anonym: Kurýr

Z domova

Praha

Velmi podařenou klauzurní práci připravil student režie pražské KALD DAMU Filip Jevič ve spolupráci s choreografem Matinem Packem a studenty II. ročníku herectví. Inscenaci Vražda v Orient-expresu inspirovanou klasickou detektivkou Agathy Christie pojali jako pohybové divadlo s maskami a v premiéře ji uvedli 31. května na Malé scéně divadla Minor. Jde o dílko režijně nápadité, vtipné, živé a perfektně zahrané.

Zmíněné divadlo Minor se na konci června se zúčastnilo II. ročníku International Festival of Puppet Artists Debuts, který se konal od 25. do 28. 6. v polské Wroclawi. Divadlo se zde představilo se svou inscenací Kabaret tlukot a bubnování v režii Jana Jirků, se kterou už úspěšně hostovalo například v Jižní Koreji nebo Mexiku.

Minorští však nezaháleli ani koncem prázdnin. Na přelomu srpna a září znovu vrátili na nádvoří Novoměstké radnice výpravnou inscenaci Johannes doktor Faust, kterou se souborem nastudoval v roce 2001 režisér Jiří Nekvasil.

Od 1. do 10. června se v Praze konal už 10. jubilejní ročník Světového festivalu loutkářského umění, během něhož vystoupilo šestatřicet divadel z dvaatřiceti zemí světa (např. z Argentiny, Číny, Indie, Portugalska, Thajska a Kypru). Domácí produkce na festivalu zastoupila pohádka mosteckého Divadla rozmanitostí Když jde kůzle otevřít a loutkový Don Giovanni v provedení pražského Divadla na Královské cestě. Festivalová ocenění za nejlepší inscenaci si odvezlo běloruské divadlo z Brestu, nejkreativnějším projektem byla vyhlášena hra Rozmotání času divadla z Buenos Aires a Pohár za originalitu si odvezli členové divadla Tandarica z Bukurešti za svou inscenaci Fausta. Za scénografii a design loutek byl oceněn ruský soubor Kuliska, cena za režii patří Larymu Zapiovi z chorvatské Rijeky. Nejlepším hercem byl vyhlášen člen divadla Alladin ze Sofie Dimitar Todorov a ocenění za animaci získal soubor Magisch Theatertje z Maastrichtu. Cenu za nejlepší tradiční inscenací obdrželi loutkáři z Bangkoku, kteří uvedli inscenaci nazvanou Legenda o Rahoo a zatmění Měsíce.

Jak již bylo řečeno výše, přijelo do Prahy během Světového festivalu loutkového divadla i unikátní thajské loutkové divadlo Joe Louis. Dvě mimořádná představení Legendy o Rahoo a zatmění Měsíce se konala 5. června v sále Městské knihovny a 6. června v Divadle ABC. Divadelní soubor Joe Louis je jediným loutkovým souborem svého druhu v Thajsku a snaží se o uchování a zpřístupnění této exotické divadelní formy. Při loutkovém představení jsou vodiči loutek jeho nedílnou součástí – jednu loutku vodí tři synchronizovaní lidé, jejichž pohyby jsou velmi blízké tanci. Legenda o Rahu a zatmění Měsíce vychází z Ramakien, což je thajská verze známého indické eposu Ramayana, která je pro nezasvěcené evropské publikum však příliš komplikovaná. Když ale loutkoherci přidali na závěr improvizovaný výstup s aktivní účastí publika, ve kterém prokázali opravdu mimořádnou virtuozitu ve vodění loutek, sklidila jejich produkce ve výsledku bouřlivý potlesk.

Po dva červnové dny (3. a 4.) se pražská Kampa stala dějištěm 1. ročníku festivalu Poupění – Strýt*tyjátr – Kampa 2006. Na Kampě se střídaly dětské divadelní soubory a jediným kritériem při jejich výběru byla míra jejich hravosti a kreativity a schopnosti naplnit specifický rámec pouličního divadla. Diváci viděli vystoupení loutkářů, bramborové divadlo, performance inspirované commedií dell’arte, průvod kejklířů apod. Patronem festivalu Poupění se stal herec a principál Divadla Semafor Jiří Suchý.

Dalším červnovým open air festivalem byl od 16. – 25. června 3. ročník Vyšehraní, které se odehrává na vyšehradské Letní scéně, Purkrabství a scéně „Na hradbách“. Z loutkových souborů se tu Pražanům představilo divadlo Lampion Kladno s inscenací Kouzelné flétny, Na hradbách vystoupila divadla Mimotaurus (Aladin a kouzelná lampa) a Trakař (Potulní rytíři) a divadlo Minor tu dvakrát sehrálo svůj Cirkus Harampádím určený nejmenším divákům.

Ve dnech 30. června až 5. července se v prostoru pražské Kampy a Ovocného trhu jen hemžilo loutkoherci, žongléry a chůdaři – vypukl 5. ročník festivalu pouličního divadla Teatrotoč. Letos poprvé však nešlo pouze o reprízování jednoho divadelního kusu, ale o šestidenní nepřerušovaný blok pouličního umění. „Teatrotoč existuje od roku 2002 a jeho cílem je spojit mladé loutkáře a herce, kteří společně navrhnou a vyrobí scénografii a nazkouší představení, jenž navazuje na tradice českého loutkářství. Výsledkem této společné tvorby je prezentace nově vzniklého představení formou pouličního divadla pro pražskou veřejnost a zahraniční návštěvníky.“ Letošní hra se nazývala Tanec Byrokracie a autorsky ji připravila šestice studentů DAMU, režisér Petr Vodička a výtvarník Miroslav Trejtnar. V rámci festivalu také vystoupily divadelní skupiny Thingy Theatre, Teredyje Theatre, Divadlo Studna, Divadlo Mimotaurus a Kejklíř Vítek.

Na přelomu srpna a září (21. 8. – 3. 9.) se konal už 3. ročník mezinárodního setkání nového cirkusu, divadla, hudby a vizuálního umění – festival Letní Letná 2006. Francouzský nový cirkus byl zastoupen souborem Malabar, který uvedl pod širým nebem projekt Helios II založený na ohňové show a akrobacii a českému publiku se dále představili francouzský soubor Cirque Trottola či francouzský mim, divadelník a režisér Daniel Gulko s ukázkou ze své nové sólové inscenace Moby. Dále na Letní Letné vystoupilo Divadlo bratří Formanů, VOSTO5, loutkář a akrobat Rosťa Novák se svou sólovou inscenací 8 – Polib prdel kosům, kterou v pražském Divadle Archa připravila tvůrčí dvojice Skutr, divadlo ANPU, Matapa, Teátr Víti Marčíka a Vojta Vrtek, Divadlo Minor, španělský Escarlata Circus, Bilbo compagnie, Divadélko U Panáků, Václav Strasser a další. V rámci festivalu proběhla i jedna část letošních oslav 50 let moderní československé pantomimy, klaunerie a grotesky – Mimraj 2006.

Začátek září je také už neodmyslitelně spjat s festivalem VyšeHrátky, který připravuje Studio Damúza, koná se po celém vyšehradském areálu a zaměřuje se na projekty české nezávislé loutkové scény. Odpolední program je určen především pro děti a večery patří těm, kteří ocení pořádnou dávku loutkového punku. Pro letošní 3. ročník festivalu organizátoři přichystali oslavu 15. narozenin souboru Buchty a loutky (který se právě vrátil z hostování na divadelním festivale v Mexiku), dále se pro velký úspěch se opakovala divadelní bojovka První září pro prvňáky a jiné školáky a zároveň byly pro děti (a jejich rodiče) připraveny i divadelní dílny a posléze dětský průvod po Vyšehradě. Režisér (a jeden z organizátorů VyšeHrátek) Jiří Adámek uvedl v parku na hradebním bastionu premiéru své plenérové inscenace Cesta do Compostely „o zvláštních dobrodružstvích, která se mohou přihodit jen na cestě do nejslavnějšího poutního místa na světě.“ Vedle tradičních hostů festivalu (krome zmiňovaných Buchet a loutek např. Líšeň, DNO) se tu objevila i řada nových tváří – např. Matija Solce, Teátr Víti Marčíka a jiní.

Kladno

Kladenské divadlo Lampion připravilo na 2. června předpremiéru (22. září se pak uskuteční slavnostní premiéra) pohádky O kouzelném jablíčku. Což je „pohádkový příběh Josefa Lady o rohaté princezně s jazykem dlouhým jako guma od trenýrek, o líném Honzovi, kouzelném dědečkovi, krávě bez rohu a jednom čarovném jablíčku, určený dětem od 5 let, který zdramatizovala Zuzana Vojtíšková a nastudoval umělecký šéf a režisér divadla Ondřej Lážnovský. Scénu a loutky typu Muppets navrhla scénografka Petra Vykoukalová.“ Text pohádky O kouzelném jablíčku vám přinášíme v tomto čísle.

Plzeň

Loutkové divadlo Alfa bude mít od září nového ředitele – ve výběrovém řízení zvítězil Tomáš Froyda a ve funkci vystřídá dosavadního ředitele Jiřího Koptíka, který stál v čele divadla od roku 1998. Koptík z divadla odchází na vlastní žádost.

„S novým ředitelem by se mělo divadlo Alfa ještě více otevřít dospělým a studentům. […] Froyda předložil při výběrovém řízení svůj čtyřletý koncept ’nového divadla’. Podle něj divadlo dosud převážně hraje dopoledne pro děti. Odpolední a večerní prostor, který je většinou volný, by se dal využít i pro další alternativní hraní.“

Kromě toho připomeňme, že na letošním XXVI. ročníku prestižního bienále Skupova Plzeň, které se konalo od 18. do 22. 6., získalo Divadlo Alfa nejvíce cen – z celkového počtu deseti jich Alfě připadla polovina. Více se o přehlídce dozvíte z článků Zdeňka A. Tichého a Gézy Balogha na str. XY.

Nedávno osmdesátiletý Hurvínek se dočkal další pocty – kromě pamětní desky na Praze 6 mu byla v Chrástu u Plzně, kde žil Josef Skupa, odhalena socha z růžové indické žuly jeho v nadživotní velikosti (dá-li se toto spojení u loutky použít). „Dvoumetrový pomník je široký 90 centimetrů a hluboký půl metru. Vznikl v kamenické dílně Václava Chlupsy v Záluží a Jaromír Nedorost ho vytvořil během šesti týdnů. Hurvínek vystupuje z kamene a růžově zbarvená žula vytváří podle autora zcela jinou atmosféru než tradiční šedá nebo černá barva.“

Program slavnostního odhalení tzv. ’Veselého pomníku’ moderoval plzeňský herec Michal Štěrba a akce se mj. zúčastnila Helena Štáchová, ředitelka Divadla S+H, i s Hurvínkem, který prý byl podle ní s výtvorem rovněž spokojen.

Liberec

Závěr sezóny byl v libereckém Naivním divadle ve znamení přebírání cen. Z mezinárodního loutkářského festivalu v polské Bielsko-Białej si přivezl Tomáš Dvořák cenu za režii inscenace hry Ivy Peřinové Krásný nadhasič aneb Požár Národního divadla. Polsko bylo pro Liberecké ale vůbec zemí zaslíbenou – na přehlídce v Lomži získala Zuzana Schmidová cenu za herecký výkon v evergreenu Jak chodil Kuba za Markytou a jednou ze tří vítězných inscenací na festivalu ve Slupsku se zase stala liberecká Písmenková polívka. Kromě toho se Naivní divadlo do konce sezóny představilo ještě na divadelním festivalu v srbském městě Subotica a poslední letošní zahraniční cesta Naivního divadla směřovala do španělské Tolosy.

Dodejme ještě, že Iva Peřinová získala v červnu za svůj text o kuriózních okolnostech nejslavnějšího českého požáru Cenu Nadace Českého literárního fondu za rok 2005.

Most

Na druhou polovinu června přichystali mostečtí divadelníci už VII. ročník festivalu Divadelní léto Třebívlice. Od 16. do 17. 6. byly k vidění dvě inscenace Divadla rozmanitostí Jak chodil Kuba za Markytou a Hrnečku, vař! a na Dni Magistra Kellyho (24. 6.) zahráli inscenace Slůně a Hraní o Karkulce.

Jižní Čechy

Loutkohra Jihočeského divadla z Českých Budějovic (dříve Malé divadlo) připravila pro diváky na prázdniny pestrý program. Během Divadelního léta sehráli řadu inscenací ze svého repertoáru (Pohádky z Fimfára, Malou čarodějnici, Kocourkov, O dvou klaunech, Tři prasátka, Zlatovlásku a Živou vodu) na několika atraktivních místech jihočeského kraje – hrálo se např. na nádvoří zámku ve Vimperku a Třeboni, na hradě Rožmberku a Nových Hradech, také na českobudějovickém radničním nádvoří i na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově.

Nabitý program přesně v duchu svého jména zažil v létě i zámek Kratochvíle u Netolic. Od 6. do 18. června se tu konal festival Kratochvilka (který pořádá Hafstudio) a začátkem srpna tu kraloval už 10. ročník Kratochvílení, který organizuje pozoruhodné divadlo Continuo.

Na Kratochvilce určené „nejen dětem“ se představili mj. Bilbo Compagnie, Circus Sacra, divadlo ANPU, a k dispozici tu byl i ateliér výroby loutek a ateliér rytmiky a pohybu.

Kratochvílení se uskutečnilo od 2. do 12. srpna. Jedním z letošních hostí, který se účastnil na přípravě projektu, byl významný výtvarník a režisér Leszek Madzik, tvůrce Sceny Plastycznej KUL. Další dílny letos vedli Pavel Štourač, Jana Pilátová, Ridina Ahmedová, Jaroslav Kořán, a Helena Štouračová s Kristýnou Patkovou. Letošní jubilejní ročník Kratochvílení doprovázela také retrospektivní výstava s názvem 10. let Kratochvílení. Návštěvníci si mohli ve vstupní věži zámku prohlédnout výtvarné instalace, fotografie, objekty a kostýmy spojené předchozími devíti ročníky Kratochvílení. O letošním Kratochvílení se více dočtete na str. XX.

V jihočeských Miroticích připravili na 26. srpna už 3. ročník Mirotického setkání loutek a hudby. Zahajovalo se připomenutím památky Mikoláše Alše a Matěje Kopeckého a v programu dále následovalo např. vystoupení Divadelního sdružení Lokvar, divadla DNO, divadla Trakař či koncert Jiřího Schmitzera. Kromě toho byly pro návštěvníky připraveny ještě loutkářská pracovní dílna Pavla Truhláře a soutěže a hry s hercem Karlem Zimou.

Chrudim

Kromě letošního jubilejního ročníku Loutkářské Chrudimi, o níž v tomto čísle Loutkáře podrobně referují Luděk Richter a Kateřina Čejková, stojí za zmínku výstava papírových divadel ze sbírky Karla Zelenky, kterou pod názvem Kouzelný svět dětského divadla 19. století připravilo Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi. „Počátkem 19. století bylo možné zaznamenat v Evropě velké zaujetí pro malá papírová divadla v podobě vystřihovánek. Divadla se prodávala v arších reprodukovaných dřevoryty, barvotiskem nebo litograficky. Archy obsahovaly nápodobu portálu a opony některého skutečného divadla a výpravu jeho právě provozovaného kusu včetně postav. Vydání obvykle souviselo s premiérou. První taková divadla měla spíše dekorativní funkci. Později byly archy doplňovány návody ke stavbě, textovými předlohami a pokyny ke hře. Z toho je patrné, že se předpokládalo divadelní využití. Největší produkci průmyslově vyráběných archů mělo Německo. Odtud také pocházejí exponáty ze sbírky Karla Zelenky. […] Soubor obsahující dvacet kompletních scén (vybavených čtyřmi stovkami rekvizit, dekorací a figur byl v posledních letech vystavován nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí.“

Půvabná výstava Kouzelný svět dětského divadla 19. století potrvá v Chrudimi do 3. září.

Miletín

12. srpna se konala vernisáž stálé expozice Národní divadlo českého Podkrkonoší, kterou uspořádal amatérský divadelní soubor Erben v Miletíně v prostorách miletínského zámku. „Vedle loutkářských expozic v Chrudimi a Prachaticích to bude první divadelní muzeální expozice v naší zemi. Připravena byla ve spolupráci s Národním informačním a poradenským střediskem v Praze, autorem scénáře je Jiří Valenta.“ Návštěvníci expozice uvidí namátkou „unikátní sbírku malovaných opon, vstupní expozici rodícího se muzea českého amatérského divadla s pověstným slonem vysockých ochotníků, úpického anděla, jabloneckého rytíře i pokladničku, do které se sbíralo na stavbu Jiráskova divadla v Hronově.“

Hradec Králové

Letošní XXII. ročník přehlídky Divadlo evropských regionů (21. – 30. 6.) nabídl velký prostor i loutkářským souborům. Diváci mohli shlédnout např. Vinnetoua v podání divadla Minor nebo Začarované gajdy Bratislavského bábkového divadla; soubor Buchty a loutky přivezl inscenaci Tibet – tajemství červené krabičky podle knihy Petra Síse. A co se domácího DRAKu týče – „derniéru měla cenami ověnčená inscenace Jakuba Krofty Všechno lítá co peří má a premiéru inscenace Ententýky, ’říkadlové řádění’ tří herců podle scénáře Jany Kroftové v režii Josefa Krofty. Víkendová Dračí pouť přinesla ještě inscenaci Jiřího Vyšohlída Štěně nebo špenát? a premiéru Tajného deníku Adriana Molea v režii Jakuba Krofty.“ Inscenací Čtyři pohádky s vlky za vrátky, kterou nastudoval Nori Sawa, se na festivalu přestavilo ostravské Divadlo loutek a plzeňské Divadlo Alfa přivezlo maňáskovou variantu Tří mušketýrů a podle lidových loutkářů zpracované inscenace Don Šajn a Johanes Doktor Faust, obojí v režii Tomáše Dvořáka. Variantu známé pohádky o Popelce v režii Jakuba Krofty uvedlo Divadlo Mukamas z finského Tampere. Na festivalu byly také uvedeny dvě inscenace režiséra Ondreje Spišáka – Hobit Starého divadla Nitra a Buratino v provedení Divadla Lalka Warszawa. K vidění byly i dvě italské inscenace – Japonská zahrada v provedení Teatro di Piazza o d´Occasione a inscenace Velký duel mezi Rinaldem a Orlandem kvůli krásné panně Angelice v provedení tradiční loutkové společnosti Figli d´Arte Couticchio association ze sicilského Palerma. Ředitel, herec a režisér této společnosti Mimmo Cuticchia vedl dva workshopy pro veřejnost nazvané Zákulisí sicilských loutek. Festival v Draku zakončilo Naivního divadlo Liberec s veleúspěšnou inscenací Krásný nadhasič aneb Požár Národního divadla v režii Tomáše Dvořáka. O letošním ročníku přehlídky Divadlo evropských regionů se více dozvíte z článku Petra Pavlovského na str. XX.

Vzpomínkový večer v Jesličkách byl společnou akcí Divadla Jesličky a Divadla Drak a byl věnován Honzovi Dvořákovi. Nesl se v duchu úsměvném i mírně nostalgickém a nejedna sklenka vínka i pivka byla přitom vypita. Byla přítomna „stará garda“ z Draku, Honzova manželka i jeho starší syn Jan, který v hezké vzpomínce ocitoval pasáž z Bassova Cirkusu Humberto, v níž se vypráví o Vašku Karasovi, kterému Honza jakoby z oka a duše vypadl. A přítomna byla pochopitelně i řada jeho žáků z loutkářské katedry i lidové konzervatoře. Jolana Brannyová předvedla školní etudu z prvního ročníku, Jirka Polehňa zase domácí úkol z konzervatoře. Franta Křesťan hojně vzpomínal na společná putování s inscenací Fausta a lecjaké žertovné historky k dobru dal. A byl zde i současný hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík, který se s Honzou přátelil a vzpomínal, jak mu kdysi pro jeho oblibu „prdelek“ od sekané nechal upéci sekanou jako velkou kouli. Večerem provázel Jirka Vyšohlíd, který společně s Pavlem Černíkem a skupinou kantorek literárně dramatického oboru Jesliček zpívajících pod názvem Sex Tet obstaral i hudební, hereckým projevem ovšem silně poznamenanou část příjemného večera. Po skončení programu jsme ještě někteří poseděli a povídali. Nešlo jinak. Honza by měl určitě radost.

(ex)

Brno

Pod heslem „Děti chtějí do divadla!“ se konal od 1. do 4. června festival Pohádkový týden na Provázku, během něhož se vedle domácího souboru Husy představil např. soubor Buchty a loutky, Divadlo Minor a Divadlo Neslyším. Vlastnímu festivalu předcházel malý happening, kdy se do ulic vydaly skupinky dětí, aby manifestovaly svou touhu po živé kultuře a přemlouvaly rodiče, aby s dětmi chodili více do divadla.

Na konec června připravil Jiří Jelínek a kolektiv premiéru inscenace Kabaret Ga Ga uváděnou v Show stanu Divadla Husa na provázku, jejíž typicky jelínkovská anotace zní: „Rychlé ženy, hadí muž, zbrusu staré písně až oči přecházejí, hadí muž, roztomilá zvířátka, hadí muž, dojemný striptýz a především cirkusový stan! Pouze 5 dní v červnu! Pouhých 5 dní v září! Pouze pro 50 diváků! A hadího muže.“

Na závěr sezóny připravili premiéru i v loutkovém divadle Radost. Inscenaci hry komediografa Johana Nepomuka Nestroye Lumpacivagabundus aneb Rozverný trojlístek v úpravě a režii Vlastimila Pešky uvedl soubor na své Letní scéně poprvé 29. června. Inscenátoři ji charakterizují jako „tak trochu ’kouzelnou’ hru, s písněmi a spoustou komických situací.“

Už poosmé se na prkně, dlažbě i trávě ocitli účastníci stejnojmenné brněnské mezinárodní přehlídky pouličních

i pódiových divadelních souborů, která se letos konala od 28. 8. do 1. 9. Během ní vystoupili např. „Teatar Joakim Vujic z Kragujevace v Srbsku, Teatr A z Gliwice v Polsku, Cirkus Jopie z Utrechtu v Nizozemí, ale také divadelní soubory ze Slovenska (Túlavé divadlo, Divadlo Disk) i České republiky (Komedianti na káře, Divadlo ŠUS, Divadlo Černí šviháci, Divadelní soubor Občanského sdružení Vzájemného soužití aj.).“

Přerov

Od 18. května se v Přerově konal už 7. ročník festivalu Loutkářská Letnice. V pestrém programu se střídaly soubory z Prahy, Chrudimi, Vyškova či Otrokovic; kromě řady pohádek pro děti odehrál pořádající soubor Loutkové divadlo Přerovský kašpárek i inscenaci pro dospělé s názvem Pláštěnka.

Prostějov

Spanilé loutkářské jízdy…

v letošní divadelní sezóně to bude dvacet let, kdy poprvé před diváky vystoupilo Loutkové divadlo Starost z Prostějova.

Vlivem všech působících vlivů a okolností se přihodilo, že jde o spolek, který vystupuje hlavně venku, pod širým nebem. I na přehlídkách, kde se objevují prostějovští loutkáři, se tu úspěšně, tu neúspěšně snaží prosadit, aby alespoň jedno z jejich vystoupení bylo venku. Je tedy pochopitelné, že také letošní jaro vylákalo Starost ven – a tak přinášíme fotografii z jejich zatím posledního představení Poslechněte, jak bejvávalo, které tentokráte odehráli v nádherném prostředí hradu Malenovice.

-ič-

Ostrava

Divadlo loutek mělo v koncem sezóny i o divadelních prázdninách napilno – soubor nejprve zamířil do Polska, kde se přestavil na 5. mezinárodním festivalu loutkových divadel Katovice dětem, který se konal od 1. do 6. června, se svou inscenací Čtyři pohádky s vlky za vrátky a poté (už popáté) vystoupil na jihokorejském Puppet festival Chuncheon, jehož letošní XVII. ročník proběhl ve dnech 9. – 16. srpna. Ostravští loutkáři na festivalu uvedli 5 repríz inscenace O rybáři a rybce podle pohádky A. S. Puškina, se kterou na jaře úspěšně hostovali i v Madridu.

Z ciziny

Slovensko

(Zápisník ze Slovenska)

Polsko

Mezinárodní festival v Bielsku-Białej ve znamení loutek, tance a světelného designu

Ve dnech 20. – 24. května 2006 se v polském městě Bielsko-Biała odehrál 22. ročník Mezinárodního festivalu loutkářského umění. Festival, který pořádá Divadlo loutek Banialuka, byl založen v roce 1966, takže letos se slavilo čtyřicet let od založení. A nabídka kvalitních inscenací tomu odpovídala. Festivalu se zúčastnilo 29 divadel z 15 zemí světa se 48 představeními. Spolu s dvěmi školními inscenacemi loutkářských škol ve Wrocławi a Białymstoku bylo festivalových představení rovných 50. Dvaadvacet inscenací bylo zařazeno do soutěžního programu, z toho 12 pro dětské a 10 pro dospělé publikum. Sedm inscenací bylo nesoutěžních, a to včetně čtyř inscenací hostitelského Divadla loutek Banialuka.

Dramaturgická rada festivalu v čele s ředitelkou bienále a Divadla loutek Banialuka Lucynou Kożien se nebála přizvat jak ryze loutkové inscenace, tak rozličné ukázky práce s předměty, maskami a loutkářsky „mezní“ inscenace postavené na počítačových animacích, světelném designu a práci s tělem.

Soutěžní inscenace hodnotily tři poroty: profesionální porota v mezinárodním složení (I. Hledíková, H. Baltyn, P. Nosálek, T. Kornaś, A. A. Łabiniec), porota mladých kritiků složená ze studentů teatrologie polských vysokých škol a dětská porota. Grand prix festivalu od profesionální poroty získala pohybová inscenace Vivisektor Klause Obermaiera a Chrise Haringa z Vídně. Cena byla udělena za provokativní spojení lidského těla s počítačovou animací. Cenu za loutkoherectví v inscenaci Bradshawovy stíny si odnesl Richard Bradshaw z australského divadla Living Dodo Puppets, cenu za nové divadelní formy v inscenaci Sama ve vaně. Tajemství blankytu získali Vanessa Valk a Frank Soehnle z Compagnie Vanessa Valk ze Stuttgartu. Cenu za režii inscenace Krásný nadhasič aneb Požár Národního divadla získalo Naivní divadlo Liberec. Rakouská inscenace Vivisektor získala ocenění i od poroty mladých kritiků.

Cenu polského střediska mezinárodní nevládní organizace UNIMA získal Neville Tranter z Amstelveenu, Holandsko za mistrovské vedení loutek v inscenaci Upír.

Dětská porota ocenila inscenaci Bradshawovy stíny divadla Living Dodo Puppets z australského Bowralu, které jeho ředitel, herec a scénograf Richard Bradshaw provozuje již 34 let. Děti ocenily vtipnost jednotlivých animovaných scének a veselé písničky. Jednu z nich, píseň o Superklokanovi s modrým pláštíkem, si nejen dětské publikum pobrukovalo po celý festival.

Festival nabídl i tři výstavy polských loutkářů a výtvarníků, dílnu stínového divadla pod vedením Richarda Bradshawa a sérii přednášek s názvem Divadlo loutek. Co je to?

Permanentky na celý festival bylo možné pořídit za 190 złotých (110 złotých pro studenty) tedy zhruba 1.425/825 Kč za 29 představení.

(kač)

Německo

Německý loutkářský časopis Die Spielleiste ve svém nejnovějším čísle mj. informuje o letošním 50. výročí Düsseldorfer Marionetten-Theater. Toto divadlo bylo založeno roku 1925 bratry Zangerleovými v Kolíně nad Rýnem jako Divadlo rýnských marionet. V roce 1931 získali svou stálou scénu v mostní věži kolínského Hohenzollernbrücke. Protože ale bylo divadlo při náletu v roce 1941 zničeno a bratři museli být evakuováni, založili si nové divadlo ve Frankfurtu. To bylo ovšem také zničeno – pouhé 3 dny před první premiérou. V zámecké stáji si bratři svépomocí vystavěli divadlo další, ale jejich zamýšlený plán na loutkové divadlo pro dospělé se opět nepodařilo uskutečnit. Teprve až v roce 1956 našlo Divadlo rýnských marionet nový domov v Düsseldorfu. V 70. letech převzal divadlo po svém otci a strýci Winfred Zangerle a po něm stávající umělecký šéf Anton Bachleitner, který je vede už 25 let. V roce 1986 se divadlo přejmenovalo na Düsseldorfer Marionetten-Theater. Stávající umělecký soubor ve světě považovaný za přední německé loutkové divadlo čítá pouhých 5 herců. Divadlo uvádí široký repertoár od fantastické literatury, přes pohádky, bajky až k hudebnímu divadlu. Orientuje se převážně na dospělé publikum, což je mezi stálými německými loutkovými scénami vzácnost.

Květnové oslavy divadelních padesátin nabídly speciální program zaměřený na průřez uměleckou tvorbou posledních 25 let i historické ohlédnutí za minulostí divadla. Od 13. 11. do 15. 12. se v rámci oslav ještě uskuteční výstava loutek.

Více informací o divadle získáte na www.marionettentheater-duesseldorf.de.

Die Spielleiste dále upozorňuje na 7. ročník Mezinárodního festivalu stínového divadla (Internationales Schattentheater Festival), který pořádá Internationales Schattentheater Zentrum Schwäbisch Gmünd a který se uskuteční od 16. do 21. října 2006.

Hlavním tématem festivalu organizátoři zvolili „Stínové divadlo a hudbu“, protože bez hudby je tento divadelní druh nemyslitelný. „Teprve zvuky, tóny a hluky mnohdy úchvatně a podmanivě stíny oživují.“ V programu festivalu jsou proto mj. i inscenace Stravinského Ptáka Ohniváka, Prokofjevova Péti a vlka a Gluckova Orfea a Eurydiky v provedení stínového divadla.

Během festivalu se budou konat také několik výstav a dva workshopy (16. – 18. 10.) – první povede Norbert Götz a bude na téma „Řeč stínů“, druhý se uskuteční pod vedením italského souboru Controluce Teatro d’ombre a nabídne účastníkům téma „Poezie a technika stínového divadla“.

Letošní ročník festivalu se také pojí s 20. výročím, kdy se stal uměleckým šéfem Mezinárodního centra stínového divadla Reiner Reusch.

Kontakty:

Organizátoři: Festivalbüro Schwäbisch Gmünd, Michael Schaumann, tel. +49(0) – 7171 – 603 4112/ fax 603 4119.

Umělecké vedení: Arbeitkreis Schattenspiel – Internationale Schattentheater Zentrum, Rainer Rausch, tel. +49(0) – 7171 864 67/ fax 864 60.

Podrobnosti na www.schattentheater.de.

Švýcarsko

Aktuální 2. číslo časopisu Figura vydávaného švýcarskou pobočkou UNIMA zvolilo jako své ústřední téma dramaturgii. Studie E. Krafky ji bere nejprve z hlediska teoretického a poté následuje historický exkurz od Aristotela přes Gottscheda, Lessinga, Schillera až po Brechta. Kromě toho se v tomto čísle podrobně píše o domácích premiérách a festivalech konajících se v první polovině letošního roku.

Od 17. 8. do 1. 9. se ve švýcarském Locarnu konal už 8. ročník Mezinárodní festival loutkového a stínového divadla „Zakletý zámek“ (Festival internazionale di teatro noc figure e ombre „Il castello incantato“), který pořádá letos dvacetileté Teatro dei Fauni. Festivalu se kromě domácích souborů zúčastnila divadla z Dánska, Itálie, Španělska a Taiwanu. V doprovodném programu byly přichystány i dvě dílny – pro děti na téma „Konstrukce a animace figur“ a pro mládež „Divadlo předmětů a hudba“.

V Badenu se začátkem září (6. – 10. 9.) uskutečnil už 7. ročník bienále Figura Theaterfestival, kde se „setkávají inscenace klasiků s díly nových autorů, pouliční divadlo s kukátkovým, nová média s maňásky a tradiční divadlo s experimenty“. Letošní ročník divákům nabídl 29 inscenací z 6 zemí Evropy (Belgie, Německa, Francie, domácího Švýcarska, Polska a České republiky – naše barvy tu hájilo brněnské Divadlo Líšeň se svou úspěšnou inscenací Domovní requiem).

Loutkář 4/2006, s. 146–151.

anonym: Kurýr

Aktuální číslo

Premiéry

Festivaly

Výročí

Odkazy

Podporují nás