Alfa varuje před hříšnými neřestmi

Titul nové hry tandemu Tomáš Jarkovský-Jakub Vašíček Čert tě vem! je známou „odpovědí“ na divadelnické zaklínadlo Zlom vaz! Text, inscenovaný Tomášem Dvořákem v plzeňské Alfě, však ve fabuli plní tento pokyn doslova.

Mladí autoři prezentují tentokrát sedm neřestí (chamtivost, lenost, chtíč, obžerství, závist, hněv a pýchu), které způsobily to, že se konkrétní hříšník pod vlivem své nezřízené charakterové vlastnosti vždy upsal ďáblu, který jeho tužby uspokojil a posléze ho odevzdal peklu. Jednotlivé příběhy rozehrávají potulní komedianti, principál Kumpáno (Petr Borovský) a jeho pomocnice Elfrída (Milena Jelínková) se sadou loutek různého typu, od „klasiky“ marionet až po manekýny rozměrů člověka.

V příběhu o chamtivosti hraje důležitou roli hudba (Michal Vaniš), čert ve svůdném ženském (neloutkovém) provedení vyhmátne u chtivého, jinak sešlého chlapíka jeho neřest a při prozpěvování téměř hitové melodie se sloganem „Hrnečku dávej, zlaťáčky, syp, syp, syp,/ Jen nepřestávej, spolu nám bude líp!“ ho pomocí bezedného peněžního zásobovače zničí. Lenost je prezentována v příběhu méně vynalézavém, možná téma samo mladé tvůrce poněkud negativně inspirovalo. Při předestření problematiky chtíče jako by autoři poněkud překalkulovali to, že mysleli na cílového diváka, dětské publikum. Vysvětlování s býčkem a jalovicí působí trochu nejapně, i když oba interpreti ho zvládají s šarmem. Nositelem problému je koktavý Vašek, který kvůli svému handicapu nemůže navázat erotické kontakty, po smlouvě s ďáblem se však všechno mění. „Venca krví podškrábne se,/ čert se směje pod vousy,/ pak Vaškovi těžkou rašplí/ jazyk řádně přibrousí“. Nekoktající proutník má pak každou, po které zatouží, posléze je otcem potomků, které lze počítat v trojciferných hodnotách. Když dochází na obžerství, zprvu chudému jedlíkovi nabídne čert případně ďábelské toasty, a pak už může nastat i výtvarně velmi důmyslná žranice (včetně soutěže s bernardýnem, kdo toho víc spořádá). Závist je odstartována dvojverším „V pondělí ráno Mařka vstala,/ do zrcadla se podívala“. Zjistila, že jí to nesluší a po čertovské nabídce se rozhodla ke kombinaci vnad z různých krásek na sobě samé. Že pak vypadala ještě hůř, není třeba dodávat. Dlužno podotknout, že v této „povídce“ autorům trochu dochází verbální střelivo („Slunce až bude zapadat,/ tak řekni mi, jak chceš vypadat“). Paradoxně v příběhu, který se víže ke hněvu, je výraznější erotický náboj, než při probíraní chtíče. Hněvna s Čertem, který předstírá, že jí bude pomáhat v domácnosti, aby byla spokojenější, uzavřou předmanželskou smlouvu (podepsanou krví). V jejich vzájemném škorpení je značné partnerské napětí, které pak přechází v reálný konflikt mezi Elfrídou a Kumpánem. Ona ho po hádce opouští a až po prezentaci posledního příběhu o pýše, který (jak jinak) prezentuje konečně příběh o Faustovi – ze všech pojednání o neřestech je tato položka nejsofistikovanější -, se k němu přece jen navrací.

V anotaci na divadelní produkci se lze dočíst, že tvůrci byli inspirováni nejenom faustovskou legendou, ale také Felliniho filmem Silnice. Elfrída Mileny Jelínkové ovšem není žádná Gelsomina, svým temperamentem i laškovnou interpretací zpěvních partů suverénně zaplní jeviště. Borovského Kumpáno je kus chlapa (jak jsme u tělnatého herce zvyklí), působí jako kočovník, který svou káru táhne po štacích už nějakou dobu a vykazuje sympaticky smířenou únavu. Oba výborně ztvárňují jednající postavy, ona však přece jenom nepatrně přehrává v momentech, kdy nevede loutky a je „za Elfrídu“. Tomáš Dvořák režíruje inscenaci jako dynamické střídání jednotlivých příběhů v různých stylech, které lze už zaznamenat nejenom v literární, ale i výtvarné složce. Hříšníci i čertíci jsou výtvarnicí Danou Raunerovou půvabně karikovaní (chybu nemá svítící personifikovaný Břich v první „pohádce“), obešel bych se ovšem bez dvojrozměrných satirizujících obrázků vichřičných krásek v povídce o závisti. V textu lze vychutnat půvabné drobnosti, určené spíš dospělým („pekařka kyprá právě vstala/ a na koláčky zadělala“), jiná libreta Jarkovského a Vašíčka (Neklan.cz, Gagarin!) však považuji za invenčnější.

Ve výsledku jde ovšem o solidní „výrobek“ Made in Alfa.

Divadlo Alfa, Plzeň

Tomáš Jarkovský–Jakub Vašíček: Čert tě vem!

Režie Tomáš Dvořák, výprava Dana Raunerová, hudba Michal Vaniš, dramaturgie Pavel Vašíček.

Psáno z premiéry 10. prosince 2012.

[tento článek vyšel tiskem v čísle 1/2013]

Jan Kerbr, 15. 3. 2013

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.