Malíková, Nina: Úvodník

Milí čtenáři,

toto číslo, jako ostatně již tradičně každé poprázdninové, je tak trochu vzpomínkové – na řadu festivalů a premiér, ale především na Kongres UNIMA v nizozemském Dordrechtu, Skupovu Plzeň a na 59. Loutkářskou Chrudim. Loutkář 4/2010 není však jen dokumentem o nejvýznamnějších loutkářských událostech roku, ale najdete zde v souvislosti s nimi i zobecňující charakteristiku toho, co se v současném českém loutkářství (profesionálním i amatérském) děje. Jak vypadá současné české loutkové divadlo? Kde jsou loutky? Co je to loutkovost? Jaká je vlastně dnešní podoba loutkářské tradice, její pokračovatelé i odpůrci? A kde se v loutkovém divadle vzala alternativa? Jednoznačné odpovědi nenajdete sice ani tentokrát, ale možná vás položené otázky vyprovokují k jejich hledání.

Materiálu se sešlo tentokráte přes prázdniny na jedno číslo až až, a tak pro vás v rychlém sledu připravujeme to další. Bude plné informací o tom, jak hrají loutkové divadlo naši sousedé a dostane se i na jednu zahraniční loutkovou hru. Ale nezůstaneme jen v zahraničí – připravujeme i přehled poslední pětiletky (tedy posledních pěti let) Přeletu nad loutkářským hnízdem, který se letošním ročníkem dostává do sličné dvacítky věku. (Pro všechny, kteří si toho ještě nepovšimli, bude se konat 5. – 7. 11. v Divadle Minor, více viz www.prelet.cz). Nepřijdete ani o nepravidelný seriál věnující se významným divadelníkům okouzleným loutkovým divadlem (víte, že mezi nimi byl např. i Francouz Paul Claudel?), oblíbenou a bohatě dokumentovanou technologii a samozřejmě recenze.

V tomto čísle končí jedna část dramaturgického seriálu Luďka Richtera Kudy cesta nevede, ale o záludnostech cesty za podbízením se divákovi naváže v nejbližších číslech od téhož autora volné pokračování.

Tak zůstaňte ještě trochu v předprázdninové náladě s Loutkářem a nespěchejte. A ještě něco: nenechte se předem otrávit – ani všemi finančními omezeními, ani poplašnými zprávami o jejich přípravách a ani ničím jiným. Loutkové divadlo se navzdory všemu stále hraje! Pěkné počtení!

Loutkář 4/2010, p. 142.