Bábkarská Bystrica Tour 2018

Doubrava, Stanislav: Výroční zasedání Exekutivy UNIMA

Bylo? Nebo nebylo? S odstupem času mám pocit, že se mi to zdálo. Zůstává ale několik konkrétních důkazů, které reálnou skutečnost potvrzují. Když jsem se před třemi lety ucházel jako člen Exekutivy UNIMA o možnost uskutečnit výroční zasedání v Čechách, věděl jsem, že bez pomoci města Liberec to nedokážu. Primátorův vstřícný a přímý souhlas mě nadchnul a také zavazoval. Vše pak stvrdilo loňské rozhodnutí exekutivy v Tolose, které jednomyslně zvolilo Liberec jako místo dalšího setkání. A začaly přípravy. Malá zkušebna v Naivním divadle se ukázala po rekonstrukci jako nejvhodnější prostor pro třídenní jednání, simultánní tlumočení do španělštiny bylo dokonale připravené, personál hotelu Radnice profesionální a laskavý, tým NDL v plné pohotovosti. Čtrnáct členů Exekutivy ze 4 kontinentů v čele s prezidentem Massimo Schusterem a generálním sekretářem Miguelem Arrechem, čestná prezidentka Margareta Niculescu, prezident španělské UNIMA Angel Casado, sekretářka UNIMA Laura Verdonk a Idoya Otegui – ty všechny bylo třeba „pochytat“ na ruzyňském letišti a dopravit do Liberce. Podařilo se. Hodně pomohla i Nina Malíková, předsedkyně Českého střediska UNIMA, která do Liberce i přes povinnosti ve škole na zasedání rovněž dorazila.

V úterý 19. června přesně v 10:00 zahájil zasedání primátor ing. Jiří Kittner a pak se začalo doopravdy. Tři dny mohou být dlouhé. Agenda však určila, že tomu tak nebude. Zpráva generálního sekretáře, roční bilance a schválení účtu, citlivá kauza „Tsunami“ a muzea na Srí Lance, která přerostla ve slušný mezinárodní skandál a ze kterého UNIMA naštěstí vyšla se štítem. To byl pracovní den první. Odpoledne nadšení z liberecké Botanické zahrady – skvělý anglický výklad ředitele dr. M. Studničky je zážitek na dlouhou dobu -, večer slavnostní „primátorova“ večeře ve Zlatém lvu. Jídlo skvělé, primátorova anglická prezentace města přijata s potleskem.

Největší projekt posledních deseti let – Světová encyklopedie loutkářství WEPA – se blíží do finále. A zabrala i celý druhý jednací den. Zbývá dokončit část ikonografie a pak tiskaři – čiňte se! Australský kongres bude místem jejího slavnostního křtu. Většina členů Exekutivy tomu již pevně věří. První verze bude francouzská, následovat budou další. Na tomto místě je třeba hovořit s úctou o Margaretě Niculescu a Miguelu Arrechem a o jejich důsledné snaze a tvrdošíjném úsilí dokončit projekt. Stejně se nezavděčí všem, ale tak je to vždycky. I přes pouhé jediné téma se jednání protáhlo, až bylo nutné upozornit na další program. Cesta Českým rájem na prohlídku hradu Kost a poté k sochaři a loutkáři Petru Kavanovi je atrakcí vždycky, tentokrát umocněná prohlídkou skvělé nové galerie ve stodole i stínem v domácím pohostinném šenku. Digitální fotoaparáty jsou dobré a vydrží, i přesto některým členům Exekutivy v Kavanově zahradě a v galerii nestačila baterie.

Třetí a poslední den jednání – jako vždy nejintenzivnější. Příprava kongresu v australském Perthu. Kdo bude generální sekretář? O prezidentovi rozhodne Kongres. Dále zprávy komisí, požadavky předsedů komisí na finanční prostředky pro jejich práci, trpělivé vysvětlování Miguela Arrecheho, že všechny dostupné peníze jsou určeny na vydání encyklopedie, prezentace projektu „2. setkání ředitelů mezinárodních festivalů“ v Bochumi, kterou ve spolupráci s komisí pro mezinárodní festivaly pořádá její členka Annette Dabs. Generální sekretář žádá o tři týdny času, na pokus přehodnotit návrh rozpočtu na rok 2007, který by podporu projektů umožnil. Pracujeme rychle, po obědě se jede na Pražské Quadriennale. Hlasuje se o návrzích, trochu zmatku, a najednou je tu konec, prezident děkuje výborným tlumočnicím, Stanislavu Doubravovi a týmu Naivního divadla, který zvládl světové setkání s profesionalitou a elegancí. Rychlý oběd, honem do autobusu do Prahy, v největší bouřce úprk pod střechu Průmyslového paláce na Výstavišti. Zastávka u „obludária“ bratří Formanů, krátký pozdrav s Matějem a Milanem (Petr hraje). Tři hodiny na prohlídku nejsou nic, ale ve tvářích hostů je kromě nadšení znatelná i únava. V autobusu do Liberce bylo spokojené ticho spáčů. Po příjezdu k hotelu se nikdo neloučil. Všichni zůstávali dál, navíc dorazilo dalších osm Japonců v čele s panem Sugitou – prezidentem japonské UNIMA. Ale to už ne kvůli zasedání, ale kvůli Mateřince 2007.

Tak bylo to, nebo nebylo? Bylo a hodně také mimo rámec. Například „Okno do českého loutkářství“ v Tolose ve Španělsku a česká prezentace 5 divadel, výstava a kulaté stoly na přelomu listopadu a prosince 2007. To je skutečnost. Kuloárové debaty o novém generálním sekretáři a také o prezidentovi. Také o zmenšeném globalizovaném světě a o smyslu UNIMA v dnešní době. O přátelství, o potřebě setkávání, o umění, nejen loutkářském. Podloubí hotelu Radnice vyslechlo ledacos. Často i po zavírací době, jak sděloval s pochopením pan hoteliér Novák.

Takže to určitě bylo a bylo to dobře. Pro UNIMU, pro Čechy i pro Naivní divadlo Liberec.

Loutkář 4/2007, s. 167.

Bábkarská Bystrica Tour 2018

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.