Lešková Dolenská, Kateřina: Fred Schneckenburger (1902–1966)

Švýcarský umělec-autodidakt, režisér, kabaretiér a loutkář. V roce 1947 založil ve Frauenfeldu své vlastní loutkové divadlo Fred Schneckenburgers Puppencabaret, pro něž si sám vytvářel originální loutky (maňásky, javajky, loutky na tyčce) z různých druhů materiálu a nalezených věcí (objets trouvés). Jeho výtvarný rukopis bývá podle švýcarského teatrologa Gustava Gysina (viz WEPA) dokonce srovnáván s pracemi Pabla Picassa, Paula Klee a Joana Miró; zřetelná spojnice vede i pracím Alexandra Caldera. V letech 1945–1966 uvedl na dvacet autorských kabaretních inscenací sestávajících z drobných poetických, společensko-kritických, sarkastických i surreálních skečů, například slavnou pantomimu rukou a loutek Das Grün und das Gelb s hudbou B. A. Zimmermanna (Zelená a žlutá, 1952).

Dochované teatrálie z jeho loutkových kabaretů, zahrnující loutky (včetně Schneckenburgerova loutkového alter ega Kašpara), scénáře, programy nebo fotografie, jsou uloženy ve sbírkách curyšského muzea Bellerive. V roce 1999 byly některé exponáty k vidění v pražském Národním muzeu, a jak upozorňují dobové ohlasy, Schneckenburgerova tvorba vzbudila mezi mnohými návštěvníky nevoli: I když jsou čeští loutkářští výtvarníci, mající v genech bohatou loutkářskou tradici našich zemí, schopni nejrozmanitější, někdy ne právě nejlíbivější stylizace, české publikum Schneckenburgerovy loutky poněkud zaskočily. […] Rozšklebené, dlouhopazouraté, přenemožně deformované potvůrky, z nichž některé rezignují i jen na náznak lidské tváře, opravdu spíše straší, než blaží.

(kld)

Podrobný medailon Freda Schneckenburgera od Hany Ribi byl publikován v Loutkáři 2/1999 na s. 92, po něm následuje citovaná recenze z pražské výstavy Schneckenburgerova loutkového kabaretu od Marie Bílkové (s. 92–94).

Loutkář 2/2018, p. 40–41.