Loutkar.online

Balvínová, Malvína: Divadelní přístup mi u filmu poněkud překážel

Divadelní a rozhlasový autor a režisér Petr Vodička nedávno debutoval na poli animovaného filmu s krátkometrážním snímkem Vánoční svatba sněhuláka Karla. Do této doby byl znám hlavně jako úspěšný divadelník zaměřený na dětskou tvorbu. Spolupracoval s předními českými scénami a získal také cenu Prix Bohemia a Cenu festivalu Skupova Plzeň za původní hru Babu a papoušek. Jeho filmový debut je ostatně také primárně určen dětskému publiku.

Vzpomenete si, kde se vzal námět příběhu, jehož hrdiny jsou vánoční ozdoby?

Už je to poměrně dávno, myslím tak sedm nebo osm let, co mě kamarádka a spolužačka z DAMU Dorka Bouzková požádala o vánoční pohádku. Řekl jsem, že ji napíšu v próze, ať si z toho pak udělá divadlo, a její inscenace se pod hlavičkou souboru Loutky bez hranic doteď hraje.

Můžete popsat genezi filmu? Jak dlouho vznikal scénář, od kdy do kdy se natáčelo, jak jste film financovali, kdo ho podpořil?

Opět přes další spolužačku jsem se seznámil s Marcelou a Milanem Halouskovými, kteří vedou animační studio Anima. Chtěli zkusit nějaké nové náměty, také se poohlíželi po někom novém, kdo by mohl třeba i režírovat. Nabídl jsem jim Vánoční svatbu sněhuláka Karla a jim to připadalo nadějné. Vytvořili jsme kreslený scénář a zkusili ho nabídnout. Účastnili jsme se mimo jiné tehdejší soutěže Nová animovaná tvorba, kterou pořádal festival AniFest. V té době se toho ale nikdo nechytil. Poté ležela Svatba asi pět let ladem. Následně, když Státní fond kinematografie opět nabízel dotace, jsme s producentem Radimem Procházkou podali žádost. Tentokrát jsme byli úspěšní a finance jsme získali. A začali jsme točit. Asi půl roku trvalo samotné natáčení, následných šest měsíců postprodukce. Studio Anima poskytlo zázemí a skvělého animátora Davida Filcíka.

Jaký je posun či nejvýraznější rozdíl mezi divadelním a filmovým ztvárněním Vánoční svatby sněhuláka Karla?

To divadelní poměrně věrně následovalo povídku, možná až příliš, řekl bych. Také v něm chybí třeba postava Dona Bonbona. Prostě jsme ten divadelní námět, tedy tu povídku, vzali a zdramatizovali od základu znova, pro filmové účely.

Jak se s vánočními ozdobami animovalo, museli jste je speciálně upravovat?

Jsou to většinou loutky vyrobené přímo pro natáčení, takže mají svůj mechanismus a způsob animace – například sněhulák Karel má šálu, která umožňuje gestikulaci jako ruce, a ta je z ohebné folie. Andílek má drátěnou kostru pokrytou slámou. Některé vedlejší postavy jsou ovšem běžné ozdoby doplněné o oči a pusu. Například suchý pomeranč.

Ovlivnil animátor David Filcík nějak podobu filmu? A zasahoval do příběhu někdo ze studia Anima?

David Filcík ovlivnil podobu filmu hodně. Během výroby se samozřejmě všechno konzultuje. S animátorem většinou technická stránka věci, funkčnost loutek a tím pádem i vzhled. Co se příběhu týče, bylo to víceméně na mě, na nějaké zásadní připomínky v tomto směru si nevzpomínám.

Co vám na realizaci animovaného filmu připadalo nejtěžší?

Myslím, že na tomto filmu to byla práce na hudbě. Zaprvé jsem zvyklý spíš na divadelní přístup, a ten mi pak poněkud překážel. A zadruhé jsme na to měli znenadání příliš málo času.

Jak reagují dětští diváci na film a jaké jsou reakce na divadelní verzi?

Divadelní verze se hraje už několik let, ale jak děti reagují, netuším. Snad dobře, jinak by se nereprízovala. A přiznám se, že čistě dětské reakce na film také neznám, nebyl jsem zatím u nějaké relevantní projekce.

Kde mohou běžní diváci film vidět?

Hrál se v některých kinech po Česku jako předfilm loutkového celovečerního filmu Můj život Cuketky, který vstoupil do distribuce v prosinci loňského roku. Jinak zatím pouze na festivalech. Do svého portfolia ho také zakoupila úspěšná společnost New Europe Films Sales, ale o konkrétních projekcích nevím. Na internetu je ke zhlédnutí alespoň trailer.

Dostal se film na nějaké mezinárodní festivaly?

U nás se podařilo probojovat do mezinárodní soutěže festivalu Anifilm v Třeboni, přičemž do kategorie krátkých filmů se to podařilo pouze dvěma českým titulům. Na tomtéž festivalu bude film automaticky zahrnut i do národní soutěže Český obzor, o jejíchž výsledcích rozhoduje mnohočlenná nově vzniklá Rada animovaného filmu. Krom toho bude snímek uveden také na zlínském festivalu pro děti a mládež a nějaká účast v zahraničí se také chystá.

Neodradila vás zkušenost s animací, chystáte se točit další animované filmy?

Ano. Měli jsme štěstí a získali jsme od Státního fondu kinematografie opět peníze, tentokrát na vývoj celovečerního animovaného filmu podle dalšího divadelního příběhu o malé holčičce hledající… No, nebudu zatím prozrazovat. Pracovní název je Babu v nočním městě. Film je volně inspirován mou rozhlasovou a divadelní hrou Babu a papoušek.

Loutkář 2/2018, p. 80–81.

This website is maintained by Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Prague, ID no.: 67363741. The content of this website is subject to copyright law and without consent of its owner may not be disseminated further. The owner does not accept any responsibility for the content of third-party websites linked from this site.