Lešková Dolenská, Kateřina: Chceme klást důraz na loutky

Jakub Hora je novým ředitelem plzeňského Divadla Alfa. Někdejší produkční libereckého Naivního divadla a poté ředitel Mezinárodního filmového festivalu AniFest zvítězil ve výběrovém řízení a do ředitelského křesla usedl po Tomáši Froydovi prvního ledna .

Proč jste se ze světa animovaného filmu navrátil zpátky do loutkového divadla?

Upřímně řečeno, byla to i trochu poptávka. O to ředitelské místo se nikdo z oboru nijak zásadně neucházel, navíc hrozilo možné sloučení Alfy s činohrou, což může loutkám jenom uškodit, pokud to velké divadlo vede někdo, kdo vztah k loutkám nemá. Druhá věc, která rozhodla, byla, že jsem se s Tomášem Dvořákem seznámil už v Liberci, kde jsme se za těch devět let, které jsem tam pracoval, setkali hned několikrát a moc rád na to vzpomínám. Takže mi to spojení přišlo docela lákavé. A navíc, od animovaného filmu není k divadelním loutkám nijak daleko.

S jakým projektem jste se do konkurzu hlásil?

Uměleckým šéfem Alfy i nadále zůstane Tomáš Dvořák, dohodli jsme se na dalších pět let spolupráce s tím, že chceme klást důraz na loutky, iluzivní a imaginativní divadlo spíš než na prolínání s činohrou tak, abychom uchovali kouzlo loutkového divadla. U filmu i u divadla mám mnohem raději formy, kde se tvoří obrazy a představy v kombinaci výtvarna, muziky a herectví, než právě činohru nebo hraný film. Jako neumělec hrozně obdivuju, když někdo dokáže z ničeho vykřesat celý fantazijní svět. Takže bych se raději vydal tudy než cestou nápodoby reality a nějaké vážnosti, mám totiž rád nadsázku a legraci. Základem všeho jsou podle mě dobré nápady, bez nich se nic rozjíždět nedá, a spolehliví lidé, kteří mají chuť tady pracovat. Mou snahou je vytvořit pro tvůrce ideální prostředí a do jejich tvorby nezasahovat. Nepodceňuji práci s detailem a nesnáším rychlokvašky, vše se má dělat pořádně a všemu věnovat adekvátní péče a pozornost. To je podle mě základ úspěchu a zdárného fungování.

Chystáte v souboru Alfy nějaké personální změny?

To bude nutné, soubor funguje v neměnném složení léta a je potřeba ho doplnit – některé herecké typy nám vysloveně schází, takže bychom časem rádi přijali mladého herce a herečku. Navíc náš dramaturg Pavel Vašíček ohlásil ke konci roku odchod, takže budeme hledat i dramaturga.

Budete k Tomáši Dvořákovi hledat i druhého kmenového režiséra?

To budeme také muset časem udělat, ale rozhodli jsme se, že to neuspěcháme a budeme někoho hledat nejdříve za rok. Koneckonců, Tomáš tu bude nejméně pět let a dvě silné osobnosti by vedle sebe neměly koexistovat příliš dlouho. Navíc to souvisí i s tím novým dramaturgem. Nyní jsme na dva roky ustanovili dramaturgickou radu, v níž zůstává Pavel, přizvali jsme Annu Vášovou, která teď připravuje nový text pro Tomáše Dvořáka, a ten třetí je Vítek Peřina, s nímž se znám z Liberce a který poslední dobou pro Tomáše často píše. Takže teď si několik dramaturgů bude hlídat svoje tituly, ale do budoucna stejně budeme muset někoho najít. Nakonec to hledání může vyústit i v nový tým, který by po těch zmiňovaných pěti letech Divadlo Alfa mohl umělecky převzít.

Jaký je vztah města Plzně k divadlu?

Máme osvícenou radnici. Nikde jinde jsem nezažil vedení města, které by se nás zeptalo, co nás trápí s tím, že se to pokusí vyřešit. Nedívají se na nás primárně jako na polykače peněz, ale chápou kulturu jako nezbytnou součást života města.

Alfa se v posledních letech, zejména v souvislosti s projektem Platforma 11, profilovala jako divadlo zaměřené na dospívající. Budete v tomto trendu pokračovat?

Není to tak, že bych nechtěl dělat inscenace pro dospělejší publikum, ale z Liberce si pamatuji, že snaha dostat mládež nad 14 let do loutkového divadla byla dost vyčerpávající. V každé sezóně připravíme i titul pro děti od 12 let výše, ale nebude to pro divadlo prioritou. Proč pracně přemlouvat puberťáky, aby chodili do loutkového divadla, když tu máme mraky dětí od tří let, které chození sem zbožňují.

Říkáte “děti od tří let”. Nechcete se vydat i do experimentálních vod divadla pro předškolkové publikum?

O tom jsem nepřemýšlel. Maximálně, když se tomu bude někdo skutečně chtít věnovat, ale já na tenhle typ tvorby moc nevěřím. Sám mám dítě a vím, co bylo a nebylo schopné v tomhle věku vnímat. Někdy to je spíš pro maminky než pro ta prťata. Na druhou stranu, bude-li mít někdo vyslovený zájem, proč ne. Nejsem zastáncem toho, aby ředitel tvůrcům do práce zasahoval. Jeho úloha je podle mě vytvořit tvůrcům podmínky pro soustředěnou práci, nikoli zadávat úkoly ke splnění a mluvit jim do práce. Tak vysoko jsem ještě nedosáhl a nejspíš nikdy nedosáhnu. Teď tu bude pracovat Jiří Barta, tvůrce naprosto fantastických animovaných filmů, a ačkoli si o jeho inscenaci hodně povídáme, v životě bych si nedovolil mu do ní nějak zasahovat; odpovědnost za inscenaci je přece na něm.

Jaké jsou nejbližší plány divadla a jaká bude příští sezóna?

Naší nejbližší premiérou bude inscenace Spadla klec! aneb První případ podporučíka Vitáska, což chystá tým Jakuba Vašíčka, a také připravujeme maňáskovou inscenaci Cha – Cha – Cha věnovanou němým groteskám. Text píše Vítek Peřina a režírovat bude Tomáš Dvořák. A co se další sezóny týče, již zmiňovaný Jiří Barta se v říjnu uvede v Alfě inscenací Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniy na motivy jeho skvělého filmu. O divadelní verzi Jiří Barta se scénáristou Edgarem Dutkou již uvažovali, takže se bude realizovat teď u nás. Oba autoři již připravují novou verzi scénáře přímo pro Alfu.

Čeká nás také pohádka Kolíbá se velryba, což je titul, který si pamatuju ještě z Liberce. Měl jsem ho moc rád a dodnes na něj vzpomínám, protože to na ty děti skvěle fungovalo. Tomáš si tu pohádku vybral, Vítek mu ji mírně přepíše a aktualizuje. Doufám, že jí tu báječnou pověst nezkazíme.

Svět animovaného filmu a loutkového divadla je u nás překvapivě rozdělený a navzájem o sobě moc neví, každý má i trochu jinou diváckou základnu. Nechystáte se tyto dva světy více propojit? Už tu padlo jméno Jiřího Barty, přizvete i další tvůrce?

Rád bych. Znám jich spoustu a čistě technicky vzato, jejich loutkové postupy se od těch divadelních zase tolik neliší, jen jsou zvyklí pracovat s detailem a o dost pomaleji. Třeba Michal Žabka, který dělal Čtyřlístek nebo Autopohádky, nebo Fáňa Váša také projevili zájem zkusit si loutkové divadlo. Takže záleží, kdo s čím přijde, ale rozhodně se nějaké spolupráci s filmaři nebráním.

Plzeň je pro letošní rok vyhlášena městem kultury. Jaká bude úloha Divadla Alfa během roku a jaký prostor bude patřit loutkám? Zatím se při náhledu do programu zdá, že je Plzeň Mekkou nového cirkusu místo loutek…

Alfa už se do oslav zapojila, vedli jsme jeden z průvodů při slavnostním zahájení. Další akce nás čeká na konci února, kdy bude mít v Alfě premiéru česká verze inscenace iluzivní loutkové Aladin Matěje Formana, která ve Francii objela asi sto měst, a třetím příspěvkem bude mimořádný ročník Skupovy Plzně. Uskuteční se od 3. do 6. září a představí špičkovou zahraniční i domácí loutkovou tvorbu. Byl bych hrozně rád, kdyby se sem sjeli členové všech divadel, studenti, pedagogové z DAMU a pobyli spolu, diskutovali, něco si společně vyzkoušeli, jak to dříve na Skupovce bývalo. Aby to bylo skutečně oborové společenské setkání okořeněné výborným divadlem.

Kterou plzeňskou inscenaci máte nejraději?

Úplně mě dostal Otesánek, který je plný nadsázky a fórů, přesně podle mého gusta. Ale i Kosmo Petra Vodičky se podle mě hodně povedl, děti jsou z toho úplně nadšené a na konci řičí, tleskají a hvízdají na prsty. To mě hrozně těší a nabíjí, protože v tom vidím smysl divadla.

Loutkář 1/2015, p. 36–37.