Podpořte Časopis Loutkář nákupem na internetu

Doubrava, Stanislav; Malíková, Nina: Zemřeli

Za Petrem Baranem

Je začátek 70. let, první červencový týden, Loutkářská Chrudim. V bazénu chrudimské plovárny se pomalu pohybuje blond plavec. Zjevně ho to namáhá, plave už dlouho. Ale nepřestává. Říkají, že je tu se souborem, odněkud z Ostravska a vsadil se o pivo, že zvládne 5 km. Trvá to, trvá, ale nepovolí. Večer v hospodě se dozvídám, že se jmenuje Petr Baran.

Mnohá další setkání s ním a jeho ženou Claire bývala během studií na DAMU, na jeho vojně v Hradci Králové a v drakovském klubu. Parťák vždycky víc než příjemný, delší pobyt s ním patřil k náročným.

Pauza v kontaktu až do začátku 90. let byla způsobená Petrovým přesídlením do Kanady. A tam jsme se taky po letech potkali znovu. To už ale s Naivním divadlem Liberec, kdy měl lví podíl na našem pozvání s představením Fimfárum. A taky jsme se dozvěděli, jak pro začátky rozvoje loutkářství v Québecu udělal víc než řada místních. Objel půl země, aby hledal kořeny, a mnoho z nich objevil. Tradiční québecké loutky později předváděl i v Liberci na Mateřince! I se svojí Nádhernou pohádkou, jistou formou loutkového kinoautomatu, kde děti hlasovaly o dalším vývoji děje. Celou ji vypravil, zrežíroval a hrál.

Na velké výstavě “Okno do loutkářství Québecu” v roce 2008 ve španělské Tolose mu Kanaďané po právu přiznali významný podíl v historickém vývoji oboru.

Že se mu stýskalo po kamarádech, po Beskydech a Čechách vůbec, byla pravda. Třeba i to přispělo k jeho nepříliš dlouhé životní cestě. Je ho škoda, měl jsem ho rád.

Stanislav Doubrava

Petr Baran (13. 1. 1953 Ostrava-Zábřeh – 26. 10. 2011 Ostrava-Vítkov)

Několik dnů před Přeletem nad loutkářským hnízdem docházely z Ostravy i z Montréalu smutné zprávy – Petr Baran leží těžce nemocen. Ta nejsmutnější přišla nečekaně krátce poté.

Uzavřel se osud talentovaného herce, obratného technologa i výtvarníka, absolventa loutkářské katedry AMU (1976) a spolu se svou první ženou Claire Voisard i zakladatele montréalského Théatre l´Illusion.

Ještě před příchodem na loutkářskou katedru působil Petr Baran krátce v tehdejším Krajském divadle loutek v Ostravě, po absolutoriu odešel v r. 1979 za svou ženou Claire do Kanady. Zapsal se zde v nelehkých podmínkách mezi významné (a dodnes vzpomínané) loutkáře, vdechl Théatre l´Illusion nejen život svým spontánním, přitažlivým herectvím, ale také profesionální náročností.

Jeho herectví, které bylo založené na přímém kontaktu s publikem, okouzlovalo před lety (r. 1978 se objevil s komorní inscenací “stolového typu” Nádherné pohádky na liberecké Mateřince) a bylo tomu tak podle svědků až do poslední chvíle kdy – už zase v Čechách, kam se před devíti lety se svou druhou ženou, také Kanaďankou, Luise Dufour vrátil – hrál s Divadlem ŠUS v inscenaci Barbucha.

Petrův zájem ale nebyl jen v aktivním herectví, s Claire studovali nejrůznější dokumenty a památky o počátcích loutkového divadla v Kanadě (Petra zejména okouzlily artefakty spojené s primitivními loutkářskými produkcemi kanadských dřevorubců a na toto téma také napsal svou diplomovou práci). V roce 1978 během svého pobytu v Čechách Petr o předmětu svého bádání a zájmu s živostí a temperamentem sobě vlastním vyprávěl v Liberci a později i na Loutkářské Chrudimi.

Petr byl chlap, který vypadal jako z nějaké norské ságy – vysoký, statný, s dlouhými světlými vlasy a vousy. S nepřehlédnutelnýma modrýma očima. Měl rád lidi a společnost a lidi měli rádi jeho. Byl kamarádský, vstřícný, laskavý a vtipný. Nejen mezi přáteli není tajemstvím, že Petra a jeho osobnost, talent, kariéru i vztahy zničil démon alkoholu. Mír jeho nepokojné duši!

Nina Malíková

Loutkář 6/2011, p. 355.

This website is maintained by Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Prague, ID no.: 67363741. The content of this website is subject to copyright law and without consent of its owner may not be disseminated further. The owner does not accept any responsibility for the content of third-party websites linked from this site.