Přelet nad loutkářským hnízdem

Závěrečné slovo předsedy poroty

Pro pořádného loutkáře začínají prázdniny Loutkářskou Chrudimí. První tři dny se radujeme, s kolika lidmi si ještě popovídáme, další tři dny se smiřujeme s tím, že to nestihneme, protože přehlídka už pozítří, zítra, dnes končí. Čas tu utíká nějak rychleji.

Užili jsme si ho?

Myslím, že ano. Především jsme viděli sedmnáct inscenací hlavního programu a patnáct v programu inspirativním a doplňkovém.

Nechtějte na mně po šesti dnech v semináři, na představeních, poradách poroty, veřejných diskusích a „večerech“ v hospodě U Modré hvězdy velké myšlenky. Ostatně zhodnotit přehlídku, sotva skončila, je vždycky těžké. Tak tedy jen pár letmých postřehů.

Ke kladům patří viditelné úsilí řady souborů vytvořit výpověď o jejich vztahu ke světu, o tom, co je osobně zajímá, trápí, baví. Nesnaží se nikoho napodobovat, protože divadlo je pro ně prostředkem tvořivé komunikace se světem. Často jde o malé skupinky o dvou až třech lidech nebo i o jednotlivce. Novým jevem se začínají stávat rodinná divadla, v nichž rodiče nalézají společnou řeč se svými potomky právě při divadelní tvorbě. Stejně sympatické je i množství dětských a mladých souborů, zvlášť když jejich tvorba patří k tomu nejlepšímu. Co může být větším příslibem pro budoucnost amatérského loutkářství?

Nevyskytla se žádná vysloveně tradiční inscenace, ale k tradičním maňáskům se vracejí i soubory autorského typu, zatímco soubory, upřednostňující tradiční prostředky a postupy, zkoušejí i jiné, pro ně nové prostředky. Znovu se prosadil i nový proud divadla výtvarné akce, který asi nejvýrazněji reprezentovala inscenace Pohyblivé obrázky. Zdá se, že již nějakou dobu lze pozorovat návrat k loutce – ale hra s ní stále ještě mnohdy trpí nedbalostí, všeobecností a neujasněností toho, o jakou postavu jde. Ne vždy se také daří dramaturgicky a inscenačně vystihnout to, na čem předloha stojí, a bez čeho ztrácí smysl.

Každodenní veřejné diskuse o zhlédnutých inscenacích nemohou zážitek nikomu ani dodat, ani vzít. Jsou však příležitostí popovídat si o něm a učit se snad líp a snad hlouběji o tvorbě divadla přemýšlet. Přátelská atmosféra, v níž probíhaly, svědčí o tom, že to tak většina účastníků bere. Je to naše výhoda oproti profesionálům, díky níž se amatérské loutkové divadlo posledních třiceti let emancipovalo a kvalitativně dostalo tam, kde dnes je.

A ještě semináře. Tomu, kdo někdy v některém z nich byl (letos jich bylo devět), není třeba vysvětlovat, jaké znalosti, dovednosti a inspirace nabízejí. Kdo to neví, měl by to zkusit.

62. Loutkářská Chrudim za pár hodin skončí. Ještě jedno představení, pár hodin s kamarády v hospůdce a za rok nashledanou.

Ať se ta příští vyvede zas o kousek víc!

Výsledky 62. loutkářské Chrudimi

Odborná porota 62. ročníku celostátní přehlídky Loutkářská Chrudim ve složení Luděk Richter, Martina Hartmannová, Petr Hašek, Tomáš Jarkovský, Kamil Bělohlávek uděluje tyto ceny:

cenu za autenticitu výpovědi v inscenaci

Tygr Thomase Tracyho

souboru Traumatizovaní tygříci, ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř

cenu za vyjádření osobité poetiky v inscenaci

Haló, Jácícku

souboru Málo, SKS, Svitavy

cenu za herectví s loutkou v inscenaci

Lakomá Barka

souboru Malé dvě, ZUŠ F. A. Šporka, Jaroměř

cenu za hledání osobitého jevištního výrazu v inscenaci

Uměl lítat

souboru Někdo, Praha

cenu za inscenaci

Vid, Alenko!

souboru Rámus, Plzeň

cenu Tomáši Hájkovi za herecký výkon v inscenaci

Zmatek nad zmatek

Bažantovy loutkářské skupiny DS J. J. Kolára při TJ Sokol Poniklá

cenu za inscenaci

Zmatek nad zmatek

Bažantově loutkářské skupině DS J. J. Kolára při TJ Sokol Poniklá

cenu Haně Voříškové za vyprávění obrazem v inscenaci

Pohyblivé obrázky

cenu Heleně a Jiřímu Vedralovým za hudbu k inscenaci Pohyblivé obrázky

cenu za inscenaci

Pohyblivé obrázky

Haně Voříškové a souboru MUZIGA, Choceň

Nominace

Na celostátní mezidruhovou přehlídku Jiráskův Hronov byly nominovány tyto inscenace:

Pohyblivé obrázky

Hana Voříšková a MUZIGA, Choceň

Zmatek nad zmatek

Bažantova loutkářská skupina DS J. J. Kolára při TJ Sokol Poniklá

Vid, Alenko!

Rámus, Plzeň

[tento článek vyšel tiskem v čísle 4/2013]

Luděk Richter, 3. 10. 2013

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Hurvínkova otce

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.