Keltský minimalismus

Z programu letošní Loutkářské Chrudimi vybíráme: porotou oceněná inscenace Deidre (Loutková scéna Radost Strakonice). Rozhovor: Ema Šlechtová

Jakub Jílek je autorem textu a hudby, režisérem i interpretem inscenace Deidre Loutkové scény Radost ze Strakonic.

Jak vznikal text a jak konkrétně jste čerpali z keltské mytologie?

Původ je skutečně v keltské legendě. Čerpal jsem z přepisu kolem doby raného středověku, ze kterého jsem si vzal začátek a konec. Prostředek jsme museli hodně okleštit. Snažili jsme se o fragmentárnost, a především podpoření skutečnosti, že se jedná o legendu.

A proč zrovna Kelti?

Jedná se o osobní zájem mě a Dáši Zubrikové, která v Deidre hraje. Kelti nás baví, a proto jsme zvolili právě tuhle látku.

Silnou stránkou Deidre je hudba. Jak vnímáte její funkci v rámci inscenace?

Nechtěli jsme konkrétně keltskou hudbu. Spíše jsme se snažili o celkový minimalismus. Jde tedy především o občasné tóny jako brnkání kytary nebo bubny, které podpoří náladu než o samostatný hudební celek.

Co chystá Loutková scéna Radost do budoucna?

S touto skupinou mladších máme v plánu převést na jeviště Tolkiena, a to konkrétně jeho pohádku Sedlák Jiljí z Oujezda.

Recenzi, kterou pro festivalový zpravodaj napsal Tomáš Jarkovský, i záznam z diskuze o inscenaci Deidre si můžete přečíst ve druhém čísle Vykřičníku.

Ema Šlechtová, 4. 7. 2019

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.