Foto: Lucie ČížkováZ programu letošní Loutkářské Chrudimi vybíráme: Rybář a velryba (Spolek loutek LOUTKINO Brno). Rozhovor: Magda Zicháčková
V prvé řadě bych vám chtěla poděkovat za představení, povedlo se…
Jo, jsou stateční, drží se. V tomhle počasí je to náročné pro herce i diváky. Ale to nemá smysl komentovat, vždy mám nějaké výhrady. Hráli jsme dnes trochu improvizovaně, protože se jednomu z chlapců, který hraje rybáře, neudělalo dobře. Hráli jsme tedy jen ve třech. Ale to není nic dramatického, jsme zvyklí na tenhle typ alternací.
To se vám podařilo, protože nebylo poznat, že jeden chybí.
To jsem rád. Zasvěcení to ale určitě poznali.
V programu jsem se dočetla, že se občas režijně či autorsky podílejí i děti, je to případ i u této inscenace?
Děti zasahují svými nápady. Pokud nějaký mají v průběhu zkoušek či při přípravě představení, tak ho použijeme. Vždy je vybídneme, aby nám daly zpětnou vazbu, ale i ony samy chodí s nápady. Pokud nápad stojí za to, není problém ho použít.
Kolik dětí máte v souboru?
Asi 12 dětí. Hrajeme v takových partách. Máme 3 skupiny a ta nejvyzrálejší, která to zvládla nejlíp, je dnes tady.
Jezdíte na soutěže často?
Například na Loutkářské Chrudimi jsme již podeváté. Ale jinak se účastníme i přehlídek nesoutěžních, jako bylo Brnkání nebo Mezi panely. Obvykle se hraje pro dětské diváky, jsme školní soubor. Ale když nás pozvou či se naskytne nějaká příležitost, tak rádi vystoupíme.
Z jaké lidové pohádky vaše inscenace vychází? A jak jste při přípravách postupovali?
Nechtěli jsme dělat žádnou řachandu, nic legračního. Proto padl výběr na severskou pohádku, konkrétně na inuitskou. Vzali jsme si z ní pouze motiv. Spíš se jedná, než aby se mluvilo. Postupně jsme vršili děj tak, jak jde za sebou a pak jej různě skládali. Scházíme se jedenkrát měsíčně a bylo to asi půl roku intenzivního zkoušení.
Recenzi, kterou pro festivalový zpravodaj napsala Michaela Homolová, i záznam z diskuze o inscenaci Rybář a velryba si můžete přečíst ve třetím čísle Vykřičníku.
Magda Zicháčková, 4. 7. 2019
20. 3. 2026
Divadlo Radost, Brno
Malá čarodějnice
21. 3. 2026
Divadlo Bajka, Český Těšín
Divoženka
21. 3. 2026
Divadlo Polárka, Brno
Grandhotel pocitů
21. 3. 2026
Malé divadlo
Láznění
21. 3. 2026
Divadlo Lampion, Kladno
ŽJÚÚÚ aneb Říkanky pro nemluvňata
27. 3. 2026
Divadlo loutek, Ostrava
Kytice
1. 1. 2026 – 31. 12. 2026
Rok loutkového divadla
21. 3. 2026 – 22. 3. 2026
XXXVI. Turnovský drahokam
26. 3. 2026 – 28. 3. 2026
59. Skupovy Strakonice
28. 3. 2026 – 29. 3. 2026
XXXVIII. krajová přehlídka amatérských loutkářů
28. 3. 2026 – 29. 3. 2026
59. Třebíčské loutkářské jaro
10. 4. 2026 – 10. 4. 2026
DIVadelní SEtkání 2026
11. 4. 2026 – 12. 4. 2026
19. pražský Tajtrlík
11. 4. 2026 – 11. 4. 2026
Loutka v Brně 2026
11. 4. 2026 – 11. 4. 2026
Opavská rolnička
11. 4. 2026 – 15. 4. 2026
Dítě v Dlouhé
Tomáš Jelínek (7. 3. 1956)
Branislav Mazúch (8. 3. 1971)
Petr Pešek (9. 3. 1961)
Nikos Engonidis (14. 3. 1966)
Jiří Jaroš (16. 3. 1931)
Pavla Žilková (28. 3. 1951)
Jan Vodňanský (19. 6. 1941 – 10. 3. 2021)
Dušan Feller (8. 12. 1935 – 24. 3. 2016)
Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.
Twitter
RSS