčivě dokazují, že v hodinách “práce s předmětem" rozhodně nechodily za školu. Pro úplnost je třeba ještě dodat, že tomuto triu k úspěchu vydatně pomáhají i vtipné a profesionálně provedené loutky nejrůznějších typů a technologií připravených Naďou a Dušanem Sotákovými.

Loutkář 5/2007, s. 232.