Loutkar.online

Lešková Dolenská, Kateřina: Enrico Baj (1924–2003)

Italský malíř a sochař spojený s několika uměleckými hnutími (měl blízko k surrealismu a dada, někdy bývá řazen k poválečné skupině CoBrA, byl zakladatelem hnutí “nukleární umění”). Během své kariéry se podílel i na výpravě několika loutkových inscenací, na nichž spolupracoval s významnými loutkáři, například s italským souborem Gioco Vita, vedeným Fabriziem Montecchim (Stravinského balet Pták Ohnivák, 1994; Gluckova opera Orfeus a Eurydika, 1998), nebo s Italem Massimem Schusterem (z Théâtre de l\’Arc-en-Terre, usazeným ve francouzském Aix-en-Provence), s nímž pracoval na pětici inscenací. Velmi úspěšný byl Král Ubu (1984) s loutkami ne nepodobnými objektům postaveným ze stavebnice Merkur, který se přestavil na Benátském bienále a hrál se ve 35 zemích světa. Brunella Eruli Krále Ubu dokonce označuje za jeden z nejúspěšnějších příkladů spolupráce výtvarného umělce s loutkovým divadlem (viz WEPA, heslo Plastic Arts/Visual Arts).

Následovala Iliada (1988), třicet loutek pro inscenaci opery Lorenza Ferrera Le Bleu-Blanc-Rouge et le Noir o velké francouzské revoluci (Modrá-bílá-červená a černá, 1989), Roncevaux! (2001) a poslední spoluprací se stala inscenace Mahabharáta (2003).

Massimo Schuster ve Světové loutkářské encyklopedii (WEPA) dokonce uvádí, že Enrico Baj šel v loutkovém divadle po stopách předchůdců, jako byli Pierre Bonnard, Oskar Schlemmer, Fortunato Depero a Joan Miró, a přispěl tak k dalšímu rozvoji zájmu mnoha loutkářů o tento druh umělecké spolupráce a napomohl dalším výměnám mezi výtvarným uměním a loutkovým divadlem.

Loutkář 2/2018, p. 38–39.

This website is maintained by Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Prague, ID no.: 67363741. The content of this website is subject to copyright law and without consent of its owner may not be disseminated further. The owner does not accept any responsibility for the content of third-party websites linked from this site.