Ocenění pro loutkáře Jana Nováka

Cena Ministerstva kultury za rok 2018 v oborech zájmových uměleckých aktivit za divadelní a slovesné obory byla v rámci zahajovacího představení celostátní přehlídky amatérského loutkářství 67. loutkářské Chrudimi předána Janu Novákovi za jeho celoživotní přínos k rozvoji českého loutkářství.

Jan Novák (9. 12. 1940, Praha) je režisérem, loutkohercem, autorem a dramaturgem, archivářem i historikem amatérského divadla. Nositel Zlatého odznaku Josefa Skupy (1970), medaile Za zásluhy o rozvoj československého amatérského loutkářství (1979) a Zlatého odznaku J. K. Tyla (2010) je civilním povoláním lesní inženýr.

Loutkám propadl již v dětství, když po svém bratrovi zdědil loutkové divadlo. Později, v 60. letech, kdy už byl aktivním členem Říše loutek, absolvoval kurz pro vedoucí loutkářských souborů v Chrudimi a čtyřsemestrální Lidovou akademii, obor loutkářství, při Městském domě osvěty Praha. Jeho dramaturgické názory silně ovlivnila několikaletá spolupráce s J. A. Novotným. Od roku 1953 působí v divadle Říše loutek v Praze. Velmi často se pokoušel překonat omezení klasického kukátka a většina jeho inscenací poskytovala členům souboru náročné herecké příležitosti.

Mezi nejvýznamnější dramaturgické počiny Jana Nováka patří překlady z ruštiny Kouzelník Smaragdového města A. Volkova (režie a výprava: B. Koubek, 1965; hru vydala DILIA) a později Já jsem kuře – ty jsi kuře G. Usače a J. Čepověckého (režie: H. Zezulová, výprava: R. a M. Lhotákovi, 1986).

Trvalou inspirací jsou pro Nováka staré texty – v roce 1968 s pietou upravil Johana doktora Fausta (režie a výprava: B. Koubek, 1968) a tato inscenace uspěla na Loutkářské Chrudimi, kde obdržela 1. místo v kategorii dospělých souborů.

Po zkušenostech s úpravou a inscenováním Fausta se u dalšího starého textu chopil Novák i režie. Jednalo se o inscenaci hry Don Šajn (režie: J. Novák, výprava: B. Koubek, 1977), v níž dokomponoval a rozvinul několik motivů a která v roce 1977 zvítězila na Bábkarské Žilině.

V 80. letech mezi patřila významné Novákovy režie například inscenace hry Marie Kownacké O strašlivém drakovi, princezně a ševcovi (výprava: Š. Váchová, hudba: P. Jurkovič, 1987), hraná marionetami na drátě. Ve spolupráci s Josefem Křešničkou se pokusil o moderní parafrázi tradičního textu Bezhlavý rytíř (autoři: V. Kawon, J. Křešnička, režie: J. Novák, výprava: B. Koubek, 1989).

Srdeční záležitostí pro něj bylo napsání a režie vánoční hry Nám, nám narodil se (výprava: I. Antoš, 1992), vycházející z dochovaných barokních textů. Tato inscenace je i díky živé hudbě, kterou složil Pavel Jurkovič, stále nedílnou součástí adventního programu v Říši loutek.

Od 60. let, kdy se Jan Novák začal věnovat vlastním režiím, přispíval svým výrazným tvůrčím přístupem k progresivnímu směřování souboru Říše loutek. Inscenace, na nichž se podílel, by se daly nazvat tradiční modernou – ve většině případů šlo o iluzivní loutkové divadlo s různými druhy loutek a bohatou výpravou.

Působil jako lektor a porotce na řadě přehlídek v České republice, byl členem odborné rady ARTAMA. Spolupracoval s časopisem Mladá scéna (1967–1970) a Loutkář (od roku 1971).

Od roku 1990 je členem předsednictva Českého střediska UNIMA, kde v polovině 90. let připravoval s Karlem Šefrnou Informace České sekce UNIMA a inicioval vznik Klubů UNIMA, tj. setkávání loutkářů v Říši loutek, kde se UNIMA zrodila, pro které připravil několik komponovaných programů. Od roku 1957 pečuje v Říši loutek o divadelní archiv a pečlivě vede tamní statistiky.

Je autorem či spoluautorem několika publikací. Samostatně připravil rozsáhlou barevnou monografii Čas loutek Bohumíra Koubka (Říše loutek, 2011). Na dílo Nejstarší amatérské loutkářské soubory v ČSR (SAL SČDO a OKS, Olomouc 1983) po letech navázal ojedinělou publikací Fenomén českého loutkářství (KANT, Praha 2016), která detailně mapuje práci osmdesáti čtyř dlouhověkých amatérských souborů a je doplněna řadou fotografií a příslušnou bibliografií.

Inicioval a významnou měrou se podílel na řadě výstav prezentujících historii Říše loutek či dílo jejích představitelů Vojtěcha Suchardy, Anny Suchardové-Brichové a Bohumíra Koubka. V roce 1978 to byla např. výstava životního díla zakladatele a prvního principála Říše loutek Vojty Suchardy v křížové chodbě Staroměstské radnice, v roce 2000 výstava Říše loutek – místo, kde se narodila UNIMA, která byla uspořádána v Literaturhausu Magdeburg při příležitosti mezinárodního festivalu a světového kongresu UNIMA.

Michal Drtina, 24. 10. 2018

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Hurvínkova otce

28. přelet nad loutkářským hnízdem

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.