Foto: Archiv Plzeň EMK 2015

Aladine, ty kluku ušatá

Aladin spojuje klasické loutkářské postupy s akcí herců, především v podobě Vypravěčky – glosátorky, provázející diváka celým příběhem.

Režisér Matěj Forman velice schopně pracuje s velkým množstvím loutek, od gigantických až po papírové miniatury. I přes četné přestavby scény nevznikala v představení hluchá místa, vše bylo řešeno systémem opon, případně kostýmy, čímž manipulátoři dokonale zapadli do celkového vizuálu pohádky.

Divadlo Bratří Formanů dovezlo do Skupovy Plzně snad nejzdobnější inscenaci ročníku. Vizuální stránka odkazuje na bohatou ornamentálnost Orientu, ať už využitím typických motivů či originálně zpracovaných východních lamp. Scéna je rozdělena na několik zadních plánů šátky či jemnou látkou tvořící oponu, mezi níž se rozehrává stínové divadlo s plošnými loutkami a herci. Vedle toho stojí dvě boční věže, rozšiřující scénu.

Nejbombastičtějším prvkem představení jsou však kostýmy a originálně pojaté kulisy. Hraje se tak například ve velbloudím či sloním břiše, které přestavuje originálně pojaté pohyblivé scény. Nejvýraznějším prvkem je však zevnitř ovládaná loutka afrického čaroděje. Pro Aladina a princeznu Badrulbadur byly zvoleny marionety, pro příběh Šeherezády a krále Šahrijána naopak plošné papírové loutky.

Viděli jsme určitě vizuálně nejbombastičtější inscenaci festivalu. Klasickou loutkářskou práci, ve spojení s výbornou režií a do detailů dotaženou technickou stránkou, což dohromady tvoří po všech stránkách ucelenou inscenaci. Nezbývá tedy než se zaposlouchat do prastarého vyprávění…

Iveta Dudová, 8. 9. 2015

Článek zatím nemá žádný komentář.

Vložit komentář: