Loutkar.online
Přelet 31. ročníkFoto: archiv festivalu

PŘELET NAD LOUTKÁŘSKÝM HNÍZDEM 2021 (2)

Zpravodajství ze sobotního programu přehlídky loutkového divadla píše Alexandra Ratajová.

Říkala jsem si, jak těžké je každé loutkové představení hodnotit, pokud zcela záměrně cílí na určitý žánr a typ divadla, které například mě osobně nijak neoslovuje. V rámci Přeletu se to ale ukázalo jako poměrně snadná disciplína. Pokud jde o představení, kdy zaplní sál děti, je nejlepším vodítkem sledovat jejich reakce a nadšení. Včerejší představení Lišák Renard, Tři kouzelná dary a Komodo představily naprosto rozdílnou poetiku a přístup k loutkám a objektům, ale jedno měly rozhodně společné – všechny byly primárně pro dětské publikum, které je svými pokřiky či tichostí náležitě zrecenzovalo.

Lišák Renard Naivního divadla Liberec příliš nepřekročil rámec jednoduchého příběhu a pěkných marionet z dílny Roberta Smolíka. V kukátkové scéně s designem plakátové zdi se lišák snaží zásobit svou rodinu na zimu, aby měla co jíst. Přes vybírání popelnic a rvačky s ostatními zvířátky se dostane až k loupežnictví, které se mu samozřejmě vymstí. Hlavní problém však je, že hra načíná spoustu motivů, které zůstávají nedotažené do konce nebo se v dramaturgické lince jaksi přeskakují. Zvířátka se v jednu chvíli kamarádí a pak zas poštvávají proti sobě bez jakýchkoliv důsledných motivací a diváka ani příliš nebaví polovičaté gagy, které snadno zanikají a všichni se tak trochu nudí.

Lišák Renard NDLFoto: Roman Dobeš

Úspěšnější u dětí pak bylo představení od Loutek bez hranic – Tři kouzelné dary. Klasická estetika kočovného divadla a jednoduché pohádky o třech synech, které pro svou lenost otec vyhodí z domu, funguje pro děti velmi srozumitelně a nesnaží se příliš tlačit na pilu ohledně poučení, která z pohádek vždycky ze zásady vyplynou. Navíc spád a dynamiku inscenace podporují vtipy postavené na současné kultuře a synové jsou tak skuteční puberťáci, kterým děti rozumí a ne jen pohádkové postavičky.

Největší nadšení však proběhlo během představení Komodo od Divadla Lampion. Inscenace inspirovaná knihou a ilustracemi Petra Síse diváky osloví nejen krásnou scénografií Olgy Ziebinské, ale především svou interaktivitou. Dětští diváci společně s malým Péťou cestují na Bali, tlačí auto, za pomocí herců staví pokojíček a za tři penízky mohou poslat svou malou postavičku turisty na cestu balónem, za mluvícím papouškem nebo loďkou přímo na Komodo. Do kruhu postavená dřevěná konstrukce pak zaručí, že si děti mohou všechny loutky a objekty osahat, prohlédnout a hledat s Péťou jeho vysněného draka – varana. Inscenace se jemně pohybuje na hraně dětského snění a reality života. Péťovi stačí, že možná jen na okamžik zahlédl svého varana, zatímco rodiče odjíždějí z Bali rozčilení z množství turistů. Komodo si tak děti jednoznačně získalo.

Alexandra Ratajová, 6. 11. 2021

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Hurvínkova otce

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.