Dolenská, Kateřina: Kolem světa s Aqualungem

Nová premiéra Divadla Aqualung Cesta kolem světa za 60 dní zahajovala letošní sezónu na lodi Tajemství Divadla bratří Formanů. Cestovatelské téma zvolené verneovky (stejně jako se to povedlo i v předchozí inscenaci tohoto týmu Vzducholoď) výborně pasuje na palubu divadelní lodi a pomalá plavba ideálně dotváří atmosféru představení.

Známý příběh anglického gentlemana Philease Fogga, který se vsadí, že objede celý svět za 80 dní, si inscenátoři mírně upravili – posunuli děj v čase zhruba na začátek 20. století a tudíž Foggovi díky rozvoji techniky postačí na cestu o dvacet dní méně. Velký prostor v úpravě získala i zachráněná vdova po rádžovi Auda. Kdo by čekal submisívní, plachou Indku, která něžně a věrně přilne k svému zachránci, je na omylu. Rázná a emancipovaná Auda – jsme koneckonců na počátku století a hnutí sufražetek získává na síle – prošla evropským vzdělávacím systémem a netečného Fogga prostě užene. Také pointa příběhu doznala změny – Foggova skupinka cestovatelů sice doputuje zpátky do Londýna včas, správně rozšifruje záludnosti časových pásem, ale přesto dorazí do klubu se zpožděním – v Anglii totiž mezitím zavedli letní čas. Předem očekávaný happyend příběhu tak získává sympaticky nahořklou příchuť. Tato drobná úprava také přesně vystihuje podstatu inscenace v režii Aleše Kisila – je plná nenásilného, jemného, chtělo by se říci suchého anglického (a lehce černého) humoru s naprosto přesnými pointami.

Herecké výkony jsou v inscenaci poměrně solidní. Jiří Zeman je takřka ideálním představitelem Philease Fogga –sucharského lorda, který nečiní zbytečných pohybů ani řečí – svou vysokou postavu oděnou v žaket a s nezbytnou hůlkou v ruce obdařil nepřirozenou strnulostí a naprosto kamennou tváří, s níž pronáší nervy drásající historky z partičky whistu. Barbora Poláková je jako Auda vedle upjatého gentlemana Fogga příjemně žensky živočišná, a kontrastuje s ním i prostopášný a rozverný francouzský sluha Paspartout (Jiří Panzner) i s gustem zahraný záškodník inspektor Fix (Lubor Šplíchal). Všechny další role domorodců z nejrůznějších koutů světa, které hrají Martin Dusbaba, Petr Gelnar, Jan Konečný a Patrik Vojtíšek, jsou obdařeny patřičnou groteskní nadsázkou. Navíc – z bývalého Divadla Nablízko, z něhož pochází část souboru Divadla Aqualung, si herci odnesli schopnost přirozené a nenásilné komunikace s diváky a hojně ji uplatňují i v této inscenaci. Jedinou vadou na kráse Cesty kolem světa jsou písně. Hercům není rozumět, co vlastně zpívají, a jejich zpěv také není příliš přesvědčivý. Nicméně živá hudba skupiny Green Småtroll příjemně drží tempo inscenace a dotváří kolorit navštívených zemí.

Scéna (Hynek Dřízhal) je ve své podstatě velmi prostá, bez zbytečných popisností, a na to, v kolika rozmanitých prostředích napříč zeměkoulí se příběh odehrává, vlastně velmi účelná. Uprostřed je jakési malé podium, k němuž se vchází ze dvou stran, před ním patřičně široký prostor pro tanec i akrobatická čísla, nalevo jsou schůdky, a je-li potřeba, jsou zapojeny „loutky“ (slon, automobil atp.) V jednoduchosti je zkrátka síla. Přesto je trochu škoda, že se v inscenaci, jejímž ústředním tématem je cestování a řada výstupů se odehrává přímo na palubách nejrůznějších plavidel, více nepracuje ani s unikátním prostorem lodi Tajemství, ani s faktem plavby (pravda pouze při některých reprízách).

Inscenace Divadla Aqualung je prosta chtěných vtipů a nepodbízí se. Krátké, většinou dobře vypointované výstupy v mnoha ohledech nepostrádají jistou lehkost a eleganci a rychlé střídání prostředí jí dodává spád. Inscenátoři svou Cestu kolem světa charakterizují jako výpravnou „steam-punkovou“ revue zpěvy a tanci. Zpěvy a tanec by se možná daly oželet, nicméně ve výsledku jde o zdařilou a vkusnou inscenaci, která příjemně naplní letní večer.

Kateřina Dolenská

Divadlo Aqualung, Praha

Cesta kolem světa za 60 dní

Podle románu J. Verna Cesta kolem světa za 80 dní

Překlad: Josef Pospíšil

Dramatizace a režie: Aleš Kisil

Kostýmy: Koko

Scéna: Hynek Dřízhal

Hudba: Jan Matásek, Filip Kaňkovský a Green Småtroll

Pohybová spolupráce: Petr Pachl

Dramaturgie: Kateřina Mocová

Premiéra 11. 5., psáno z reprízy 18. 5. 2007.