Malíková, Nina: Stovka je přece jen jednou za sto let!

Když v cizině vyprávím o dějinách českého loutkového divadla a když se mi podaří vysvětlit pojem “amatérské loutkové divadlo” (raději používám výraz “puppet theatre non-professional”, protože pojem “amatérské” je zde vnímán spíše pejorativně, asi tak jako u nás výraz “neprofesionální”), nemůže nikdo uvěřit tomu, že máme u nás amatérské soubory, které nejen že mají několik desítek členů, ale že dokonce existují několik desetiletí. A co teprve, když řeknu, že jde i o soubory téměř stoleté, které hrají nepřetržitě, pravidelně a že tyto soubory tvoří lidé, kteří se práci s loutkami věnují mimo svá občanská povolání, ve svém volném čase a zdarma! Své vyprávění od letošního listopadu budu moci upřesnit o neuvěřitelné výročí, kterým přispěla do historie českého loutkářství kobyliská Jiskra.

Ano, v pátek 15. listopadu se v Praze-Kobylisích slavilo. A nebyly to oslavy ledajaké – Jiskra si v Divadle Karla Hackera se členy souboru a celou řadou pozvaných hostů připomněla 100. výročí založení této jedinečné pražské amatérské loutkové scény.

Oslavy, které probíhaly pod pevnou rukou současného principála souboru Jiřího Krásy, který neformálně a s přehledem večer moderoval, měly celou řadu vážnějších i veselejších momentů. Ty vážnější byly spojeny s oficiálními gratulanty (kromě starosty městské části Prahy 8 Jiřího Janků gratuloval spřízněný soubor Říše loutek, České středisko UNIMA, Sdružení amatérských loutkářů a další), z těch veselejších si přímí účastníci jistě vzpomenou na provozní trable kolem udělování čestných uznání i významných ocenění, na řadu překvapení (včetně zlobivé techniky) kolem soutěže týkající se historie divadla, na individuální výstupy členů souboru i na kolektivní zpívání souborové hymny i oblíbené písničky zakladatele souboru. Prostě vážnost situace se prolínala s momenty méně vážnými, chvíle dojetí s napjatým očekáváním závěrečného společenského setkání na jevišti divadla i v přilehlých divadelních šatnách.

Součástí oslav byla i premiéra zbrusu nového textu Nevěř čertu ani za mák kmenového autora, dramaturga a režiséra Petra Slunečka, který byl – jako ostatně nejen při těchto významných oslavách, ale i tradičních loutkářských přehlídkách v Jiskře – spiritus agens společenského dění. Nejnovějšímu titulu v repertoáru jubilujícího Loutkového divadla Jiskra by sice neuškodily rasantnější dramaturgické zásahy a někde i pevnější režijní vedení, ale pohodová atmosféra večera byla nakloněna příznivému přijetí novinky.

Jubilantovi se při významném výročí většinou přeje zdraví a dlouhověkost – já osobně bych se v případě Jiskry – tohoto “mladého starce”, přikláněla k přání pěkných nových repertoárových titulů pro soubor, který (jak se v průběhu večera v prezentaci zejména mladé generace několikráte prokázalo) má rozhodně nadějnou budoucnost a fandící publikum.

Takže nejen do další stovky, ale především pro nejbližší roky – zlomte vaz!

Loutkář 6/2013, p. 41.