Přelet nad loutkářským hnízdem

Závěrečné slovo a výrok poroty

Závěrečné slovo a výrok poroty:

Porota ve složení: Simona chalupová, Karel Král, Tomáš Volkmer (předseda), Petr Vodička

Končí rekordně horký, 22. ročník festivalu Mateřinka.

…o důležitosti divadla pro děti toho bylo řečeno již mnoho. Je to český vývozní artikl. Mateřinka je přehlídka toho, jak se stavíme k formě divadla pro děti předškolní. Tedy k oboru, který má u nás velikou tradici a který je pořád – tedy i přes neustálé snižování finanční podpory – provozován na vysoce profesionální úrovni. Otázkou přesto je, jaký v takovém divadle vidíme – s prominutím – smysl. A nakolik k němu přistupujeme opravdu zodpovědně.

Možná za to mohou zmíněná horka, že jsme jako porotci kolektivně upadli při posuzování tohoto ročníku do poněkud hloubavého stavu. Odpusťte nám to a tolerantně prosím vyslechněte, co nám vrtalo našimi čtyřmi hlavami.

Vezmeme-li to kriticky, zdá se nám, že se loutková divadla uchylují k jisté konvenci, ne-li metodě.

1. Ještě než se začne, vystoupí před publikum herec tzv. za sebe, a pobaví se s diváky. Tím to, co bude následovat, vloží tak říkajíc do uvozovek. Odteď to bude jen jako. To se týká postav, místo nichž se prezentuje sám herec, i emocí.

2. Nehraje se sám příběh, zvláště ne, když tvůrci soudí, že ho i děti v publiku znají, ale buď se vypráví o příběhu, předvádějí se ilustrace, nebo tvůrci baví publikum komentováním příběhu. Tím vzniká odstup od konfliktu. Není se čeho bát, s čím mít soucit…

3. Zmíněné komentování mívá obvykle ironický ráz, což se podle našeho názoru míjí s mentalitou malých dětí, které ironii nechápou.

4. Herci se tváří, že jsou dětmi, místo toho, aby hráli pro děti, případně s dětmi.

5. A mermomocí, vždy a všude se zpívá… i když to je jen vycpávka.

Nakonec jsme si – to abychom se v tom vedru ochladili – vytvořili soupis mrtvol, které nás nechali chladnými: ježibaba první, ježibaba druhá, moucha, křeček, několik psů, děvčátko se sirkami: a rybářova žena, i když ta nás svým rychlým odbubláním do věčnosti pobavila.

K tomu, k čemu jsme kritičtí, totiž máme i sympatie.

1. Ten herec, který tak často přichází na úvod a pobaví se s diváky, taky vytváří dobrou náladu. A dobrá nálada je příjemná.

2. I u známých příběhů nás těší nové variace. A klidně co nejdivočejší.

3. Ironický komentář vyvolává smích a smích je pro radost.

4. Herci se nejen tváří dětinsky, oni jsou fakt infantilní. A to je dobře.

5. A těch pěkných písniček, co jsme slyšeli.

Naše potěšení se odráží v následujících cenách a uznáních:

CENY MATEŘINKY:

Kamil Žiška – režie a hudba (Zlatovláska, Divadlo Minor Praha)

Robert Smolík – výprava (Zlatovláska, Divadlo Minor Praha a Budulínek, Naivní divadlo Liberec)

Jiří Jelínek a Anežka Kubátová – autorství, režie a herecké výkony (Dášeňka, Divadlo Husa na provázku Brno)

Vít Peřina – hra (Budulínek, Naivní divadlo Liberec)

Michaela Homolová a Filip Homola – herectví a muzikantství (Budulínek, Naivní divadlo Liberec)

Katarina Aulitisová a Ĺubo Piktor – režie, výtvarná koncepce a herecké výkony (Pes (Pří)tulák, Divadlo PIKI Pezinok)

Jakub Vašíček – režie (Velbloud, ryba, slepice, Naivní divadlo Liberec)

ČESTNÁ UZNÁNÍ:

Karl van Ransbeeck – za vytrvalost v hledaní cest k nejmenšímu divákovi

Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček – za texty k inscenacím Ptej se proč? (Divadlo ALFA Plzeň) a Velbloud, ryba, slepice (Naivní divadlo Liberec)

[tento článek vyšel tiskem v čísle 4/2013]

Porota Mateřinka, 3. 10. 2013

Článek zatím nemá žádný komentář.
Vložit komentář:

Jméno a příjmení (povinné)

Příspěvek

Potvrďte, prosím, že nejste loutka: napište jméno Hurvínkova otce

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.