Dvě pohádky z Mateřinky

Ráda bych z dnešního dne vyzdvihla originální příběh postav ze smyšlené severské pohádky Divadla Minor a Romské pohádky Krutého krtka. Píše Tereza Dostálová.

Příběh spočívá v tom, že chlapec jménem Panuk jednoho dne při útoku strašlivého vlka ztratí svého psa Nanuka. Pes pak zažívá cestu plnou dobrodružství a poznává několik nových přátel i nepřátel, kteří mu pomáhají či komplikují cestu zpět.


Severské motivy se odrážejí výrazně ve scénografii, kde jsou cíleně zvolené skandinávské ornamenty pohybující se na pokraji kýče – mně osobně ovšem vůbec nevadily. Z momentů, které mě zaujaly, je to třeba scéna, kdy si lední medvěd Tulimak nasazuje chlupatou bundu na pletený svetr a tím zaceluje svou zimní srst na cestu. Dále jsem byla nadšená ze zadní korálkové stěny zdobenou také severskými motivy.


Foto: Divadlo Minor

Překvapivé momenty jsem objevila ve vztahu vodiče loutky a herce ztvárňujícího pocit nebo část postavy – například když drží Nanuka spící medvěd Tulimak ve svém objetí. Herec, který vodil do této doby loutku Nanuka, se ji snaží dostat do svých rukou, což je významová zkratka pro postavu Nanuka snažícího se dostat z medvědího sevření.


V neposlední řadě bych chtěla pochválit texty písniček i dialogy postav a kvalitní hudební doprovod, který – jak jsem tento ročník festivalu zjistila – nemusí být všude samozřejmostí.


Foto: Divadlo Minor

V režii divadelního seskupení Krutý krtek jsem měla možnost zhlédnout inscenaci s názvem Romské pohádky. Představení se konalo pod lípou v zahradě Jedličkova ústavu. Je to už třetí představení, které jsem měla možnost zhlédnout v exteriéru a musím přiznat, přidává to nepochybně na celkovému zážitku, který si divák odnáší z představení s sebou. 
Určitý punk a improvizovanost jako styl inscenace, které jsem mohla vidět, působí ve finále velice sebevědomě. Je totiž znát, že jej oba dva herci velice dobře ovládají.


Bylo příjemné vědět, že se inscenace drží reálného romského podkladu a my jsme tedy svědky až jakési rekonstrukce a revitalizace originálních romských pohádek. Scénografie byla dělaná z toho, co bychom na ulici mohli jednoduše najít – např. chleba. Vznikaly zde pro mě krásné momenty, jako když Tomsa Legierski předvedl poletování chlebové kachny nebo třeba krmení ryby vytvořené z dřevěného kola přidáním chlebových úst z kůrky a chlebových kuliček místo očí.


vložila:

Adéla Vondráková, 19. 6. 2021

Provozovatelem těchto stránek je Sdružení pro vydávání časopisu Loutkář, Celetná 595/17 Praha, IČ: 67363741. Obsah těchto stránek je předmětem práva autorského a bez svolení provozovatele stránek jej nelze dále šířit. Provozovatel neodpovídá za obsah stránek třetích osob, na které na svých stránkách odkazuje. Vstup do administrace zde.